Horečka stoupá v El Pao

Zápletka velmi podobná Hugovu romantickému dramatu Ruy Blas naroubovaná do latinskoamerických kulis. Film prodává hvězda francouzského plátna a tak se i zde dočkáme ikonického chlapeckého zamilovaného úsměvu G. Philipa ležícího s rukama ležérně za hlavou. Vášeň, láska, intriky, politika, čest, čistota, ideály...typický romantismus se vším všudy čiší z každé kapitoly knihy. Ale proč ji musel do filmu převést zrovna Luis Bunuel? Pro jeho příznivce je to moc melodramatické a pro fanynky G. Philipa zase příliš syrové. Alespoň se jedná o docela sympatický pokus osvítit návštevnice filmových iluzí trochou toho přemýšlení o svobodě. (30.04.2009)

Svým ideálům obětoval všechno, až nakonec přišel i o ně… Politické filmy nemám ráda, ale z tohoto mi bylo opravdu smutno. Postavy Gérarda Philipa mě pokaždé zvláštním způsobem dojímají – a to včetně těch ne úplně kladných. Vidět ho vyhublého a vysíleného mě bolelo ještě víc, než celý onen horečnatý příběh o tom, jak je obtížné dělat správná rozhodnutí, když se vše staví proti vám, a že je těžké hledat správné řešení tam, kde žádné řešení neexistuje. A že hrdina je člověk, který to i přesto zkouší. To jsme si zase jednou pěkně zadepresili… (24.10.2012)

Slibně se rozjíždějící politicko-romantické intrikánské drama, natočené a odehrané zručně, i když neambiciózně (vlastně mě Buñuel příjemně zaskočil tím, že umí i „normální“ film, dodnes jsem o tom nebyl tak úplně přesvědčen – kus půvabu jeho slavnějších kousků pro mě spočívá v jisté vnějškové neotesanosti, která by se středním proudem moc nešla dohromady). Ve střední části dokáže docela strhnout, párkrát dějově překvapit i naznačit lákavé možnosti dalšího vývoje, včetně myšlenkového, ale pak jaksi přestane vědět, co se sebou, a tak radši skončí dřív, než stačí říct něco zásadnějšího – krom toho, že politika je sviňa a nejde moc dohromady s ideálama. (11.04.2014)

Úplně jiný Buñuel než ho (ne)znám. Formálně, vypravěčsky, obrazově a herecky poměrně konvenční film, který přesto nezapře bezchybné vedení mistra a jako celek působí přesvědčivě. Brilantně vystavěná studie o zhroucení ideálů, které když jednou klesnou, se stále víc zaplétají do sítí intrik a zla. Politický režim fiktivního ostrova nápadně připomíná Frankovu diktaturu. (28.06.2009)

Těšil jsem se na podvratného Buñuela a největší zábavou mi nakonec bylo to, jak jsem ho celou hodinu a půl (marně) vyhlížel. Motivy známé z pozdějších Buñuelových filmů se totiž objevují v jaksi zárodečné formě. Především jde o absurdní prvek, který spočívá v tom, jak idealista Ramón, ztvárněný Gérardem Phillipem, s nímž jsem měl v jeho posledním filmu co dělat vlastně asi poprvé, stoupá jaksi mimoděk v politické hierarchii ostrova a přes jisté dobré úmysly a přesvědčení o reformovatelnosti systému se více a více kompromituje. V někdy ne úplně jasných motivech a záměrech hlavní postavy Maríe Félix nenápadně účtuje s temnými tajemstvími žen a jejím prostřednictví probleskují, téměř neviditelně ovšem, i režisérovy obvyklé a jinde značně dotaženější fetišistické tendence. Vše, co souvisí ve filmu s těmito tématy, je skvělé. Naneštěstí jsou ředěny poněkud ordinérními dobově-žánrovými prvky, jichž jsou pozdější Buñuelovy snímky prosty. Přesto v mnoha ohledech a na svou dobu jistě pozoruhodný snímek. (20.07.2012)

Zajímavá zápletka, klasická kamera, ale Buñuel má myslím rozhodně zajímavější počiny, jsem u něj zvyklá na tušení "něčeho", na mrazení v zádech, což se tady nekonalo. A hrozně mi vadila představitelka hlavní hrdinky - tak umělou ženskou jsem dlouho neviděla. Díky tuně mejkapu těžko odhadnutelnej věk a zmohla se jen na značně prkennej projev... (24.10.2010)

Tenhle film by náhodou vůbec nebyl špatný, kdyby byl podstatně lépe zahraný i natočený. Stále jsem se nemohl zbavit dojmu, že jak Bunuel, tak i Gérard Philipe točili tenhle film tak nějak z povinnosti, když už měli to levicové až salónně-komunistické nazírání, tak aby jako pro to taky něco udělali. Jakási uvařenost, až nedomrlost je tímhle filmem prostě prorostlá, ale stačí si představit, jak by mohl ten (ve skutečnosti velmi vášnivý) příběh vypadat, kdyby se zahrál i natočil se skutečnou vervou (předpokládající ovšem místy možná i trochu drsnější mluvu a prudší akce) a je možno, dokonce i zábavno dokoukat to do konce. Ba to i doporučit. (26.08.2015)

Zajímavý film, výborně ukazuje špínu politiky a politické intriky, aneb když se do politiky zapletete i jako svatý, těžko odejdete bez pošpinění. 75%, 7.8.2014. (08.08.2014)

Stále aktuální téma, svižně zpracováno a na Gérarda se tak hezky kouká.. Věřila jsem mu všechno, perfektní herec s tragickým osudem. (24.08.2015)

Lekce v závěru filmu nešetří ani hlavní dvojici, ani diváka uvyklého šťastným koncům - škoda jen, že melodramatická cesta k ní je tak vyšlapaná. Mexický Tepoztlán a María Félixová očima Gabriela Figueroy stojí za opakované zhlédnutí. (10.05.2019)