Ray

Ray Charles - černý brejle - klavír - Georgia. Asi takové jsem měla asociace a dál už nic. Než jsem viděla tenhle film, který mi mnohé osvětlil a jsem za to ráda. Někomu stačí jako výmluva, proč to či ono nejde, cokoli. Pro Raye nebyla slepota překážkou k ničemu. Chtěl dělat hudbu, tak jí dělal, chtěl mít ženy, tak je měl, chtěl brát drogy, tak je bral. Nelitoval se, nechtěl ohledy, svoji slepotu jako další hendikep v řadě za chudobou a barvou pleti nestavěl jako důvod k soucitu, byl hrdost sama a uměl být i pěknej prevít, hlavně byl ale muzikant tělem i duší. Životopisy bývají suché, často až poučné, z lidí dělávají nositele všech ctnostní, ale tenhle tak nepůsobil, alespoň na mě ne a kromě toho se mi vždy moc líbil kontext hudebních vsuvek, "odskoky" do dětství ve snaze najít souvislost s přítomnými fobiemi rovněž. A taky Jamie Foxx !!! (03.01.2006)

Solidně odvedené řemeslo, ze kterého dýchá atmosféra 50. - 60. let, přesto však konvenčně pojatá a filmařsky nikterak vyjímečná (pro mně trochu záhadná Hackfordova nominace na Oscara) biografie hudebního génia. I přes přítomnost dvou, tří dojemných scén z Charlesova dětsví mně náhledy do jeho života nechaly emocionálně chladným, ačkoliv přepestrý Rayův život vybízel k opaku, ale mnohé zachraňují FANTASTICKÁ hudební čísla (naprosto smrtící nářezovka "The Mess Around" ve zkušebním studiu, improvizace na "Baby, It´s Alright", okolnosti vzniku a samotná skladba "Hit the Road, Jack" a spousta dalších), které diváka totálně "nakopnou" a bezchybně tepají v rytmu R´n´B. Foxx imituje skvěle, že je klavírním virtuozem a soulovým machrem jsem mu sežral i s navijákem. Výsledné hodnocení - tři a půl*, vzhledem k přehněné vysokým očekáváním zaokrouhleno tentokrát dolů :o) (09.02.2005)

Vím o tom, že biografických snímků jsou mraky, ale jen ta vyvolená menšina opravdu stojí za to. Příběh Raye Charlese je jeden z nich. I když muziku, která jeho životem prostoupí zrovna v lásce nemám, na okamžik si ji v tomto filmu zamiluji. Jeho příběh je křehký jak domeček z karet. Člověk nikdy neví, co od něj čekat. Samozřejmě jako každá známá slavná postava minulosti prožívá to, čemu by se asi nevyhnul. Nebo se nevyhnul takřka nikdo. Nejlepší na tom, ale je, že se z toho dostal. Z toho všeho. Dokázal nemožné, založil kult a nechal ze sebe udělat legendu. Ray Charles je jedna z mála postav z hudební branže, která si opravdu zaslouží respekt. O to víc respektuji Jamie Foxxe, který se s rolí popral a věřím, že mu nikdy z beder nezmizí. On se s ní zžil, tak neskutečným způsobem, že jsem chvilku před sebou opravdu sledoval slepého herce, který bezmocně poslouchá zvuky okolí. Jak říkám, Ray je jeden z mála opravdu těch fantastických filmů života, které utečou jako voda. Oskara si Jamie zasloužil naprosto oprávněně, když už ne samotný film. Rozhodně na to minimálně měl. Já se musím přiznat, že jsem po prvém shlédnutí filmu byl naprosto unešen a unáším se na té vlně dál a dál... --- Georgia, on my mind (20.01.2008)

Já jsem "Raye" v podstatě ani nechtěl vidět :) Od začátku jsem k filmu přistupoval s tím, že se mi nemůže líbit. Hudba RCh mi nic moc neříká a Jammie Foxxe mám zařazenýho z AGS úplně jinam. Tak jsem ho chtěl vidět hlavně kvůli nominacím na Oscara.... Ten film je ale fakt dobrej ! A výkon Jamie Foxxe (takhle zvládnutým rolím se říká "životní") ho posouvá mezi výborné. Jako životopisný film se řadí určitě k tomu nezajímavějšímu, co se kdy natočilo. (16.02.2005)

Typický příklad pěkně natočeného životopisu, kterému chybí takové to fluidum, jež dělá z biografií soběstačné filmové klenoty schopné obstát i mimo stín "jejich" osobnosti. Ray je sledem klipů k výborné hudbě, prokládaným rutinou ze soukromí slavné osobnosti. Nic co by vybízelo k přemýšlení nebo nedej bože novým pohledům. Dobrý Foxx, Hackford ničím nepřekvapí ani nenaštve, precizní technická stránka, ale jako celek "klasicky životopisně" o ničem - vyjde vcelku na stejno, jestli si o Charlesovi přečtete čtivě napsanou causu v Reflexu nebo si pustíte filmeček. Obojí se záhy vytratí, i když chvíle s ní(m) strávené byly docela fajn. 65% (06.02.2005)