Rivalové
Challengers
Challengers
Challengers
Challengers
Challengers
Réžia:
Luca GuadagninoScenár:
Justin KuritzkesKamera:
Sayombhu MukdeepromHrajú:
Zendaya, Josh O'Connor, Mike Faist, A.J. Lister, Naheem Garcia, Hailey Gates, Nada Despotovich, Bryan Doo, Mary Joe FernandezObsahy(2)
Patrick (Josh O´Connor) a Art (Mike Faist) sa spriatelili vďaka spoločnej vášni k tenisu a počas dospievania sa stali nerozlučnými priateľmi. Keď však do ich životov vstúpi nadaná tenistka Tashi (Zendaya), ich vzťah sa zmení. Z kamarátov sa stanú súperi v láske, ale aj na tenisovom kurte. Jednému sa darí viac, druhému menej – v športe aj v láske to tak niekedy chodí... Keď sa však majú po rokoch stretnúť v zápase na známom turnaji Challenger, všetko sa môže zmeniť. Ktorý zo súperov sa stane víťazom? (Continental film)
(viac)Recenzie (163)
Má velká očekávání se naplnila, dokonce až přeplnila, a dostáváme nejlepší film roku 2024! Alespoň nejlepší do té doby, dokud ho nepředčí nějaká pozdnější pecka letošního roku jako nový Alien. Ale myslím si, že se Rivalům, už žádný snímek nevyrovná. Přesto, že se může zdát, že trailer řekl hodně, nechává si své nejlepší zbraně až do akce. Bombastický hudební soundtrack, který neodmyslitelně doplňuje veškeré, zvlášť ty tenisové, scény, senzační kamera, která nabídne nespočet úhlů a možností a vtáhne vás až na tenisový kurt (doslova!), a v neposlední řadě profesionální herecké výkony, které jsou zárukou kvalitní podívané: to vše a více právě Rivalové nabízí. U žádného filmu jsem nebyl tak dlouho napnutý. Nikdy mě tenis nebavil tak moc. Kdo by čekal, že spatřím tak složitou romantiku. Zážitek v sále byl rozhodně silný, věřím, že silnější, než kdybych to sledoval doma, proto určitě doporučuji do kina zajít, protože tam jsem se zarýval nehty až do sedačky. Jediné, co bych filmu vytkl je, že v pár pasážích lehce nudil a možná jako celek může působit překombinovaně. Vyhodnocení: Poslední tenisová scéna je absolutní peak kinematografie ()
Sportovní bijáky nemusim, takže většina tenisovejch sekvencí mě nebavila a moc mi nakonec neřek ani ten milostnej trojúhelník nebo hodně pomalej způsob vyprávění. Nechápu, proč bylo nutný tuhle báchorku a dvou bisexuálech a jedný manipulativní buchtě vyprávět dvě hodiny. Hodinka a půl by podle mě bohatě stačila, jelikož nějaký scény byly zbytečně dlouhý a u extrémního slow motion finále už jsem skoro usínal. Dalšim problém pro mě byly hlavní postavy, kdy ani jedna nebyla (natolik) sympatická, abych jí nějak fandil. Audiovizuál byl možná originální, ale k jednotlivým scénám se málokdy hodil (hudba téměř nikdy). Druhá slabší hvězda za zajímavou kameru a moji trpělivost, že jsem něco tak nudnýho zvládnul sledovat až do konce. ()
Skvělý film. Opravdu velmi povedený. Velice mě překvapil hlavně tím, jak je komplexní vlastně po všech stránkách. Ať už příběhově, kdy se sice jeví jednoduše (resp. ve své podstatě je prostý), kdy sledujeme dva tenisty, dva kamarády od mládí, kteří bojují v tenisovém zápase o vítězství v podobě krásné ženy, kterou chtějí mít jen pro sebe. Ale způsob jak nám je tato zápletka vyprávěna je výtečná. Pomocí flasbacků se vracíme do minulosti a zjišťujeme, jaký jejich vzájemný vztah, tak zejména sympatie každého z nich k vytoužené dívce. Flasbacky nejsou samozřejmě nic nového ani převratného, ale tady naprosto přesně přecházejí do osudového střetnutí v současnosti, čímž vzbuzují dané napětí. Navíc charaktery obou hlavních mužských postav jsou výborně napsány a jsou jako oheň a voda, jak ve snímku přímo zazní. Jeden profesionální tenista, který vyhrává velké turnaje, má za sebou početný tým, vydělává v