Všichni naši strašáci
Wszystkie nasze strachy
Obsahy(2)
Uznávaný umělec Daniel (Dawid Ogrodnik) žije ve své rodné vesnici na polském venkově. Je silně věřící, svůj vliv využívá k boji za zájmy místních zemědělců a sousedy se cítí přijímán. Daniel je také gay a věří, že LGBT+ komunita a katolická víra nemusí stát v opozici. Bigotnost a strach z jinakosti jsou ale mezi místními stále silně přítomné a jednoho dne vygradují v nečekanou tragédii. Šokovaný umělec chce vesnici umožnit kolektivně truchlit, dovést ji ke smíření a zajistit, aby se podobná událost nikdy neopakovala. Místní komunita se k němu ale obrátí zády a Daniel se propadá do čím dál větší samoty. Bezútěšná situace ho vyburcuje k radikálnímu a kontroverznímu uměleckému gestu, které k němu a jeho vesnici připoutá pozornost celé země. Drama natočené podle skutečného příběhu umělce Daniela Rycharského vyniká vysokou mírou autenticity, se kterou upozorňuje na bolestivě aktuální témata. (Queer Kino)
(viac)Videá (2)
Recenzie (15)
[vzpomínky na LFŠ] Dle anotace se ve vzduchu třepotalo až příliš red flags, ale autenticky nasnímaný vlhký polský venkov (prakticky totožný s tím naším) a integrita protagonisty (jako obvykle neselhávající Ogrodnik), ve kterém se věrohodně mísí venkovský hejsek, arogantní umělec a milující člověk, to naštěstí posouvá daleko za očekávanou mrskačskou bídu. ()
Snímek Strachy v nás inspirovaný skutečným příběhem konceptuálního umělce Daniela Rycharského má značně tíživé téma, výborné herce, téměř dokumentární styl a je velmi aktuální, tedy minimálně v Polsku. Hlavní hrdina skvěle ztvárněný Dawidem Ogrodnikem se jako silně věřící katolík a zároveň gay nutně potýká s intolerancí většiny obyvatel polského venkova, kde žije a vytváří svá kontroverzní díla. V jeho tvorbě se zrcadlí nejenom hřích a přijetí, ale i konečnost pozemského bytí a znovuzrození, což zde ovšem přerůstá v syrově naléhavou výpověď o touze po důstojnosti lidské existence oproštěné od předsudků. (75%) ()
(LFŠ 2022) (Možný výskyt spoilerů!) LGBT filmů vzniká každý rok nemálo, Strachy v nás se mezi nimi však neztratí, už jen kvůli hlavní postavě Daniela - věřícího gay-umělce, vesničana a Poláka v jednom. Ve filmu tak dochází ke střetům na více rovinách, z nichž nejvíce vyniká ta náboženská a kolektivní. Osud Jagody je jen smutnou, ale dosti reálnou připomínkou stále aktuálního problému s nesmyslnou nenávisti vůči sexuálním menšinám. Bylo zajímavé sledovat, jakým způsobem selektují média "senzační příběhy z vesnice". I přes vážné téma se ve filmu vyskytl nejeden humorný moment, o který se postarala zejména rázná Danielova babička. Přesto bylo člověku z chování nejedné postavy dost nanic. Na tento snímek by se mělo v Polsku povinně chodit do kina. ()
Zajímavá kombinace věřícího umělce gaye milujícího svoji rodnou vesnici odkud se nehodlá odstěhovat. Místňáci se rozhodli nechat ho žít, ale nesmí ničím rušit. Tragická událost odhalí limity jejich smířlivosti a svůj hněv obrací proti hlavnímu hrdinu, ačkoliv příčinou tragédie byli oni sami, všichni dohromady se svými strachy a odmítáním odlišnosti. Působivé konfrontace s každodenní existenčními problémy, které také nelze přehlížet, ostatně Daniel je jedním z podporovatelů malých farmářů. ()
„Každý má svůj kříž. A ona ten svůj nezvedla.“ Jenže to by musela mít skutečnou možnost ho zvednout, že…Být umělcem na konzervativním polském venkově je jedna věc. Ale být k tomu zároveň ještě věřícím gayem, to už si člověk vyloženě koleduje o malér. Pak stačí ještě jedna taková vyděděná „individualita“, která navíc dle křesťanských hodnot „zhřeší“, a hněv obyvatel se může rázem otočit vůči pravověrnému, který ovšem vybočuje a tím všechny dráždí…Ostře tepající kritika pokrytectví, která začíná v podstatě nenápadně, ale po přenesení „viny“ postupně graduje. Stigma a odmítání sílí, vyloučení z (nejen) křesťanské obce je na spadnutí, a díky troufalé až kacířské snaze vykonat cestu vykoupení (která provokuje o to víc, že je zamýšlena kolektivně) se může lehce schylovat k tragédii…Osobnost Daniela Rycharského mi před projekcí nic neříkala, ale přinesla mi některé zajímavé myšlenky (stejně jako tu se „strašáky“), děj dokáže diváka správně emočně vyprovokovat, takže nemám větších výhrad a hodnotím slušnými 4*. ()
Reklama