Asteroid City

Wes Anderson kdysi skrze svoji svojí svébytnou dollhouse formu přilákal diváky k příběhům o různě polámaných lidech snažící si zachovat svoji hrdost a sebeúctu navzdory tomu, že něco se mění. Poslední dobou se více uzavírá do svého světa projekcí, vzpomínek a představ, kde si vše filtruje tou svojí specifickou krajinotvorbou, ale diváci ho teď pomalu opouštějí, stěžujíce si právě na tu formu, která je k němu prve přitáhla. Příznačně se tak stává typickým protagonistou svých filmů. Tedy postavou, která kdysi na tvůrčím vrcholu si kolem sebe vytvořila bizarní mikrosvět, který se čím dál více uzavírá do sebe, on samotný ztrácí přízeň diváků i kritiků, ale přesto se všemi silami snaží udržet si tu vlastní vybudovanou platformu k vyprávění osobních příběhů, ačkoli mu možná již přináší více strastí než slastí. Asteroid City dokáže iritiovat tím, kolik je tam nevyřčeného navzdory tomu, jak jsou jeho postavy přímočaré ve svém jednání i vyjadřování a všudypřítomná robotičnost působí, jakoby v dalším filmu měli mít už všichni herci přímo zaražený v zadku natahovací klíček. Zároveň je to však v rámci Andersonovi tvorby vzácný snímek tím, že má přímý vztah k současné realitě - vypráví o tom, že v 50. letech přistane před očima několika lidí mimozemšťan, ukradne meteorit a odejde, přičemž pro všechny ty lidi se vlastně nic nemění a oni se horko těžko snaží v sobě probudit to očekávané nadšení a zaujetí, které by z dané situace mělo vzejít. Svým vlastním způsobem tak popisuje pocit mnohých v posledních letech, kdy po několika world-changing událostech od pandemie, přes počínající třetí světovou válku až po první viditelné projevy klimatických změn, je mnoho lidí překvapeno s tím, jak bojuje spíše s pocity vlastní apatie, nenaplněnosti a osobním selháním. Hledání pojítek mezi padesátými lety, jako nejzkurvenějším obdobím v zásadě everywhere, a současností bude teď chvíli asi hip. "It's been a great ten years Schubert and I don't regret a second of it. Clark still loves you. I still love you." "But not like before?" "But not like before." (21.09.2023)

Asteroid City mi neskutečně sedlo. Už jak příběhem, způsobem vyprávění, tak hereckým obsazením, kde jsem si užívala každou minutu. Je to tím, že jsem od autora zatím viděla jenom jeden film? Pochybuji. Na dva se chystám už delší dobu a teď se těším ještě víc. Ale tady a teď jsem si to v kině užila. Já vážně nepotřebuju víc. Než abych se bavila. Vlastně se mi líbilo všechno, co na firmu většina lidí kritizuje. Žijeme to ale v krásném světě!  :) (28.06.2023)

Další film Wese Andersona, ve kterém naplno využívá svou nezměrnou tvůrčí fantazii a smysl pro komično, ale co naplat, když scénář za moc nestojí a postavy i vztahy mezi nimi, jsou většině diváků úplně ukradené. K lepšímu dojmu nepomůže ani hvězdné herecké obsazení a zajímavá stylizace. (45%) (30.09.2023)

Art Film Fest 2023, Košice - Teď asi všechny Wesovy fanoušky pěkně naštvu, ale naštěstí to bylo lepší, než Psí ostrov nebo Grandhotel Budapešť. Tohle sice taky je přestylizované, ale tak nějak úměrně tomu, co bych od Wese Andersona očekával, takže jsem si v tom sice opět nenašel zalíbení, ale zároveň nemůžu říct, že by mě to štvalo. A věřte nebo ne, to je u mě pokrok. Vlastně se mi to líbilo podobně jako Život pod vodou (který mi to připomínalo z jeho tvorby asi nejvíc), jen Asteroid City trpí tím, že se pokusí něco rozehrát, ale vlastně nic nikam nedotáhne. On asi Wes Anderson neměl zrovna koule na to přiznat světu, že točí sci-fi, tak z toho udělal film ve filmu, resp. "divadlo" ve filmu, občas to prostřídal s jakože "behind the scenes" záběry herců ze "hry" Asteroid City a sem tam na základě toho přišel s nějakým metavtipem. Kupodivu mě to rušilo míň, než jsem zpočátku čekal, jen mě naštvalo, že to opravdu nikam nedospělo a když nepočítám epilog, závěrečná scéna vypadá jako mindfuck z úplně jiného filmu. Co je ale na tomhle filmu pro mě nejpozitivnější je určitě fakt, že po dlouhé, opravdu dlouhé době jsem měl pocit, že Wes Anderson opravdu natočil komedii a tak jsem se u toho sem tam zasmál i já, kdo u posledních jeho filmů sice chápal ty vtipy ve formě, ale nic většího než jejich pochopení jsem z nich neměl. Takže mi to vychází na... asi čisté tři hvězdy? Život pod vodou mám asi pořád radši, ale taky je pravda, že z něj v závěru moc nevypadlo. Což ostatně asi z žádného Wesova filmu... Každopádně ale první scéna s mimozemšťanem je naprosto úžasná, to se musí nechat :D Jo, a btw, jeden z mála filmů Wese Andersona co mi sedne a musí to být zrovna ten, který tu zatím schytává docela slabé hodnocení a ani jeho fanoušci z něj nejsou zrovna nadšení... No jo, tak už to mívám :D Viděno s Willy Kufaltem v Kulturparku v Košicích :-) 3* (23.06.2023)

Kdybych měla přesně vystihnout celý film - napsala bych, že to bylo o ničem. Vůbec nechápu proč se pod to upsalo tolik známých jmen. Toť vše co k tomu jde dodat, taková splácaná blbost s nádechem starých filmů. Za mě to ani nebylo kreativní nebo hlubší pointa v tom, že sama hlavní postava vlastně neví kdo je a co tam dělá - takže ano, byl to režisérův záměr a ano nebyl dobrý. (23.06.2023)