reklamě, ale také muž, jenž poztrácí potřebnou výbušnost a určité nadšení jak v tenise, tak i ve vztahu. A druhý tenista, který si naopak hraje na profesionála, přitom obráží malé turnaje, nemá peníze, za to má velké sebevědomí a horkou krev. A mezi nimi svůdná žena, bývala tenistka, jenž nyní dělá trenérku jednomu z nich a zároveň je jeho manželkou, které ale také chybí jiskra a vášeň u něj, a proto chce zase toho druhého. Rovněž obsazení hlavní představitelů se povedlo na jedničku ať už Josh O'Connor jako Patrich, Mike Faist v roli Arta, a nebo zvláště v tomto případě velmi atraktivní Zendaya jako Tashi, odvádějí báječné výkony. Co však snímek ještě vylepšuje je to, jakým způsoben je natočen. A to především ve snímání tenisu, kdy kamera je vedena z různých úhlů, perspektiv, využívá detaily i zpomalené záběry. To vše vyvolává napětí a také pocit jako bychom byli přítomni na samotném kurtu a byli součástí jedné či druhé strany, což nejvíce pocítíme zejména ve vzrušujícím a gradujícím finále snímku. Navíc, když do těchto, ale jiných vypjatých chvil buší intenzivně laděná hudba, která je dokonalá, prožitek je ještě umocněn. Nemám filmu vlastně, co vytknout, proto klidně dám za plné hodnocení. ()
Film z prostredia tenisových tvorcov odohrávajúci sa aj v rôznych časových pásmach (obdobiach), kde dvaja kamaráti zápasia medzi sebou a medzi nimi je aj žena ,ktorú spoznajú v minulosti obaja naraz.Film je doplnený aj dobrou trance tanečnou hudbou 3* ()
Stylistické postmoderní cvičení mezi tenisem a sexem, které lehce vzruší, ale nepřesvědčí.(50%) ()
I když tenis moc nemusím. Nedívám se na něj. Tak, tady ve filmu je dobré se podívat. Pěkně vypravěčsky a dost pěkně milostný trojůhelník v hereckém triu. Herecké obsazení dobré, Zendaya dobrá volba. 70% ()
Guadagnino je jinej vesmír. Vstyčený prostředníček úplně všem, kdo čekali romantickou komedii se Zendayou. Nehoráznost ve své jinakosti, démonickém snímání, režijními nápady a Reznorem s Rossem, kteří tím intenzivně dunivým technem musí všem totálně vyjebávat mozek z hlavy. Na konci Rivalů jsem se jen bezostyšně usmíval a byl rád. Miluju to! 9/10 ()
MASÍVNE. Ubehla už hodina, čo som odišiel z kina, stále som v tranze. Tenis a dialógy ako bojové pole neverbálnych guľometov - tempom svojej streľby postupne zostupujúcich hlbšie a hlbšie do intríg dopletených charakterov - až do ťažko vydretého finále, kde Guadagnino sníma kurt z podhľadu, akoby bolo bojové pole konečne čisté, pripravené na poriadnu hru tenisu. Ústredná trojica je dokonalá a Reznor s Rossom si furt šéfujú svoju ligu. Podľa mňa jeden z najlepších filmov tohto roka. ()
85 %. Rivalové jsou asi první tenisová tříhra, kterou jsem kdy viděl. Intrikářská a nečekaně civilní vztahovka s náznaky schematičnosti, ale jistě ne povrchnosti. Emočně brnká spíš občas, především prostřednictvím zničených raket… Silnou stránkou Guadagninova výtvoru je však řemeslo jako takové. Nápaditá výstavba narativu, kompozice scén a celková idea členění přitom zůstává maximálně divácká i pro ty, kteří jdou naslepo. Snímek nenudí, je dost vtipný (hlavně v prvním setu) a tu více, tu méně explicitní náznaky homosexuality spíše ironizuje. Soundtrack už duo Reznor/Ross udělalo zdařilejší, zvláštně to sem ale sedí a občas to připomíná nějakou sportovní arkádovku ze superher. Závěr je sice vcelku prohlédnutelný, každopádně zvládnutý s hezkými odkazy. Osobně velké a příjemné překvapení. Škoda toho českého překladu… ()
