Labyrint

Tohle je zvláštní mix žánrů. Je zde mysteriózno, stará legenda, svět imaginárních přátel, muzikál, křesťanské prvky, muppetí šílený humor, hromada fantazie, spousta špílců (u nichž se člověk neřehtá, jen pousměje, ale udělá to dobrou náladu) atd. Popravdě mi na filmu nejvíc vadí ty písničky - ne všechny mají úplně hloupé texty, nějaké mají i přesah, ale málo platné, melodické moc nejsou. Kdysi jako dospívajícímu se mi moc líbila Jennifer Connely (ty její doširoka otevřené a dobře nasvícené oči!), ale dnes s odstupem vidím, jak macatá na svůj věk vlastně byla a dokonce snad se jí už rýsovala druhá brada - a to jí bylo 16! Ale jinak si nemám na co stěžovat. Hromada fantazijních i fantaskních prvků, odkazy na potřeby přátel i jen tak, křesťanské schopnosti odpuštění a lásky bez podmínek, skvělé kulisy a ty vtípky často jakoby bokem... Líbí se mi to i po letech. (28.01.2021)

Unikátní směs naivity, fantazie, bizarnosti, podhádkovosti a rocku 80. let. Úchvatné gobliní město, hravé příšerky. Lehce béčkové, sympaticky odlehčené a hudebně taneční. Zastaralé, ale s magií a kupodivu i s myšlenkou (chvíle, kdy je hlavní hrdince předkládán ve formě hraček celý její dosavadní svět). Všechny předpoklady pro kult. (22.04.2019)

Fantasy určená hlavně tem mladším. Před pětadvaceti lety jsem byl totiž mnohem víc nadšený než tentokrát, zato mé děti byly nadšené stejně jako já kdysi. Jednoduchý příběh o dospívání, nacpaný k prasknutí drobnými vymazlenými vychytávkami, roztomile bizarními postavičkami a výbornými nápady (studna rukou, kousající víly) stále funguje, Bowie byl skvělý tak jak jsem si ho pamatoval (jen toho zpívání nemuselo být tolik) a scéna na smetišti byla svým způsobem až mrazivá. Jen ti hyperkativní skřeti, kteří vypadali jako parta ze Sezamový ulice v halloweenových maskách, už mi chvílemi lezli na nervy (to bude asi věkem:-). (06.08.2011)

Tak tohle se dneska už moc nedá, leda tak kvůli Jennifer Connelly, která je fajn, ať už je jí 15 nebo 50. Působí to dost dětsky, televizně a táhne se to jak smrad. Naopak dětsky už tolik nepůsobí ten všudypřítomnej seksuální podtext s úchylně se křenícím a nádobíčko vystavujícím Davidem Bowiem. Zajímalo by mě, jestli je to snaha o nějaký coming-of-age symbolismus a nebo měli tvůrci prostě jen náladu filmík vnímavějším rodičům okořenit, aby s capartama v kině nezdechli nudou. Každopádně s o 4 roky starším Temným krystalem nepochopitelně nesrovnatelné. (01.10.2020)

scenár napísal najmladší z členov legendárnej skupiny Monty Python Terry Jones, ktorý je na rozprávky expert a táto sa mu naozaj podarila. Ktovie, ako by to dopadlo, keby sa bol chopil aj réžie (pretože aj takéto zručnosti ovláda) aleb ak by sa režisérskeho postu zhostil dokonca sám pán ďalší Terry "exPython" Gilliam, skôr ako optimistická a roztomilá rozprávka by to dopadlo ako šialený ohňostroj bizarností duchom podobný horroru. Dopadlo to však aj tak dobre - ako inteligentne postavená a obrazovo a vizuálne nesmierneinšpiratívna a pestrofarebná rozprávka na ktorej sa okrem drobných divákov, pre ktorých je primárne určená, pobaví aj človek dospelý, lebo občasný čierny-humor, pythonovský sarkazmus a roztomilosť niektorých postavičiek stojí za to. Celý čas mi však nejako nesadla Bowieho 80´s hudba, ale človek sa dokáže zmieriť a vyrovnať s čímkoľvek. (26.08.2006)