Krásne bytosti

Narušenci sa mlátia a týrajú, šikanujú a sem tam zadrogujú. A to všetko v útlom pubertálnom veku. Táto depresia ma neuchvátila. A ak toto má byť realita, tak by severská spoločnosť vyzerala asi trochu inak. Ono by to vyzeralo tak, že skoro všetci mladí sú vychovávaní v kriminálnom prostredí rodiny a vlastne za svoje správanie ani nemôžu. Lebo rodičia sú patologickí. Možno na individuálnej báze to je pravda, ale žeby to platilo takto hromadne? (10.01.2023)

Sever opět jede a opět trefa do černého. Tamní režiséři mají pro tyhle dětské sociální dramata cit, je to opět nekompromisně tvrdé, atmosfericky dusné a při jedné zlomové scéně mi bylo vyloženě špatně a úzko. Má to sice dvě hodiny, ale na scéně je neustále co sledovat, rvačky dětských skupin jsou tvrdé a krvavé, ústřední charaktery jsou správně “severské” (bože, ty děcka se tam snad rodí s předurčením k áčkovému a realistickému herectví, jinak fakt netuším, jak je možné v jejich věku podat tenhle výkon…) a není nouze ani o plnohodnotný závěr. Suma sumárum jsem zkrátka ohromen a sázím plnou palbu, jelikož takhle dusné a vizuálně špinavě pochmurné drámo se prostě často nevidí. (27.01.2023)

Mazaná kolaborace mezi islandským ministerstvem kultury a ministerstvem cestovního ruchu, která má vykreslením rejkjavíckých předměstí jako ruských sídlištních dismalandů redukovat dopady overturismu na tento severský ostrov. (13.12.2022)

Tento film ma hned vtiahol do svojho hnusného, nevľúdneho a niekedy až neľudského prostredia takou silou, že som skoro celý film mal čo robiť, aby som po nom vyviazol bez ujmi na zdravý. Skoro všetky postavy, čo sa objavili v tomto filme mali smutný a nešťastný život a tak sa aj odvíjala obsahová stránka filmu, že v tejto spoločnosti šťastie nerastie. A tak to začalo od síkaný cez pouličné bitky až po tragické zakončenie, ale ktoré sa s pribúdajúcimi minútami aj čakalo. Je to hlavne znepokojivé, ako ďaleko sú niektorí ľudia ochotní zájsť, aby si naplnili svoje ciele, ale , že pri tom stratia ľudskosť alebo rodinu ich už netrápi. Práve tu sa ukazuje pravá tvar rodičovskej výchovy, kde chýba alebo je len povrchná, tak sa im ich potomstvo tak aj odvďačí.  Film je podaný takou neskutočne realistickou a surovou formou, že mi niektoré postavy bolo fakt ľúto. Herecky to tiež bolo vynikajúce. Už som dlho z filmu necítil takú silnú intenzitu napätia a dramatickosti. Film skáče z jedného napínavého príbehu do ďalšieho ešte viac dramatického. Naozaj film rieši niekoľko vážnych tém a ja nemôžem inak, ako dať 5*, ktoré si svojou údernosťou rozhodne zaslúži. (29.06.2023)

Čakal som novú Skazenú mládež, no tá sa našťastie nekonala. Miesto toho som dostal citlivo vyrozprávaný príbeh o mladých kamarátoch, ktorí tak nejak... žijú. So všetkým, čo im život dal, ale taktiež o to snaží odobrať. Avšak chvalabohu to nie je len príbeh o bolesti a utrpení, ale taktiež aj o nádeji na lepší zajtrajšok, o chvíľkovom pocitu šťastia, o snahe uniknúť od boľavého života a odtrhnúť sa z okovov. Miestami to možno strácalo moju pozornosť, možno to strácalo na kráse a možno tam sú chvíle, kedy filmu dochádzal dych. Ale taktiež tam bola islandská príroda. Hudba. Mladosť. Citlivosť. Vtip. Moment. Láska. Priateľstvo. Priateľstvo, ktoré bolo silné a krásne. Rovnako ako citlivý a emocionálne inteligentný Addi. A vlastne aj tie ďalšie bytosti. (16.06.2023)

Výborný evropský film neupozorňuje jen na obvyklé trable dospívání, ale taky na zvyšující se agresivitu mladých. Nekončí však u konstatování faktu, jak je obvyklé v jiných dílech, ale přináší i určité řešení a nadějnou vizi. A důležité poselství, že kamarády je potřeba si vybírat. Občas selhává kamera ve snaze být cool, jinak ale nemám co vytknout, po delší době opravdu kvalitní dílo. (12.11.2022)