Ač se neřadím mezi sportovní, natožpak tenisové fanoušky, Rivalové mě zaujali už od prvních minut. Přestože je tenis ústředním tématem, velká část stopáže se věnuje vykreslení vztahů mezi postavami a vylíčením jejich propletené historie. A dělá to nadmíru dobře. Každý z hrdinů má své klady i zápory, motivy i charisma. Všichni tři podávají grandiózní výkony, a to jak samotném kurtu, tak mimo něj. A že je na co koukat zasvěcení jistě potvrdí. Stejně tak, jako se pozice míčku na hrací ploše střídá zleva doprava, patřičně se tomu přizpůsobuje i tempo a obsah vyprávění úzce propojené se sledovanou hrou. Stylem, nápaditou a inovativní kamerou (která mě osobně svou hravostí hodně bavila), vizuálem, dobře vystavěným scénářem nebo pulzující energickou hudbou snímek mile překvapil a dal vzniknout novým nárokům, jimiž lze daný žánr natočit. K dokonalosti by přispěla lehce kratší stopáž a eliminace jistých ne zcela logických rozhodnutí. I tak jsem při finálním tiebreaku ani nedutal a s očima přikovanýma na plátno čekal na rozhodující úder raketou. Ano, i to dokáže v antisportovním člověku sexy drama Rivalové po dvou hodinách vyvolat. A jsem za to rád. 4,5/5* ()
Nestačím se divit hodnocení. Průměrnější film snad natočit ani nelze. Oba mužští protagonisté jsou totálně nudní, nehezcí, bez špetky talentu. Zendaya má sice postavičku jak lusk (vzpomněl jsem si na krásnou Srbku Anu Ivanovič), ale z jejího hraní si taky nesednete na zadek. Určitě je ale z hlavního tria nejzajímavější a nejlepší. Divné jsou přechody mezi různými úhly kamer. No a nejhnusnější bizár je hudba. Trapná a bezduchá. Hraje vždy v nesprávný moment. Je to až neskutečné, jak tohle může někdo zprasit. Místo, aby atmosféru zhustila a napnula (což byl beztak účel:), tak daný okamžik strašně shodí. Nerozumím. K příběhu se vyjadřovat nemá ani cenu. A ten závěr?! Roll me over & fuck me sideways. Buďte rádi za 3 hvězdy. Wimbledon si tady tu slátaninu natře na chleba tam a zpátky! Edit: Fuck off, ani průměrné to není. A ten signál s raketou aka píchal jsem tvoji starou byl očekávaný. A žalostný. Dnes se prostě pleská nalešťené bídě. Ani bych se nedivil, kdyby mi zítra někdo řekl jaký majstrštyk to je:) ()
Guadagnino prostě preferuje formu. Skvěle natočený scény střídaný nudnýma, nesmyslný časový skoky a podivná dějová linka. To všechno podmáznutý techno trackama od Reznora a Rosse. ()
Tedy chuť shlédnout film mě přešla po přečtení popisku distributora- společnosti Vertical Entertainment. Kromě toho, že nedává smysl, diváky zcela odradí (místo, aby je přitáhla) ()
Neskutečná sračka. Postavy bez vývoje - jak začnou, tak skončí. A vy se díváte přes 2h na tenis, který má být vším, vzrušením, symbolem, metaforou toho, co se děje se třemi postavami vedle toho. Jenže se to nějak nepodaří, děj se neděje, už jednou zmíněná sošnost postav k smrti nudí, a tak musíte velice záhy akceptovat, že tvůrci vytlačili jen pouhopouhý hovno. Navíc jeho smrad, barvu a tvar víte dopředu, takže vedle hnusu ještě strašná nuda. U některých zpomalováků či rádoby dramatických Reznorových kousků si pak máte chuť už vyrvat střeva z břicha. Světozor na konci potlesk - jak jinak. ()
9/10. Toto je další klenot Guadagnino s krásnou kinematografií, skvělými postavami a plným zábavy a šmrncem. Pro ty, kteří jsou unaveni typickým hollywoodským vzorovým nešvarem, vás to zaujme a pobaví od začátku do konce. A kromě oslnivé režie a hypnotizujícího hereckého obsazení jsou tenisové scény, i když se ve skutečnosti nejedná o sportovní film, vysoce uvěřitelné. Pokud se ponoříte za povrch, má tento film větší význam, než se na první pohled zdá. Přemýšlejte, touha po úspěchu, slávě, bohatství nebo prostě láska, jako základní témata tohoto snímku, který může být nominován na Oscara. Samozřejmě přichází s typickým italským vkusem a módou, díky kterým je tato jízda tak zábavnou pro všechny zapálené filmové milovníky. [TADYVARY] ()
