Narnia: Lev, šatník a čarodejnica

„Oňuchávať ruku vám nebudem, ak vám ide o to.“ Čo je to? Veľkolepá fantasy s trikmi spoločnosti WETA, nakrútená podľa série kníh oxfordského profesora zručným Novozélanďanom. Pomôcka: nie, nie je to PÁN PRSTEŇOV. Tak čo? Správne - je to NARNIA: LEV, ŠATNÍK A ČARODEJNICA. Bohužiaľ, napriek ambíciám, dlhému názvu a vysokému rozpočtu zďaleka nie taká dobrá, ako chcela, mala a s producentskou odvahou aj MOHLA byť. V porovnaní s DRAČÍM BRLOHOM za ňu musíme byť vďační, ale aj tak sa jedná o priemernú (až prízemnú a primitívnu) rozprávku s drevenými deťmi (jedinú výnimku tvorí Lucia), hlúpo obsadenou Tildou Swintovou (ani taká kvalitná herečka nedokáže netrápne zahrať Bielu kráľovnú), akčnými scénami zbavenými krvi a čudný nápad s Dedom Mrázom (!). Hoci z niektorých scén razí príjemná veľkoleposť (bombastická panoramatická kamera Donalda McAlpinea kompletne vykradnutá zo Stredozeme) a všetky zvieracie postavy sú takmer výborné (judášsky faun Tumnus začínajúceho Jamesa McAvoya, bobor, majestátny ježišovský lev Aslan s hlasom Liama Neesona), výsledok sa napriek vynikajúcemu úvodu pohybuje v šedej škále (pod)priemeru. (23.08.2006)

Staré skříně schovávají všemožná tajemství; od smradlavých ponožek až po magické pohádkové světy. A jednu takovou skříň, podle fantazií C. S. Lewise, najdeme v lednu i my za kouzelnými vrátky kinosálů... Po fantastickém úvodu, kdy se naši hrdinové přesouvají z válkou zmítaného Londýna na barvitý venkov, nás čeká první návštěva útrob prastaré almary, kterou při hře na schovávanou objeví nejmladší ze čtyř sourozenců, Lucinka. A čím hlouběji Lucinka kráčí, tím kouzelněji to na diváka působí. Najednou se ocitáme v pohádkově zasněžené říši, kde si žádní silničáři nestěžují na kalamitní situaci a špatné podmínky na cestách. A když se dívenka vydala bílými závoji a dostala se až k osamnělé pouliční svítilně uprostřed bororvého lesa, byl ´sem okouzlen. Toto místo se také stává záchytným bodem celého vyprávění. Lucinka zde poprvé potkává pohádkovou bytost, fauna, který nám osvětlí, s jak zlou situací se se teď obyvatelé Narnie potýkají. Dovídáme se o zlé sněhové královně, která se snaží podrobit si celou říši a zabít každou lidskou bytost, aby zabránila naplnění proroctví. Nálada, jenž nás dosud provázela se ale začne vytrácet, jen co se do Narnie dostanou všichni sourozenci a počnou se rozvíjet jejich osudy. Tady pomalejší tempo úvodu vystřídá rychlá stať, která jakoby se snažila dohnat čas ztracený na začátku. Události následují tak rychle po sobě, až se v nich člověk ztrácí a přestává si je pořádně vychutnávat. Místy se také ozývají dosti hluchá místa a bohužel ani počítačové triky studia ILM nejsou příliš přesvědčivé. Dokonce i závěrečná bitva proti sněhové vládkyni, v níž jsou děti nuceny bojovat, vyzní tak trochu okatě a samoúčelně a bez jediného krvavého chlístance i poněkud vyumělkovaně. Příliš práce si filmaři nedali ani s výrobou kostýmů a brnění, které vyhlíží hodně lacině. Samotná Narnie vypadá vylidněně a bez života. Přesto mou největší výtkou zůstává modré pozadí, tak špatně synchronizované, až je z toho jednomu do pláče. Na druhou stranu, film se může pochlubit úžasnými maskami i celou řadou monumentálních scén, jakou je třeba - mimo již zmíněného úvodu - útěk na zamrzlém vodopádě ze spárů vlčí policie, setkání s "opravdovým" Santou Clausem a Aslanovo ponižující mučení. Tou pravou podstatou Letopisů Narnie je ovšem jejich kouzlo. Kouzlo, které nespočívá ve velkolepých bitvách či špičkových vizuálních efektech, nýbrž kouzlo, které leží na samotném Kamenném stole. To je celá Narnie, tady je její krása. Máte ji přímo pod nosem, jen se trochu zamyslet. A k závěru jen malé upozornění. Vyhněte se, pokud možno, české verzi. Ale už mě, prosím, omluvte. Musím prozkoumat všecny skříně, které doma najdu. Obzvláště ty staré, zaprášené... (18.01.2006)

Veľká, veľká detská fantasy od kamarata Tolkiena C.S. Lewina. A mňa bavila. Pekne efekty, výborná hudba od Harryho Gregson-Williamsa, výprava a umenie Richarda Taylora, ktorý nám už predviedol čo dokáže v Lord of the Rings. Jeden z tých lepších dobrodružných fantasy filmov. Obľúbený soundtrack: Evacuating London, To Aslan's Camp, Battle, Only the Beginning of the Adventure. 85% - 4* (20.02.2010)

Začátek, kde děti v Londýně utíkají před kobercovými nálety Německých bombardérů je velmi pěkný a říkáte si, že to bude celkem dobré. Ale po půl hodině začínáte měnit názor. Připadá Vám to příliš dětské, takové moc zkreslené. Zasněžená krajina vypadá opravdu nádherně a mluvící bobři jsou milí, ale film nezachrání ani silný lev Aslan, který podle režiséra měl mít stejné poslání jako Ježíš v našem světě. A když si říkáte, že poslední bitva bude stát za dvě hodiny sledování, tak stejnak nakonec budete zklamáni. (22.05.2006)

První polovinu filmu (dobrých 80 minut) ve mně příběh spisovatele (a Tolkienova přítele) C. S. Lewise nevyvolával pražádné emoce. Je v ní ukryta skutečnost, kdy si kvarteto sourozenců zvyká na nový domov (jelikož opustilo rozbombardovaný rodný Londýn) i na kouzelný svět zasněžené Narnie, kam se díky nejmladší Lucince dostanou. Ovšem nicotný děj museli tvůrci narozdíl od Pána prstenů pořádně oživit, aby se bylo na co koukat. Ale ani to nestačilo. Navíc jsou Letopisy Narnie určeny převážně dětem, ale i ty nemusejí skousnout délku filmu, naivitu vyprávění a bezzubost celého projektu. Rušivých scén je celá řada, nudných jakbysmet. A když už se v závěrečné půlhodině schyluje k bitvě mezi armádou mytické lva (a čtyř dětí) a armádou proradné čarodějnice, tak musí být všem jasné, kdo vyhraje – tudíž je důležité, JAK toho dosáhne. No, a pochopitelně i zde se projeví bezradnost a nicotnost. Zaplaťpánbůh, že alespoň castingem se leccos zalepilo. Děti v hlavních rolích nehrají vůbec špatně a Tilda Swinton jako samozvaná vládkyně alespoň potěší otrávené diváky. (25.08.2006)