Sedm tun hnusu, sociálního marasmu a bezvýchodné deprese v instantní dvouhodinové palbě rovnou do žíly. Takhle to mám rád... (11.04.2023)

Silný film, který vtáhne a drží od začátku až do konce. KVIFF 2022 (06.07.2022)

drsná sonda do života partičky islandských mladíků, které spojuje primárně to, že mají mizerné nebo rovnou úplně nulové rodinné zázemí. Matky na ně buď kašlou a nebo na ně nestačí a otcové (ať už vlastní nebo nevlastní) jsou pro ně spíš nebezpeční, než aby jim byli vzorem v čemkoliv. Šikana tu jede na plné pecky, pro ránu se nejde daleko a jen velmi málo chybí k tomu aby jejich jednání a osudy skončily katastrofou. Seveřané tyhle drsná dramata umí, nicméně v tomhle případě nehraje specifické islandské prostředí prakticky vůbec žádnou roli a příběh by se mohl odehrávat kdekoliv od Ameriky až po Japonsko. A to je na něm nakonec to nejsilnější. Jde o univerzálně aplikovatelnou story, která se může stát kdekoliv a dopady budou dost podobné...80% (14.02.2023)

Už som videl viacero islandských filmov, no akosi ma v porovnaní s ostatnou severskou produkciou nezaujali. Toto vyzeralo už podľa popisu skvelo, a podľa hodnotení ešte lepšie. Myslím si, že táto zápletka mala skutočne nadpriemerný potenciál, ale finálny dojem napokon nebol taký ako by som očakával. Nemôžem si pomôcť, ale napriek skvelému príbehu to pôsobilo tak ťažkopádne, až ma to ubíjalo. Islandská filmová aura na mňa pôsobí veľmi zvláštnym dojmom. A pritom mal ten film všetko to, čo by mala kvalitná dráma mať. Ale to spracovanie je proste ... mimo mňa. 2* (26.02.2023)

Asi jo, čtyři hvězdy si to zaslouží, byť jsem byl chvíli na pochybách. Tenhle film možná docení víc jiní než já, ale svoje kvality beze sporu má. Guðmundsson období dospívání zpracovává dobře. Jsem zvědavý, jestli by zvládl i jiná témata, třeba se dočkáme příště. (27.04.2024)

"Kde mas skutecne oko? Otcim mi ho vystrelil vzduchovkou, nevedel, ze je nabita... A kde je tvuj vlastni otec? Umrel, utopil se. Dal si LSD, myslel si, ze je Jezis a chtel chodit po vode." Takovy normalni film o sikane, dospivani a pratelstvi na Islandu. Film ve svem vypraveni neni dokonaly (Co Balli a skola, jeho spoluzaci? Ti zmizeli jako mavnutim kouzelneho proutku.), ale bavilo me to a ma to atmosferu a kvalitni zpracovani. Hosi na houbickach byli bezchybni. Zajimave je z postav sledovat predevsim Addiho. Jenom nechapu, proc tam tvurci za kazdou cenu sroubovali zase nejakou homosexualitu, ktera na celkovy dej nema zadny vliv? Uz by si mohli uvedomit, ze to je kontraproduktivni a nikoho to nezajima. Jinak dobry. (22.04.2023)

To zase byla hrůza, ti kluci byli z pralesa? Takhle se někdo normální chová (kdo např. nebyl týraný atd.)? A kde se vzalo těch 80%???? Nic krásného na tomto filmu nevidím, čirá hrůza a utrpení to sledovat celých 123 min. Děcka na to prý chodily povinně se školou, chudáci... :D (10.06.2023)

Já bych jim možná poradil, odstěhovat se z Islandu, protože takováhle notná dávka (psychickejch) problému je sice ''docela'' normální, ale že by se to všechno posralo takhle najednou, to už asi bude tím Islandem. Ty vole, fakt super, vstoupit do islandské kinematografii zrovna tímhle (i když nevím, jestli je zrovna nějaký velký výběr). Náročný film, kde si lidi podřezávají žíly, mlátí se ohořelými stromky, v barácích si nechávaj psí zvratky, mlátí se s islandskými Ukrajinci, uschovávají psí sperma v lednici (sakra, co mají s těmi psama), fetujou mech, cápci z ulice šukaj ovce, v každé situaci hned hledají basebalové pálky, jsou znásilňováni islandskými Ukrajinci, otčímové znásiňují a vypadají jak medvědi, o panictví přijdou ve čtrnácti a bůhvíco všechno ještě. Taky nevěřím na nějaké psychologické čakry, ale hned nemám potřebu fetovat a mlátit lidi na potkání. Ale samozřejmě, že je to všechno mnohem složitější. Podobnost se Zkaženou mládeží překvapivě ne moc do očí bijící, dramaticky je to vystavěné pěkně a nepříjemně, jenom do v jednu chvíli začne být až moc dlouhé. A v tu chvíli ještě přijde další zvrat, který definuje celý závěr a Vy si řeknete: ''Už ne!'' A ztratí se to kouzlo té deprese a síly. Takže to ubírá jednu hvězdičku. (25.02.2024)

