Anatomy of a Scandal
Réžia:
S.J. ClarksonKamera:
Balazs BolygoHudba:
Johan SöderqvistHrajú:
Rupert Friend, Sienna Miller, Michelle Dockery, Naomi Scott, Ben Radcliffe, Josette Simon, Jonathan Coy, Sophie Jo Wasson, Kathryn Wilder, Missy Malek (viac)VOD (1)
Epizódy(6)
Obsahy(1)
Jako žena mocného politika se má Sophie skvěle. Na povrch ale vyplují skandální tajemství, manžel James musí čelit vážnému obvinění a její život se otřese v základech. (Netflix)
Recenzie (47)
Mohlo to být lepší - kdyby. Například kdyby to bylo kratší. Podání bylo s méně grády, než se sluší. A hlavně na mě děj působil často nereálně. Může to být tím, že žiju na jiném kontinentu. Manželka vysokého politika žije spořádaný rodinný život, a jakmile se dozví, že jí byl manžel skoro půl roku intenzivně nevěrný, ihned mu odpustí, jen když tam nebude znásilnění. Postupy u soudu také v chápání občas kolísají. No, a po téměř happy endu Sophie udělá něco, co úplně odporuje jejímu dosavadnímu chování a mě to nenadchlo ani filmově. ()
// Dobře natočený, průměrně zahraný a mizerně napsaný soudní drama z prostředí britské politiky. Od takových jmen člověk čeká víc, na binge ale kupodivu ok. 6/10 ()
Trochu mě zklamalo, jak moc byl seriál předvídatelný, protože je jasný, že tohle v dnešní konkurenci nestačí, ale protože si mě Sienna Miller mimořádně obmotala kolem prstu, moje kritika ke scénáři šla stranou. Prsty v tom má i atmosféra, krásná angličtina, psychologická stránka a napětí, které mě dlouho drželo v naději, že na konci bude přece jen něco víc. Škoda... 3,5* ()
Podpriemerná NE-krimi o jebačkách na politickom stole. Ako koho už dnes zaujímajú tieto ala Lewinska pičoviny s orálom, to už musí byť fakt zúfalý poslucháč .. ()
[77%] Ale jo, náhodně jsem si tuto šestidílnou sérii pustil a během dvou dní jsem jí dokoukal. Bavilo mě to od začátku do konce. Kdo má rád soudní procesy a dlouhé křížové výslechy, tak budu spokojen. Téma jako takové je dost ohrané, ale bylo to natočeno záživným způsobem, takže jsem se vůbec nenudil. I to mělo k dobré atmosféře i solidní hudbu. Postavy mě bavily (zaujala mě žena toho ministra), která si zpočátku z té jeho nevěry moc velkou hlavu nedělala. I ty flashbacky byly solidní, takové temné. Poslední šestá epizoda mě trochu zklamala. Ne, že by tam bylo něco zásadně špatně, jen to nemělo takový náboj a pointa byla taková přímočará. Ale celou mini sérii to nepodráží, takže jsem rád, že jsem to mohl vidět. ()
O tom, co je to tzv. sex bez souhlasu a jak to dokazat. A take o privilegovanych, kteri se nemusi obtezovat zakony. Predlohou je soudni drama Anatomie vrazdy z roku 1959, ale jde o znasilneni. ()
Je to Netflix, takže už od začátku bylo jasný, že bohatý bílý muž je zlý. První díly jsou docela fajn, ale to hloupé, primitivní klišé, ke kterému to celé směřuje, to je neodpustitelné. Ano. Definující slovo tohohle seriálu je HLOUPÝ. Jediný přínos je, že jsem objevil super slovo "prick-tease", ve volném překladu "drážditelka ocasů". ()
