Vanilkové nebo

Cameron Crowe si mě získal skvělým Almost Famous, ale Vanilkovému nebi jsem nevěřil. A i po zhlédnutí je plno důvodů, abych ten film nesnášel. Nemám rád, když filmaři tahají diváka za nos za účelem tahat ho za nos. Nemám rád překombinované konce. Nakonec se ale všechny tyto výtky redukují do jediné odebrané hvězdičky, protože ta atmosféra z filmu prostě sálá, nemůžu si pomoct. Dokonce mi tam nevadil ani Cruise (26.06.2010)

Jerry Maguire byl zatraceně úspěšný, takže si dvojice Crowe-Cruise k sobě našla ráda znovu cestu. Druhý jmenovaný si zrovna neláme hlavu s tím, která modelka zahřívá jeho postel, až se zamiluje do půvabné Penélope Cruz. Jenže žárlivá stalkerka a poslední ozdoba prachatého bezstarostného playboye má sakra jinou představu, jak by měl jejich vztah vypadat. A z mostu to vezme zkratkou. Rozpoutá tak kolotoč událostí, ze kterých měli možná i samotní tvůrci trochu guláš. Cameron Crowe přistupuje ke svým látkám originálně, ale vesměs šlo vždy o „klasické“ love story s výborně napsanými dialogy. Tentokrát přitvrdil a pohrál si se žánry, jak se mu zlíbilo. A na hubu rozhodně nepadl. Jen to někdy prostě nefunguje (třeba v závěru). Cruisova postava je poměrně hutná a sám velký Tom podává jeden ze svých lepších hereckých výkonů. Stejně jako psychicky nestálá Cameron. Tvůrci se sakra snažili, kamera šlape, snová scéna z opuštěného Times Square nebo diskotéková sekvence jsou moc fajn. A hudební výběr je (u Crowea standard) na jedničku. (24.03.2017)

Zajímavé dílko. Prvních zhruba devadesát minut se v podstatě neděje nic mimořádného. Začnete poznávat Tomovu postavu, jeho život, jeho holkou do postele, Cameron Diaz, navštívíte jednu party, na které se na okamžik mihne i Steven Spielberg a Tom i Vy se zde seznámíte s Penelope Cruz. Zcela nevázaný a nenáročný děj, hodný příjemného úvodu nějaké odlehčené romantiky. Poté se v několika okamžicích přehoupne do ukázkového dramatu. Zbytek filmu již pokračuje v naprosto chaotických a velmi působivě zpracovaných rovinách, v níž se prolínají sny a realita tak zpřeházeně, že jsem byla totálně ztracena a přestávala jsem stíhat a poznávat, jaká linie právě probíhá. Celková pointa je velmi zajímavá a nečekaná, ale jakoby zcela plynně naváže na předchozí děj, takže jsem jí nebyla jakkoli šokována. Skvěle navybíraný soundtrack dává Vanilkovému nebi ten správný "snový" nádech. (30.04.2011)

Crowe diváka až moc mate překombinovaným příběhem, aby ho na konci naopak způsobně povodil za ručičku. Ale stejně mi jakýmsi záhadným způsobem tenhle sympatický pokus o "lynchovinu" kápl do noty. Nápaditou režií, skvělým soundtrackem a překvapivě také Tomem "Přehrávám jako prase" Cruisem, který se zde vzdal svých obvyklých hereckých manýr a potvrdil, že v Croweových filmech hraje jako o život (Jerry Maquire). Příjemně strávené dvě hodinky..... (21.06.2005)

Vanilkové nebe je dobrý jenom pro lidi, kteří nikdy neslyšeli o Otevři oči, aneb konzouš opět zaplesá. Už jsem to myslím někdy a dvakrát říkal, že? Nemám rád remaky. Nemám a nemám a nemám. Dva filmy, jedna pointa, podobné vtípky, podobný vypravěčský způsob. Tím víc nemám rád remaky filmů, kde se jedná o pointu především, protože nic jiného Vanilkové nebe nedrží nad vodou. Přehnaně přeplácaná hudba (vlastně spíš jen písničky různých známých skupin, dle mě nepříliš dobré) vyřvávající ve velikášském orgazmu a nepříliš přesvědčiví herci (pouze známí a drazí, to je všechno). Hloupé manýry amerikánských filmů (ta trapná sexuální realita Spolykala jsem tvý semeno, to přece něco znamená...? Vyšukala jsem ti mozek z hlavy...). Víc peněz a jasnější (čti většímu konzoušskýmu publiku přístupnější, vysvětlenější, neotevřený, absolutně polopatě vysvětlený) závěr, kde v Otevři oči si ho člověk mohl vysvětlit nejedním způsobem. Nebyl to jen konec snu, ale i možné pokračování. Herci ve Vanilla Sky přehrávají a to včetně Penelope Cruz, která si svou Sofii zahrála i v Otevři oči o čtyři roky dřív. A i když jsou to jen čtyři roky, její kreace v OO se naprosto nedá srovnat se zdejším patvarem, spíš jen karikaturou sebe sama. Eduardo Noriega jako hlavní smutný i krutý hrdina na celé čáře poráží nejpřeplácenějšího orgána Hollywoodu Toma Cruise. Otevři oči se může pochlubit příjemnou hudbou, třeskutě ryčnou atmosférou obav a nejistoty, neokoukanými a kvalitními herci (stará škola v čele s Gérardem Barray), kterým prostě americké protějšky nesahají ani po prach na podrážkách. Zatímco Cameron Diaz hraje skutečně jenom "šuknu", jak jí tu hezky nadávají, Najwa Nimri je bláznivě a hluboce zamilovaná zničená holka, která ten sex nabízí, protože neví jak jinak si toho chlapa udržet. Nehledě už na to, že Crowe jako režisér naprosto zklamal. Okopírovat úplně celý scénář (s několika malými doameričtěními jako že otec napsal knihu "Jak si udržet království atp.), dokonce i některé záběry doslova do detailu, to je možné možná u neznámého snímku, neříkám etické, ale rozhodně hloupé. Dokonce i dialogy jsou téměř stejné, kromě občasných rozdílů způsobených překladem nebo větší sexuální (až skoro vulgární) otevřeností. Jen se ukazuje, kdo je lepší režisér a vyhrává Amenábar. A protože se jedná o dva téměř totožné snímky, je i komentář téměř totožný k oběma. (13.08.2007)