Trojka z mravov

Anarchistická povídka o malých sígrech mě příliš neoslovila. Často mi příjde příběh dost zmatečně vyprávěný a nepřehledně natočený. Film o vzpouře chovanců by mohla být divácky přijatelnější, kdyby byl dán větší prostor expozici, která by si dokázala diváka obmotat kolem prstu. Takhle se nedokáži identifikovat se žádnou postavou, což u tohoto filmu považuji za naprosto základní věc. (16.10.2008)

V jistých ohledech podmanivý snímek, který navenek působí hravě a poeticky, ale přesto na povrch sem tam prosakují i dosti závažná témata, na dobu vzniku velmi odvážná. K plnému počtu bohužel chybí trochu méně chaotické uchopení látky, které se mění ve sled epizod naplněných málo životnými figurkami. (18.05.2009)

Francúzi by stále iba revoltovali a to už od mladi. To už vieme od stredoveku podľa príbehu Johanky z Arcu. Vlastne ani nevedia proti čomu, podstatné je, že sa niečo vždy nájde. Dnes a v nedávnej minulosti sú to zase neustále štrajky. No majú to v krvi chlapci. My sme boli omnoho poslušnejší a vyplatilo sa, žijeme z priemerného platu v dave a s hypotékami na krku. Bohvie ako by skončili deti z tohoto filmu. Formou určite zaujímavejšie ako obsahom, ale dnes ma to už nedokáže tak strhnúť, ako iné dobové hrátky z 30tych rokov so surrealizmom, respektíve iné spoločenské komentáre tej doby. (08.05.2013)

Jean Vigo a jedno z klíčových děl francouzského poetického realismu, jehož ozvěny jsou nejvíce patrny v Truffautově 400 Blows či Andersonově If... Vigo byl na svou dobu nesmírná hračička, jak od prvních momentů napovídá dokonalá kompozice záběrů i autentické vedení dětských herců. Nicméně režijním mistrovstvím je zde zejména udržování tenké hranice mezi skutečností a snovými představami anarchistické vzpoury (viz. úžas vyvolávající zpomalené pásmo létajícího peří). A přestože Trojka z mravů není dílem dokonalým (chvílemi je to skutečně přehnaně rychlé a nezbývá čas se s malými hrdiny, jež se bouří proti byrokracii školního systému, detailně seznámit), jsem moc rád, že jsem ji viděl. Je to další z důkazů nesmrtelnosti francouzské kinematografie 30. let, kterou Vigo, po hříchu jen jedním celovečerním projektem (Atalanta), vedle Renoira, Carného a dalších spoluutvářel, než ve svých 29 letech tragicky zemřel. (14.11.2023)

Třetí ze čtyř filmů Jeana Viga neorganicky spojuje realistické s poetickým a marně maskuje bojové podmínky, za nichž vznikal. Spíše než jako průlomové dílo francouzského poetického realismu a odvážná společenská kritika (film byl krátce po premiéře zakázán) k sobě dnes Trojka z mravů přitahuje pozornost coby inspirační zdroj pro Truffautův debut nebo pro mnohem drsněji revoltující britskou satiru Kdyby… , v níž zeleninu nahradila ostrá munice. 70% (06.10.2011)