Doufal jsem v druhý Defending Jacob, ale až takové potěšení se nekoná a nakonec je Anatomie skandálu vlastně „jen“ průměr. Velkým plusem, ale paradoxně zároveň velkým mínusem je zde kompletní přímočarost seriálu, který je už od prvních minut prakticky nonstop v soudní síni a rozjíždí postupné odhalování příběhu i temné minulosti, stopáž 6x40, jež je osekaná doslova jen na to nejnutnější a nejpotřebnější k ději, a tudíž jde sice o rychle odsýpající jednohubku, ale zároveň je zde drasticky málo času na seznámení s postavami, emoční napojení či vstřebávání informací, a tak si seriál divák víceméně „tak nějak odbyde“, než aby jej naplno prožíval a zavrtával se nervozitou do sedačky. Herecky jde o průměr, scénáristicky stejně tak, postavy nejsou vyloženě ničím zajímavé a finále je celkem očekávané a nepřekvapující. Líbí se mi poměrně jasně daný obsah, který tvůrci chtějí předat, a stejně tak příběh, který lze chápat jako nastavení zrcadla společnosti bohatých elitářsky postavených jedinců a jejich prakticky neomezené svobodě, ale i tak mám po skončení takový „meh“ pocit. Ve zkratce řečeno – i když jsem se nenudil, tak mne série nechala celkem chladným a bez emocí… ()
Jakmile se děj neodehrává u soudu (jediný světlý body), začne se kamera kroutit, točit dokola, zamlžovat, rozostřovat, přepínat mezi slo-mo a no-mo... jako by se sama nudila. A bodejť by taky ne. Recyklovaný a notně naředěný Big Little Lies. David E. Kelley už asi nemá co říct. ()
Udržalo si to pozornosť, na rozdiel od Liar (seriál) (2017), a detaily na tvár manželky zvažujúcej, na koľko pozná svojho manžela, boli lepšie než v The Undoing (seriál) (2020). Kamera bola chvíľami otravná, no inak som si to užila na jeden záťah. Vhodné, krásne a vierohodné herečky, presvedčiví herci. ()
Podle zdejšího hodnocení jsem to čekala daleko horší. Mně to tedy sledovat bavilo. Hlavně se mi líbilo vidět po čase zase Quinna/Ruperta Frienda. ()
přál sem si aby se z Anatomie sandálu nevyklubala jen další zbytečná série plná klišé,leč nestalo se. Ministr Britské vlády je obviněn ze znásilnění frajerky se kterou předtím x měsíců podváděl svojí ženu a divák víc jak 4 hodiny sleduje jestli tak tak bylo a nebo ne a zda je pan Bílýdům zmetek, poloviční zmetek a nebo klaďas. Čistě teoreticky to mohl být dobrý film,ale na sérii (jakkoliv celkem krátkou) je tu dost hluchých míst a nebýt Friendova charismatu, díky kterému jsem si přál aby zmetek nebyl bych to nejspíš dokoukával jen s velkým sebezapřením. Přitom scény od soudy nejsou špatné a fanoušky soudních dramat by mohly potěšit.Co nepotěší určitě jsou rádoby originální hrátky s kamerou, která se různě točí, obraz se rozmazává (asi jakože matné vzpomínky) atd, což není originální ani cool, ale jen otravné...60% ()
Soudní drama, které skvěle ilustruje to, proč se znásilnění u soudu tak strašně špatně prokazuje. Obzvlášť, jestli žena nejde na policii hned poté. Zde je totiž kauza vystavěna na tvrzení proti tvrzení. Interpretace stejných událostí dvěma různými lidmi, kteří si mohou situaci upravit k prospěchu svému. To, že na tom oběť v 99% vždycky tratí je, bohužel, už vedlejší. Působivá mi přišla i argumentace obhajoby, která pečlivě vystavěla vzorec chování v neprospěch Olivie. A i když se v soudní síni Michelle Dockery snaží hezky, ta psychologicky nejzajímavější část příběhu se odehrává v hlavě Sienny Miller. Přesvědčivě ztvárňuje nevděčnou roli politikovy manželky, na jejíhož muže se valí skandály, a ona mu musí být oporou anebo mu pohřbí kariéru. Zároveň ale skvěle ukazuje, jak jsou zamilovaní lidé schopni přehlížet nedostatky svého protějšku. Její až umanutá touha po pravdě mi přišla působivá. Rupert Friend je jako do sebe zahleděný politik naprosto přesvědčivý a snadno se dá chápat, proč je jeho postava tak populární a úspěšná. Jako negativum vnímám celou dějovou linku kolem Kate a oxfordskou minulost ústřední trojice. Osobně jsem si velmi přála, aby se nakonec ukázalo, že James Whitehouse je jenom pouhý slaboch a oportunista. ()