Tuhle hru "umíme" hrát všichni. Nejde totiž o tenis, ale o vztahy. Trailer mě neoslovil, vyzněl jako banální milostný trojúhelník v kulisách tenisových kurtů. Příslib lechtivých scén, byť s nádhernou Zendayou, nestačí. Zatímco film předčil má očekávání! V kinosále jsem si přišla jako na tribuně. Neustále ve střehu sledovat časové roviny bylo jako sledovat let míčku z jedné strany hřiště na druhou. Cast skvělý, Josh O'Connor si scény umně kradl pro sebe. Hodně mě oslovily netradiční záběry a úhly. Dunivá, řízná hudba Trenta Reznora & Atticuse Rosse hrnula film před sebou. Chytré (a zábavné) vztahové drama! ()
Challengers sú jedno z tých veľmi príjemných prekvapení v kine a s výborným obsadením. Teda nie že by som poznal ostatných hercov okrem hlavnej hrdinky, ale okrem iného, aj herecky ide o silný zážitok. A určite to je najkrajšie natočený tenisový film aký som doteraz videl. Napriek tomu, že šport je v tomto prípade ten vedľajší a skôr sa sústredíme na milostný trojuholník. Pôvodne som návštevu kina ani nemal v pláne, ale spätne to vôbec neľutujem. Hneď na začiatok poviem, že nemám rád filmy s otvoreným koncom, kde si ten záver musí vysvetliť každý divák sám. Môžte si to interpretovať viacerými spôsobmi. Tu mi to tiež vadí, ale som ochotnejší to prekusnúť viac, ako inokedy. Každopádne, dej sa odohráva na poli 13 rokov okolo tenisových kariér dvoch kamarátov, Arta Donaldsona (Mike Faist) a Petera Zweiga (Josh O'Connor), ešte z detských čias, ktorí majú záujem o to isté dievča, tiež tenistku, Tashi Donaldson (Zendaya). No a to je prakticky celou pointou príbehu, kedy sa obaja chalani snažia získať si srdce tej najväčšej krásky. Až to prerástlo do vzájomného nepriateľstva oboch chalanov a Tashi nejak do konca filmu ani nevie koho z dvojice vlastne chce a či vôbec niekoho úprimne ľúbi. Hlavné trio postáv si hneď dokázalo získať divácke sympatie a je napísané vážne dobre. Všetci traja si zaslúžia môj obdiv a tieto dramatické úlohy im šli od ruky. Majú fakt talent a ich vzájomnú chémiu som si celý čas užíval. Tuším, že je to prvý film, kde som videl hrať Zendayu nie úplne dobrého človeka a ani to nemusela naplno prejaviť. Náznaky sú tam dostatočné. Technicky je tento film tiež pecka. Práca s kamerou tu je doslova na Oscara. Pretože tie zábery sú jeden money-shot za druhým. GoPro na raketách, na loptičke, dronové zábery, z vrchu, zo spodu. Ten film je vizuálne dokonalý. A preto chválim vedúcu osobu kameramanov, Sayombhu Mukdeeprom. Hudba je perfektná a neskutočne dokáže podporiť danú situáciu. Kostýmy sú také ako si viete v tenise predstaviť. Klasické úbory a aj športový civil. Mimochodom, slečna Zendaya je tu mimoriadne sexi a opäť sa mi potvrdilo, že je moja filmová crush. Masky sa tu veľmi neriešili. Zasadenie deja prevažne na tenisové kurty má tú správnu atmosféru, aká má byť. Rovnako dobre sa tvorcovia vyhrali aj so strihom, kedy sa strieda aktuálny finálový zápas dvoch sokov s minulosťou, kedy zisťujeme ako sa títo traja zoznámili. Takže určite to môžem každému odporučiť a stojí to aj za viac ako len jedno pozretie. Takúto športovú drámu prekypujúcu emóciami tak ľahko nenájdete. ()