Zatim nejsilnější a nejlepší filmovej zážitek roku 2022.. Seveřani tyhle syrový dramata prostě umí, což už v minulosti několikrát předvedli.. jen ta delší stopáž tomu podle mě trošku uškodila, nějaký hluchý místa se našly, ale i tak hodně silný 4 hvězdy.. (30.11.2022)

Príbeh, aké sme už viackrát videli. Na jednej strane outsider, Balli, na druhej strane drsná parta, ktorá ho prijme medzi seba a velí jej Addi. Ukáže sa, že každý z chlapcov žije v  podivnom prostredí, v ktorom dospieva. Je to príbeh o problémoch dospievania, navyše - okolnosti nie sú priaznivé. Scéna je postavená tak, že sa jej nedalo celkom veriť. Ale asi mala splniť svoj účel. Tempo je pomalé, ale podčiarkuje osudovosť príbehu, situácie sú občas humorné, ale niekedy až na hranu – smiech cez slzy. Je zaujímavé, že tí mladí herci pochopili postavu, ktorú mali predstavovať a poctivo zahrali bolestivosť dospievania. Záverečná pointa prekvapila. (25.02.2023)

(7,5/10). Na snímky pocházející z této severské země se nedívám každý den. Proto mě upřímně zajímalo, kolik jsem jich za můj ČSFD život vlastně viděl. Byl jsem velice překvapený, že jich už pár bylo. Upřímně jsem si myslel, že Beautiful Beings byly vůbec můj první islandský film, ale ono ne. Historicky mým prvním islandským filmem bylo Against the Ice s hvězdou Game of Thrones. Ostatní filmy byly pouze koprodukcí, takže Beautiful Beings je mým druhým právoplatným filmem z této mrazivé země plné gejzírů. Přijde mi velice zvláštní, že když tato země disponuje tak obrovských přírodním bohatstvím, tak proč to nezakomponovali nějak do toho filmu. Island je proslulý svou dechberoucí přírodou, takže jsem byl jako divák z pouhého náhledu do měst a ulic mírně zklamán. Ovšem všechno ostatní je jedinečným zážitkem, který jsem prožíval velice intenzivně. Vůbec se nedivím, že tento film patřil k nejúspěšnějším snímkům loňského KVIFFu. Kvality jsou zde nezpochybnitelné, hlavně co se žánru dramatu týče. Sledujeme radosti a bolesti skupiny naprostých islandských sígrů kteří dávají rádi lidem na budku. Každý z nich je naprosto jiný, ale spojuje je jedno velice silné přátelství. Měli mezi sebou jedinečnou chemii, která kombinovala chlapáctví v podobě stříkajícího adrenalinu během bitev a úchylných konverzací, společně s čistou a nefalšovanou láskou. Nejsilnější moment celého filmu přijde rozhodně na osudové párty. Síla této scény je neskutečná a vypálila se mi hluboko do paměti. Velice zajímavým prvkem celého snímku je ezoterické téma, které odděluje tento film od ostatních dramat. Nemůžu se rozhodnout, jestli mi to místy nepřišlo už kapánek moc, ale jako doplňující prvek to k tomu filmu patřilo. Navíc když byly tyto výjevy doplněny pestrou paletou barev, které divákovi evokovaly polární záři. (14.05.2023)

Přes všechen hnus, myslím tím šikanu, zneužívání, drogy a chlast, je to vlastně dojemnej film. Poklona pro mladé islandské herecké talenty a i když film nevyvolává moc radosti, je docela síla ho sledovat. (15.01.2023)

67 %. (02.01.2024)

Film, který se zajímavou lehkostí kombinuje lidskou křehkost a zároveň i zbytečnou surovost. Ještě ke všemu v rovině kluků, kdy se mnohdy předhazuje spíše to druhé. Nejvíce překvapující na filmu byly vztahy mezi aktéry, které ukázaly, že něco takového mohou mít i zastánci mužského pohlaví. A přitom nemusí jít o žádnou macho propagandu. Klasicky do toho musí autor vtěsnat nějaké nadpřirozeno, což je na tyto filmu už klasika, ale zase toho nebylo tolik. Po nějaké době islandský film, který mě bavil a dával mi i smysl. (17.10.2022)