Zase jeden príklad sexistického čurákovania a idiotskej nadradenosti bohatých privilegovaných čurákov, ktorí si myslia, že kvôli majetku a postaveniu si môžu dovoliť všetko. Dobrí herci, smiešne britské kostýmy na súde. Z tých parochní by som si drhla hlavu pod sprchou pol hodinu. ()
Obsahuje drobné SPOILERY. Dobrá atmosféra, které asi dosti pomáhá zasazení do věčně propršeného, pošmourného Londýna, i to, že se příběh částečně odehrává v atraktivním soudním prostředí. Herecké výkony také velice dobré, uvěřitelné (asi nejvíce mě zaujala Sienna Miller jako Sophie; líbilo se mi ale třeba i ztvárnění žalobkyně Kate Michelle Dockery). Docela se mi líbilo i to, jak si tvůrci pohráli s přechody mezi časovými rovinami (pokud se někdo vracel ve vzpomínkách do minulosti, u výslechů před soudem atp.), připadalo mi to vcelku originální (i když chápu, že na někoho to mohlo působit jako moc okatá hra čistě jen na efekt). Minisérie by mohla být vcelku zajímavým příspěvkem do debat o podobách znásilnění, hezky ukazuje, jak mohou tentýž akt vnímat různí lidé různě (macho muž zvyklý na úspěch a nezvyklý na odmítnutí x žena, násilník x oběť). Ač já bych byla, pokud by se věci odehrály tak, jak nám bylo prezentováno, na straně obětí, chápu, že takovýto případ pro mnohé nemusí vyznívat úplně jednoznačně a Rupertu Friendovi-Jamesovi jsem věřila, že si fakt myslí, že neudělal nic tak špatného. Zajímavé je také sledovat anatomii vztahu Sophie a Jamese, kdy se postupně otřásají zdánlivě pevné základy, na nichž je svazek postaven, kdy můžeme sledovat a (ne)chápat, co vše je Sophie Jamesovi ještě ochotná odpustit, jak oba celou věc prožívají... Velkým a asi neodpustitelným mínusem série je ale vývoj postavy Kate, resp. postupné odhalení její minulosti a to, jak je to propojeno s aktuálními událostmi. To je něco tak blbého a těžko uvěřitelného, že to svět neviděl, a celý počin to sráží opravdu hodně, hodně dolů. A ten úplný závěr a postupy Sophie (i když chápu, že pohár trpělivosti asi přetekl) mi taky připadají dosti nereálné... Celkově za mě nakonec taková průměrná záležitost za 60 %. ()
Sad story o tom, jak kvalitní vládu, která prosazuje správné věci pro občany, shodí minulost pár nabubřelých kreténů z Oxfordu a jedna - vlastně dvě zhrzené ženy. Českému divákovi to musí připadat obzvláště povědomé. ()
Takhle. Zhltnul jsem to docela rychle, bavilo to. Ale o týden později už toho ve mě moc nezůstalo. Málo promyšlené, hlavně ty hříchy minulosti působí hodně naivně a náhoda se žalobkyní taky. 6/10 ()
Nechutný propagandistický škvár! Strana a stát jsou víc než rodina! Omerta dnes už nikomu nic neříká, jsme shnilá společnost. ()
Seriál skôr pre ženy, ale obstojne zahraté i keď myšlienka veľmi nemá čo ponúknuť. Banda protekčných detí, ktoré sa dostanú na drahé školy a potom do politiky a vysoké štátne posty cez bohatých oteckov, veď to máme i na Slovensku a je tomu tak všade vo svete. 60-70% ()
