Reklama

Reklama

Epizódy(8)

Obsahy(1)

Prahu dostihne vlastní teze o tom, že divácké návyky se nemění. A tak se pořad Dobré ráno, Brno! (II. série) na obrazovky zkrátka musí vrátit. Ředitel Plíhal má po počátečním průšvihu více štěstí než rozumu, když svolí, aby se režie ujala mladá krev. Nikdo by asi nečekal, že právě o režisérské křeslo tohoto pořadu se ale nakonec povede urputný boj. Odbojná nálada tak ovlivní i populární den otevřených dveří a revoluce vypukne na tradičním plese České televize, kde se konečně ukáže, kdo s kým je opravdu kamarád. (Česká televize)

(viac)

Recenzie (50)

Malarkey 

všetky recenzie používateľa (k tomuto seriálu)

Druhá série Dobrá ráno, Brno, mě potkala v televizi v době, kdy jsem objevoval sérii první a byl totálně v šoku z toho, jak povedený a zábavný komediální příběh to je. Druhá série má každopádně momenty, kde jsem se řezal jak protrženej, ale i momenty, které šly úplně mimo to moderátorství Dobrého rána, což prostě byla hrozná škoda. Také tu trošku do extrému vytáhli postavu režiséra Mirka, který mě první polovinu série dost sral, než se trošku uklidnil. Pořád ale v celkovém kontextu super, měl jsem se každé pondělí na co těšit a myslím si, že se k tomuto seriálu moc rád opakovaně vrátím. Kdyby byla třetí série a udrží si podobnou kvalitu, budu nadšen. ()

M.i.k.e 

všetky recenzie používateľa (k tomuto seriálu)

vlastně stejné jako první série. Opět tu jsou momenty, které ukazují Prušinovského genialitu kde se nebojí skloubit satiru, humor, vážné téma a bizár, ale taky je tu dost hluchých míst, které si klidně mohl odpustit. O Dobré ráno a trefování se do televize už tu prakticky vůbec nejde a osudy postav až na výjimky nakonec nejsou extra zajímavé a jako úplné finále druhá série obstojí tak na půl. Velký palec nahoru pro Zuzanu Zlatohlávkovou, která si všechny scény ve kterých je krade s přehledem pro sebe...60% ()

Reklama

Jezinka.Jezinka 

všetky recenzie používateľa

Druhá série má menší spád nez první. Ale nedá se jí upřít milá sebeironie.  Navíc tedy tady začíná postupně víc a víc budit sympatie postava Simony Lewandovské, u níž jsem v sérii minulé doufala ve smrt krutou a strašnou. Další sympatickou osobou je Daniela Špinar, která to jistě v životě neměla a nemá snadné, takže její schopnost ještě si na téma sebeuvědomění zažertovat  si zaslouží potlesk sama o sobě. Moderátor Cyril je v téhle sérii vlastně také o poznání sympatičtější. Naprosto okouzlující je pak i hrdina posledního dílu, beran Tonda. ()

William_ 

všetky recenzie používateľa (k tomuto seriálu)

S druhou sérií to je jako na houpačce. Některé díly připomínají starou slávu z první série, ale většina z nich působí jako generátor náhodných slov co nedávají hlavu ani patu, a když k tomu připočtu naprosto otřesné finále, vychází mi z toho podprůměrná podívaná co možná ani nemusela vzniknout. Za mě zklamání. ()

filmfanouch 

všetky recenzie používateľa (k tomuto seriálu)

