Labyrint

Klasická dětská fantasy z osmdesátých let. Naivní děj je situován do labyrintu, který zde zdařile supluje za rozsáhlý fantastický svět. Snímek se příliš nesoustředí na postavy ani budování spletitých vztahových pavučin, ale spíše na samotnou cestu labyrintem, ten se tak stává nejdůležitějším činitelem snímku. Nejde tu ani tak o záchranu dítěte, ale o postupné procházení nejrůznějších zákoutí a objevování nových skrytých postav. Přestože některé prvky (ruce, dveře) jsou docela zajímavé a pěkně vizuálně řešené, není (minimálně v dnešní době) tato exhibice vizuální nápaditosti schopna udržet diváckou pozornost po celou dobu. (14.04.2012)

Dobrá pohádka. Mrzí mě, že jsem ji propásl jako malý kluk, protože jak bylo řečeno, je to vážně typická dětská pohádka s ponaučením na konci. Ale musím říct, že labyrint je udělanej parádně a Bowie je taky super. Musím však stáhnout jednu hvězdu za ty písničky, které mě nebavily a Bowieho nadité kalhoty. (24.11.2013)

Zábavná a příjemná pohádka o děvčeti, které nechce vyrůst ze své dětské fantazie a zároveň se do ní zamiluje král skřetů. Tenhle film jsem viděl už někdy v třech pěti letech nedlouho po vydání na VHS a tehdy jsem se strašně bál Bowieho. A nikdy jsem vlastně pořádně nevěděl, jestli je to chlap nebo ženská, tak mě ty jeho vlasy mátly. Prostředí připomíná propracovaností filmy Tima Burtona a atmosférou zase terry Gilliama, přestože zde není temná hutná ani horrorová atmosféra, ale spíš pohádkovost a romantika dětské duše schopné uvěřit i těm největším nesmyslům. Děj filmu je dost upravenej pro děti, ale to neznamená, že se nepobaví kdokoliv. Vždyť v každém dříme dítě. Navíc to je hodně o přátelství, o vzájemné důvěře, o zodpovědnosti a schopnosti dospět nejen tělesně. Pravda, občas mi Bowieho písničky (konkrétně s tou Divokou bandou lišáků a poslední World falling down) přišly jen jako zbytečně natahující prvek (ale co už bych chtěl, když je k filmu složil, nahrál a nazpíval úplně zdarma), ale to neznamená, že nejsou pěkný a Jennifer je tu poupátko jenjen připravený rozvést. Mnoho humorných a svérázných postaviček, jež labyrint obývají, ukazuje tu hravost a piplavost, s jakou si tvůrci pohráli a nenechá diváka vydechnout. A jak by ne, když jedním ze scénáristů je ex-Python Terry Jones. Mimochodem Kocoura z Červenýho trpaslíka Danny John-Julese tu nikde neuvidíte. Zpíval a namluvil dva ze čtyř těch červených lišáků z Divoké bandy, kteří tak rádi dělí svá těla, zpívají a háží si cizími hlavami. (30.10.2006)

Tenhle film krásně ukazuje, jak si filmaři v osmdesátých letech dokázali hrát, CGI bylo sotva v plenkách, tak všechny ty příšerky, skřeti a já nevím kdo ještě zbyly na pány trikaře a loutkaře, a i když to už v dnešní době vypadá spíš komicky (možná chtěně...?) než jakkoliv jinak, je to prostě nádhera. Scénář tak správně ulítlej, že k jeho zachycení je nejspíše zapotřebí nějakých těch dobrot (pro bohatší LSD, pro chudší postačí fixky-lihovky), páč... ne jako vopravdu, dřív ta děcka aspoň něco vydržela... David Bowie samozřejmě skvostný (soundtrack zrovna tak) a Jennifer Connelly byla seksy už tenkrát, když autorovi tohohle komentu byl rok a teklo mu mlíko po bradě. Krásný to časy... (18.08.2016)

Vizuálně skvěláé fantasy, která sice časem trochu zastarala, zejména po technické stránce, ale pořád má v sobě jakési kouzlo a docela slušný děj, i když neobjevný a jednoduchý, místy trochu infantilní, ale možná úmyslně a směřující někdy až do černého humoru. Z produkce George Lucase, který film zaštítil také po trikové stránce (té bohužel nevěnoval tolik energie, jako svým vlasním projektům) tak vznikl pěkný pohádkový příběh pro dospělé s úžasným Davidem Bowiem v roli krále skřítků (jeho háro a legíny jsou tak příšerný, až je to pěkný :-)). (29.03.2004)