Neomarxističtí zkurvenci z Netflusu, mohutně pohánění hnutím zoufale nemrdaných labilních mužen z hnutí #jajsemtakyseksualnefrustrovanakrava, utěšeně pokračují v nastolené stranické linii demagogické převýchovy mas s cílem zcela vymýtit nadrženého bílého heteroseksuálního muže, a sice zjevnou snahou o judikaturu jakéhokoliv seksu s tímto odporným šovinistickým hovadem jako a priori znásilnění. Nyní i s novou ryze vědeckou premisou, že si ten hloupý hajzl seksuální predátor, bezskrupulózní znásilňovač a likvidátor citlivých ženských niter vlastně ve své maskulinní omezenosti ani neuvědomuje, že je seksuální predátor, bezskrupulózní znásilňovač a likvidátor citlivých ženských niter. Čili pokud máte, kluci, nějaký ten osvědčený modus operandi, kterým jste dosud bez sebemenších problémů a s všeobecnou konsenzuální spokojeností v pohodě poklátili několik volejbalových ženstev, a tedy i pro strach uděláno, tak vězte, že jste ještě nenarazili na řádně emancipovanou, uvědomělou, zfeminizovanou, genderově zrovnoprávněnou, poševně netknutou a mentálně naprosto destabilizovanou anglosaskou (a pomalu už i slovanskou) pizdu. Ta po vás sice očividně půjde lačněji než Putin po Ukrajině, načež bude přirážet jako průmyslový buchar, avšak pak, tak po dvou až desíti letech ukrutných duševních traumat, úzkostí, depresí, roztouženého pokukování po vlastním otci, seksuálního asketismu, způsobeného výhradně tím, že by o takovou piču nikdo střízlivý neopřel ani hajzlovou štětku, a veskrze odborného mentorského našeptávání její mimořádně šeredné nejlepší kámošky, která dosud viděla péro leda tak na pavím ocase v zoo, s hrůzou zjistí, že všechna ta muka a příkoří se ji děla jen proto, že jste ji tenkrát brutálně znásilnili, pošpinili a psychicky zdevastovali! Předtím totiž vůbec, ale vůbec a ani trochu nebyla labilní, asociální kráva! Načež si najme podobně zpotvořenou a neméně zapálenou androgynní právničku z Klubíku srostlých pysků „Pussydead“ či ze Zájmového sdružení bigotních feministek „Když nemrdám já, tak nikdo!“, no a jste v prdeli. A pokud by vás náhodou nějaká ta stále ještě, asi nedopatřením či špatným názorovým vedením, zdravě rozumná, nezávislá a hystericky nezmanipulovaná porota v pominutí nespravedlnosti náhodou neprohlásila vinným, což dle všech těch zúčastněných pavučin v kundě nade vši pochybnost jste, je okamžitě nutno najít nějakého jiného, klidně i neznásilněného kostlivce ve vaší skříni, a dle kancelačně kulturistické příručky samozvaného minoritního arbitra majoritní morálky vás hezky po bolševicku stejně zlikvidovat. Další opravdu nechutné podprahové demagogické kokotporátní svinstvo a lá Morning show, zcela srovnatelné s takovými tituly jako Rudá škvíra nad Kladnem, Zítra se bude znásilňovat všude či Věčný bílý heterosexuál, navíc o to stádovým debilům nebezpečnější, že je to vcelku poutavě zdramatizováno, solidně natočeno a opravdu výborně zahráno. Takže holky, jestli si ještě někdy chcete pořádně zapíchat, okamžitě těm pamrdům vypovězte předplatné. Jinak si vás budou záhy všímat jen běženci ze Senegalu a upjatí pojišťováci s poruchami erekce, zpocenými dlaněmi, mastnou pleší a sýrově bílými holeněmi! () (menej) (viac)