Náuka o snoch

Něco neuvěřitelného, nevím, zda důvod proč se mi film líbil byla jeho samotná kvalita, nebo fakt, že z hlavním hrdinou jsem se dokázal neuvěřitelně ztotožnit (akorát on je hezoun a mnohem větší magor), celkově je imaginace autora zajímavá a díky bohu jsou animované pasáže opravdu ručně animované a ne celopočítačové. Děj na závěr (stejně jako Stephanovy "nálady") příjemně graduje. Obzvláště dobrou volbou bylo obsazení Charlote Gainsbourg, která oplývá velice specifickou krásou a do snímku se hodí, jako snad nikdo jiný. (03.02.2013)

Prvních deset minut jsem si říkala, co to na mě ti tvůrci šijí, moje ostražitost vylétla na maximum a já čekala nějaké to velké osvětlování. Nicméně s přibývajícím časem začala ona obezřetnost klesat a já jsem se propadala stále hloub a hloub do svérázného snového světa, který skvostně reflektuje onu skrytou dějovou realitu. Základní ingredience = snová nahodilá "logika" totiž v tomto dílku hraje prim a to divák musí zcela přijmout. Je tu samozřejmě posledních pár nesnových minut, i ty však mají své realisticky trpké kouzlo. Navíc tvůrci nám servírují ujetou vizuální stránku, která nestaví na současných digi-trendech, tudíž je zcela ojedinělá a vlastně i originální, byť chvílemi okatě čerpá ze starých sci-fi děl. Film je také koncertem pro Gaela Garcíu Bernala, jeho postavu Stéphana mu správně naladěný člověk zbaští i se všemi extravagantními i negativními stránkami jeho osobnosti. A že je všechno to šaškovné snění zabaleno v nadlehčeném duchu, snad ani nemusím podotýkat. Nauka o snech je hodně optimistický film, taková ta injekce proti pesimismu, nejspíš. Na mě zabral. 80% (06.10.2007)

Nudnou realitu jeho života zastiňuje svěží a barvité snění. Bizarnosti v podobě snů si vzal pod svá magická křídla velmi chytrý a originální režisér Michel Gondry. Jeho hrdina vede monology, sleduje své vzpomínky, překvapuje, zmatkuje. Chaos je to i režijní – v tom dobrém i špatném slova smyslu. Sotva se něčeho můžeme chytit, dostáváme se vzápětí o kus jinam, překvapí nás nějaký vskutku zajímavý výtvarný nápad, aby nás režisér vehnal zase k nějaké nekontrolovatelné bizarnosti. Je to divácky velmi křehké a riskantní, tvůrci nemohli vůbec tušit, jak na to právě diváci budou reagovat. Přesto mi tohle řádění sedlo, hodně osobní kousky se totiž ne vždy podaří!! 75% (06.01.2014)

Bál jsem se, že si Gondry v tomto žánru bez Charlieho Kaufmana neporadí. A bál jsem se zbytečně. Mimořádně citlivý a civilní film plný situací, které působí podivně, ale opravdu se dějí. Gael García Bernal je výborný a působí na mě tak úplně opačně než v jeho předchozích filmech. Film je možná občas až příliš zmatečný a tomu závěru jsem též moc nevěřil, ale lze jej přesto doporučit všem milovníkůn originálních příběhů a fanouškům Gondryho předchozího filmu. (13.10.2007)

Tam kde byl Věčný svit triviálně prvoplánový, je Nauka o snech triviálně divná. Ale krásně divná. Polosnový příběh o pošahaném chlapci a pošahané dívce, jejichž duše do sebe zapadají jako skládanky (bohužel zásadně ne ve stavu bdělém), pojal Gondry hodně excentricky a z mého pohledu zasáhl jen těsně vedle středu. Kolážové běsnění je vtipné, postavy jsou mi bez výjimky blízké a příběh se mě příjemně dotkl (ačkoli mě v žádném případě nedostal do kolen). Nauka o snech je velice příjemný film, kde veškerá odstředivost nekončí tranými podivnostmi, ale sympatickou pošukaností. Dokázal jsem se s ní sžít a tím pádem mě Gondryho film oslovil. (12.09.2008)