Tak musím povedať, že to vo mne zanechalo poriadne emócie. Bolo to síce poriadne dlhé a hlavne o dialógoch, no je pravda, že ma to v podstate vôbec nenudilo a neustále som čakal na ďalší posun. V niektorých chvíľach to na mňa pôsobilo až jemne trilerovo, o to viac som sa cítil zatiahnutý "do hry". Musím ale povedať, že postava Zendayi ma skoro od začiatku až do konca neskutočne srala. Ale to bolo v konečnom dôsledku asi aj účelom toho filmu a nepamätám si, kedy naposledy sa mi nejaká filmová postava takto dostala do hlavy. Techno dodávalo filmu ďalší zaujímavý pohľad a samotný zápas v závere filmu bol z kameramanského hľadiska taktiež spracovaný fantasticky, aj keď občas mi to prišlo už príliš. Čo bol ale podľa mňa už fakt out bol ten záverečný zápas, teda skôr posledný gem, ktorý bol extrémne dlhý. Spolu s tými spomalenými zábermi a aj absolútnym koncom to na mňa pôsobilo, ako keby bolo zámerom vytvoriť na koniec čo najväčší bizár, o ktorom sa budú ľudia dlho baviť. No a myslím si, že sa im to tak trochu aj podarilo. Nakoniec dávam tesných 5*, keďže to vo mne vyvolalo naozaj obrovské množstvo pocitov, čo sa filmom nie vždy podarí. 85% ()
Namlsáni nemravnou reklamou dostáváme příběh o rozpadu jednoho přátelství mezi Patrickem a Artem, kamarády od dětství, které úspěch v tenisu a společně okouzlena dívka Taschi, má jednou pro vždy rozdělit.. Co by bylo, už není, žena vstoupila mezi ně a dvojice, která se kdysi považovala za bratry, si je rázem cizí.. Když tu se ale naskytne možnost si to vzájemně vrátit, vyříkat si nevole a jednou pro vždy rozhodnout, kdo je lepší a k tomu stačí jen vyhrát jeden turnaj.. Rivaly táhne režisér Luca Guadagnino, který nejen, že ze zápletky o osobně motivované hře ždímá, co se dá, ale především podpírá snímek velkým množstvím nápadů, ať už specifickým vyprávěním skrze flashbacky, tak především technickou stránkou, která podobně jako příběh vrcholí v onom závěrečném střetnutí. Jenže je toho moc a nakonec vůbec nic.. Povrchně představené postavy ponížené jen na úroveň soupeřů, mě míjící čarovná Zendaya tahající za nitky (dlouhá hubená postava a absolutně nic, co stojí za "pomrknutí") a nepříliš vyvážená stopáž, to dělá z Rivalů letošní omyl roku.. /viděno v kině/ 60% ()
Luca Guadagnino opět ukazuje, že má pod čepicí a s Rivaly se mu povedlo natočit vysoce kvalitní romanticko/sportovní drama, které v sobě skrývá mnohem více, než by se mohlo na první pohled zdát. Nejde totiž o typické sportovní drama, jakých už bylo natočeno mnoho, poněvadž hlavní roli tady hraje především vztah ústřední trojice postav, který postupně tvůrci utváří, všemožně (ovšem zároveň uvěřitelně) jej komplikují (i skrze lehce chaotické vyprávění) a neustále si hrají s divákem, který vlastně až do poslední scény nemusí mít definitivně jasno, jak se věci mají. Tomuto extrémním způsobem pomáhají herci, kteří působí vysoce uvěřitelně a jsem zároveň rád, že se mohli v takto skvělé formě předvést i (pro mě) naprostí nováčci. Stejně dobře působí i technické zpracování filmu, kde ať už za kamerou, případně za mixážním hudebním pultem do toho tvůrci dali mnoho kreativity, píle a originality, ačkoliv v některých případech mi ta velká stylizace na můj vkus připadala trochu nadbytečná. Stejně tak jsem místy pociťoval menší problémy s tempem, kde ovšem na druhou stranu uznávám, že kdyby některé scény nedostaly prostor pro nádech, tak by se v pozdější části nemuseli zcela zužitkovat. I když tedy mám drobné výtky, tak si Rivalové jednoznačně zaslouží veškerou chválu. Nemusí sice kompletně sednout každému, ale i kdyby někoho tolik nezajímalo to pod povrchem, tak tu stále zůstává stylová a kvalitně zrežírovaná podívaná, která v rámci žánru působí velice svěže a dokáže bez problému potěšit divákovy smysly. ()
Súvisiace novinky
Luca Guadagnino chystá další hvězdně obsazené filmy
Italský režisér Luca Guadagnino (Dej mi své jméno) je tvůrce, který umí rozvířit mnohdy příliš stojaté vody současné kinematografie. V posledních týdnech brázdí kina jeho tenisový snímek Rivalové,… (viac)