Jan Prušinovský má pověst tvůrce, který nedělá nekonečné seriály. Okresní přebor se dočkal pouze filmového prequelu, jeho další seriály Čtvrtá hvězda, Trpaslík a MOST! poté 2. sérii nedostaly. A pak přišlo Dobré ráno, Brno! I když synopse závěru 8. epizody lákala na definitivní konec Dobrého rána, konec byl nakonec tak otevřený, že ani dlouho netrvalo, než byla potvrzena 2. série. Prušinovský tak zdánlivě porušil své pravidlo, zrovna v případě Dobré ráno, Brno! se ovšem snadno mohl jevit pocit, že je potenciál ještě bohatý a na 1. sérii se může krásně navázat. Nevymstila se ovšem přeci jen Prušinovskému sázka na to v seriálu pokračovat? Do velké míry se výrazně navazuje na to, co fungovalo minule. V prostředí brněnské pobočky České televize se odvíjejí příběhy na pomezí mezi poctou a výsměchem České televizi, kde se Prušinovskému přesto daří postavy nějak budovat a přes všechny jejich bizarní činy a bizarní události divákovi snadno k jeho postavám nějak vyšlapat cestičku. Při realizaci filmu Grand Prix se poté Prušinkovskému nevyhnula spolupráce se Štěpánem Kozubem, který je mimo jiné proslulý svými povídkami o snaze vnímat trapno jako disciplínu, pokoušet hranice humoru. Prušinovský hranice jistě pokouší i tady, pořád ovšem platí staré pravidlo o tom, že „sto lidí má sto chutí.“ Ani tentokrát nechybí pár známých tváří, které se nebojí si ze sebe udělat srandu. K takovému Václavu Marhoulovi může člověk přistupovat různými pohledy, jeho cameo role v 1. díle 2. série je ovšem dost možná nejzábavnější za celou sérii. Marhoul, který si neumí dávat pozor na prsty, jeho stav šílenství začíná imitovat Jacka Torrance z Osvícení, točí poté krásné, hodnotné, širokoúhlé, černobílé, nevýdělečné, ale umělecké filmy! Nechybí odkazování na neslavnou kauzu Marhoul vs. zaměstnanci Barrandova, rýpnutí si do finanční tísně spojené s povýšeností uměleckých režisérů i vyústění oné pointy s prstíky. Někoho takhle sázka na humor jednoduše mine, jiné nikoliv. To stejné platí i o případech, kdy si 2. série utahuje z bulváru, možná až příliš experimentálních divadel (Daniela Špinar je skvělá!) i ohledně toho, jak moc se může zkomplikovat takový den otevřených dveří. Za pochodu se totiž dokazuje, že potenciál skutečně vyčerpán nebyl a nápadů by mohlo být pořád dost. Prosadí se ostatně i básník Šmarda v podání Vojtěcha Hrabáka, kdy jeho nová dočasná úloha režiséra poukazuje na dnešní pohled nad tím, jak televize přichází o mladé diváky a je nutné těmto mladším divákům jít tak trochu naproti. 1. série po celou dobu ukazuje, jak Dobré ráno, Brno! funguje pod taktovkou zahořklého a především zastaralého tvůrce, nástup Šmardy rázem zvládá dost možná poukazovat k tomu, kde je zakopaný pes a jak by mohla invence v budoucnu snadno pomoci televizím ve zlepšení sledovanosti u podvyživených cílových skupin. Je to pořád Prušinovský a chytrých myšlenek a někdy i sofistikovaných vtipů rozhodně není jako šafránu. Přeci jen je to ovšem pořád někdy zároveň až příliš nezřízené a dramaturgicky oproti 1. sérii táhne 2. sérii dolů především větší prostor pro Johanu v podání Beáty Hrnčiříkové (tahle postava si žádnou razantní výměnou neprošla) a fakt, že nedojde zrovna k podobně slušně vybudovanému vyvrcholení. Přeci jen se tu ovšem pořád nějak rozvíjí postavy a ty se navíc dle příslibů ze závěrečných titulků (a díky zdánlivému popření myšlenek na Dobré ráno, Brno! III) dočkávají nějakého uspokojivého konce, podobně jako v epilogu seriálu Okresní přebor.  Seriál si pořád utahuje z televizního průmyslu (líná dramaturgyně, vymahači od poškozené techniky, Slávek tentokrát opět dodržuje hygienické normy!), zvládá těžit ze speciálních hostů (Dana Morávková je ve své roli neskutečně zábavná) a přitom pořád do velké míry zůstává absurdním. Zuzana Zlatohláková a Jan Kolařík jsou i tentokrát nejvýraznějšími členy hlavního obsazení, ve finále vlastně potěší i větší prostor pro ředitele Plíhala, protože Dušan Hřebíček si svou roli zvládá očividně vychutnávat. Celým seriálem se tak line nádech satiry, nadsázky a někdy černého humoru, v závěru jen skutečně může vyskočit dojem, že nedochází k zacyklení nějakých motivů. Některé z nich (Slávek konečně zasune, Radka dostane životní šanci, Mirek zdánlivě prozře) jde ovšem snadno vydedukovat z drobných náznaků, finále s představením od NEkomunistky Špinar tak zvládá přeci jen do jisté míry fungovat jako to ideální vyvrcholení. Jestli totiž seriál Dobré ráno, Brno! světu opravdu něco dal, závěr 2. série potvrdí, že to většinu času byla one woman show Zlatohlávkové. Prušinovský své pravidlo zdánlivě porušil a přesto není důvod se kvůli tomu věšet. 2. série Dobré ráno, Brno! slabší momenty vykupuje těmi silnějšími, Prušinovskému a spoluscenáristovi Tomáši Holečkovi za pochodu nápady nedocházejí a už jenom za toho Marhoula je snadné mít od 1. epizody úsměv od ucha k uchu. Na druhou stranu je dobře, že vyvrcholení 2. série zdánlivě zapírá jakoukoliv možnost realizace 3. série a jasně naznačuje, že Prušinovský příště půjde o dům dál. Ani 2. série Dobré ráno, Brno! ovšem nezvládla poničit jistotu, že jakákoliv jeho další filmová či seriálová novinka bude jistě opět vyhlíženou záležitostí. I když Prušinovský i tentokrát k oběma sériím seriálu přistoupil krapet jinak, zvládl utvrdit, že kvality jsou vždy tak nějak na místě. Nutno doufat, že jeho studnice nápadů ještě nevyschla, nad filutovstvím některých vtipů v 2. sérii Dobré ráno, Brno! totiž pořád zůstává rozum stát.... () (menej) (viac)

Galéria (125)

Zaujímavosti (9)

  • Při pohledu do režie na výstup Miss Petty je vidět na monitoru s výběrem záběrů z jednotlivých kamer č.1-4, že Miss Petty zdvihá ruce, zatímco na monitoru s vysíláním drží mikrofon a zpívá. (mikulin)
  • Andreino (Simona Lewandowská) pivo Samobrno u Cyrila (Ondřej Kokorský) na zahradě mění na stole v každém záběru polohu, aniž by se ho Andrea dotkla. Chvíli je etiketou obrácené směrem do kamery, potom jsou etikety na straně a v dalším záběru je láhev znovu etiketou natočená na kameru. (klukluka)

Reklama

Reklama