Božské děti
Bacheha-Ye aseman
Children of Heaven
Obsahy(1)
Príbeh o láske a priateľstve súrodencov, ktorí spoločne čelia ťažkej sociálnej situácii.
Rodina malej Zahry a Aliho je taká chudobná, že každé dieťa má len jeden pár topánok. Keď Ali ide sestrine topánky vyzdvihnúť z opravy, nešťastnou náhodou ich stratí. Rodičia peniaze na nové topánky nemajú a tak sa deti rozhodnú, že sa budú deliť o Aliho topánky. To je však iba dočasné riešenie...
(STV)
Recenzie (247)
Nádherný, čistý film, který si překvapivě vystačí s poměrně banální zápletkou ztracených dětských bot, sourozenci se pak musí dělit o jeden pár starých špinavých tenisek, což se ukáže jako nepříliš šťastné řešení. Celý film krásně uteče jako voda, nicméně pocity z něj zůstanou o poznání déle.Dětští protagonisté se chopily svých partů naprosto dokonale a přesvědčivě a divák s jejich "zapeklitou" situací naprosto soucítí. ()
Milej malej film z poměrně odlišného prostředí a kultury a přeci nakonec velmi podobný klasickým lidským starostem. Jednoduché, ale působivě vyprávění, které mi trochu kazil ne úplně dobře zmáknutý konec, který přichází dost nečekaně a chvíli mi trvalo, než jsem si uvědomil, že to byla vlastně nejspíše záměrná pointa. Není to film, který by měl úplně obroušené hrany, jak je třeba u západní kinematografie zvykem, ale má svoje bezprostřední kouzlo všedního života. ()
Nekompromisný, ale úsmevne podaný snímok, ktorý chytí za srdce. Jednoduchý príbeh tak silný, ako len dokáže byť. ()
Tak obyčajné, tak jednoduché, že je to na 3 hviezdy ako stvorené. No je to veľká výpoveď o dobe, v ktorej žijeme, ten každodenný zápas o život, to prežívanie. Väčšina sveta má podobné problémy, takže pre mnohých to môže byť akurát zrkadlo, no zážitok z toho bude mať asi málokto okrem nejakých boháčov, no treba si uvedomiť, že tento film tu zostáva aj do budúcnosti, že budúcim generáciám ukáže naše problémy, že sa ukáže život v Iráne, o ktorom som si nemyslel, že môže mať až tak výrazné rozdiely v bohatstve jednotlivcov. Tým pološťastným a polosmutným záverom je to obzvláštnené a človek možno aj vyroní nejakú tú slzu. ()
Tak jsem buďto jsem strašnej cynik anebo nevim. Každopádně mě to za srdce nechytlo ani trochu. A to jsem se na to tolik těšil. :( Přišlo mi to jako krásně natočený film o ničem, respektive o ztrátě bot. Hodně scén mi přišlo jakoby nedotažených a spoustu náznaků nějaké vedlejší dějové linie, ale ani jeden z nich režisér nerozvinul. A jako třešničku na dortu absolutně nic nevysvětlující konec. :/ Každopádně dětské herecké výkony jsou jedny z nejlepších které jsem měl tu možnost v posledních týdnech vidět, tak alespoň to mě hladí na duši, když už jsem byl takle zklamán. ()
Pro nás zhýčkané Evropany je ztráta bot maličkost, ale někde je to bohužel obrovská tragédie. Třeba v íránských vesnicích a malých městech. A o tom vypráví tento film. Smutná podívaná, hlavně díky pohledu malého Aliho. Ten asi nikdy nezapomenu. I proto můžu říct, že jsou Božské dětí jednoduše skvělým filmem z pro mě zatím neznámé íránské kinematografie. 85% ()
Krásné a dojemné. O to víc, že v mnohých případech zřejmě nebude příběh daleko od pravdy. ()
V jednoduchosti je krása. ()
Je jedině dobře, že se točí filmy po celém světě. Každý stát má svojí vlastní kulturu, která má co nabídnout a nikdo jiný by ji nedokázal tak věrohodně a procítěně zaznamenat, než obyvatelé daného území. Sourozenecká láska, úsměvy i pláč a Aliho starost o malou sestřičku mě dojala. Můj brácha by tohle pro mě asi neudělal, nebo si to alespoň nedovedu představit. :D 85% ()
Krásné, dojemné, jednoduché, silné a neskutočne pôsobivé dielko M.Majidiho. Dokonalá ukážka sily iránskej kinematografie a jej najsilnejšieho subžánru - detského filmu. Film bol prvým iránskym filmom nominovaným na Oscara a myslím si, že by si filmy tejto kinematografie zaslúžili častejšie minimálne nominácie (napr. Time for Drunken Horses alebo Farby Raja). Film som si pozrel už po druhý krát a odrovnal ma úplne rovnako ako 1x (záverečná bežecká scéna to je naprostý vrchol - pri žiadnom filme som tak ´´nebežal´´ s hlavným hrdinom). Silnou stránkou filmu sú aj detskí predstavitelia, ktorý sú nenútene roztomilí a hrajú neskutočne pôsobivo, takže najmä vďaka nim sa film dostane silne pod kožu a režisér Majidi (Farby raja, Baran) tu dosiahol doterajší vrchol svojej tvorby. A ak sa konečne niekedy prinútim urobiť zoznam svojich top filmov, tento film určite nevynechám. ()
Hodně silný film o tom, jak jeden malý chlapec ztratil boty. Skoro by se chtělo říct, co je to za téma, ale když vezmete správné postavy, správné prostředí a správnou společenskou vrstvu, silný film se z toho udělat dá. Íránská kinematografie opět dokazuje, že z arabských zemí patří k dlouhodobě nejlepším. ()
Klenot vyrobený z těch nejjednodušších složek a natočený s takovou pokorou, že se jednomu až tají dech... ()
Všetko sa to podľa mňa odvíja z obrovskej kultúrnej, poetickej a mystickej tradície, ktorá vyvrcholila v Rúmího súfistickej poézii. V nej sa učenosť stretáva s prostotou a spolu smerujú k hlbšiemu poznaniu. Príbeh dvoch súrodencov - dvoch Božích detí - vystihuje svojou podstatou základné piliere islamu ako i jadro súfistickej spirituality. Ide najmä o motív cesty, čiže piateho piliera (Hajj). Jednou z kľúčových udalostí v živote moslimov je cesta do Mekky, na konci ktorej nasleduje očistný rituál. Nevykonal niečo podobné i mladučký Ali, ktorý svoju tŕnistú a predlhú cestu za odčinením hriechu, ukončil očistením v studničke? Navyše Ali na rozdiel od divákov netuší čo ho čaká. Domnieva sa, že mu nezostáva nič iné, než „odovzdať sa otcovej (Božej) vôli“. Aliho, ale i Zahrina cesta je tu tak i alegóriou cesty mystika, ktorý sa na svojej púti (naplnenej láskou) snaží pomocou príkladného života a odovzdania sa priblížiť k Bohu. Ten príkladný život sa tu prejavuje aj v odeve asketického pustovníka (chirqa), či v ochote podeliť sa o svoj majetok s chudobnejšími. Tým je vystavaný i tretí a štvrtý pilier – Zakat a Sawm. Čo je však najpodstatnejšie, Majidi tieto prvky uplatňuje i vo svojom štýle – v svojej asketickej prostote, v súcite s trpiacimi hrdinami, či v symbolike celoživotnej cesty - neustáleho pohybu. A Boh - nezobraziteľný a nedeliteľný, zahŕňajúci celý svet - sa prejavuje v jedinečných prchavých zábleskoch (wáhidíja), v okamihoch šťastia, napríklad v scéne stúpajúcich bubliniek, či v rybkách, ktoré objímajú ubolené chodidlá hlavného hrdinu... (napísané pre Hviezdne noci, 2019) ()
Tenhle film se měl spíš jmenovat "Sneakers". K jeho shlédnutí mě nalákalo vysoké hodnocení zde na CSFD a skutečnost, že se jedná o snímek z filmově netypické země. To slibovalo jistou dávku neotřelosti a originálnosti. Musím potvrdit, že v tomto ohledu mě tahle v mnohém až absurdní komedie o ztracených botách a událostech na tuto újmu navazujících, vrcholících napínavým závodem, opravdu nezklamala. Vystupující dvojice dětských sourozenců zde podává tak bezprostřední, opravdový a dojímavý výkon, který ve spojení s prostředím tak odlišným od toho, co známe my, "civilizovaní" lidé, vytváří velice zajímavý filmový zážitek. Doporučuji! ()
Taký malý filmík s veľkým srdcom z trochu iného prostredia :) ()
Filmy zo stredného východu sa mi zdajú šablonovito robené a tým pádom už opozerané. Stavajú na 1. pre západniara neopozeranom prostredí 2. intímnej osobnej dráme (kameňovanie, nášľapné míny, medzietnická nenaplnená láska, tu strata topánok), 3. na slabom hrdinovi s ktorým divák súcití (ženy, deti). Tie filmy samy osebe sú dobré, ale po piatich kúskoch sa vám táto filmová kuchyňa už preje. ()
Konečně zase film, kterému můžu s čistým svědomím zatleskat. Íránskou kinematografii jsem doposud neznala vůbec, seznámila jsem se s ní hlavně díky učení se na státnice. O Božských dětech jsme vedli debatu, spousta spolužáků doporučila právě tento film. A když jsem si o něm zjistila ještě něco více, začala jsem tušit, že to bude ONO i pro mě. A taky že jo. Naprosto nehollywoodský film, který mě dokáže strhnout, vítám. V podstatě jednoduchá zápletka je přetavena v úžasné drama, k tomu připočtěte roztomilé dětské herce, spoustu emocí (a ne laciných, jak to umí právě Hollywood), ale opravdových. Vlastně jsem u tohoto filmu měla pocit, že tak to prostě má být, že to rozhodně není kalkul pro diváky. Nádherný, laskavý, milý film, u jehož konce jsem se strachovala a dojímala více než u Armageddonu, Pearl Harboru a Titanicu dohromady. ()
Názorný příklad toho, že na dobrý film není potřeba dech beroucí námět nebo senzační příběh napěchovaný dramatickými zvraty a nečekanými odhaleními. Vyzdvihnout je v tomto případě potřeba perfektní výkony dětských herců. Obyčejný, ale přitom okouzlující film o obětavosti, skromnosti, vynalézavosti a porozumění. ()
Překrásně kouzelný snímek, který diváka hodně zahřeje. A nějaou tu chybičku člověk rád odpustí. ()
ocenenia : Montréal World Film Festival 1997 - 1. cena Grand Prix des Amériques, Špeciálna cena FIPRESCI, Cena divákov, Cena ekumenickej poroty ◘◘◘◘ Oscar 1999 - Nominácia na najlepší zahraničný film ()