Boiling Point
Réžia:
Philip BarantiniKamera:
Matthew LewisHrajú:
Stephen Graham, Hannah Walters, Jason Flemyng, Ray Panthaki, Vinette Robinson, Áine Rose Daly, Lourdes Faberes, Malachi Kirby, Rosa Escoda, Alice Feetham (viac)Obsahy(1)
Šéfkuchaři Andymu směna v jeho restauraci ani nezačala, a už nestíhá. Je poslední pátek před Vánoci, a tak si chce fajnové jídlo dopřát snad každý. Hosteska přijala příliš mnoho rezervací, nespokojený kontrolor šmejdí v kuchyni a do toho všeho má dorazit i Andyho mentor, kuchařská ikona, přicházející bez varování, zato s partnerkou, uznávanou food-kritičkou. Hůř snad být nemůže. Jednozáběrová jízda hektickým večerem začíná… Britský film s famózním Stephenem Grahamem v hlavní roli se žene kupředu nesmlouvavým tempem práce v gastrobyznysu. Trefný ale bude připadat všem, kterým se pod tíhou profesního stresu někdy zavařila hlava. (MFF Karlovy Vary)
(viac)Recenzie (349)
Piatu nedávam len preto, že som chcel aby to pokračovalo. Vzhľadom na to koľko príbehov tam bolo rozohratých by s tým nebol problém. Technicky a herecky precízne. Mňam dpč. 90% ()
Kameramanská exhibice první třídy. 92 minut gastro inferna natočeného na jeden záběr, který je intenzivní, syrový a ultra realisticky podaný. Herci si vás za hodinu a půl získají víc, než v leckterém spektáklu a to platí i o vedlejších rolích. Nepamatuji si, kdy naposledy byl takto věrohodně inscenován chod restaurace a tak působivě přetaven na plátno. Mohlo to být možná paradoxně o trochu delší a některé příběhové odbočky mohly být doslovněji dovyprávěny, ale i tak se přitápí pod kotlem parádně. ()
„Jídla se stále vracejí, protože netrénuješ svůj tým. Už mám po krk toho, jak vaše chyby házíte na nás. Všichni tu tvrdě pracují. Makají, aby ti vydělali peníze. Ale ty... Nemáš vůbec ponětí. Můžeme se tu uhonit, protože jsi ta nahoře. Jsi ale tak blbá, že si to neuvědomuješ. A navíc chceš, abychom vařili mimo menu, steaky pro blbý influencery. A nikdy nedáš alergeny do systému, abychom museli luštit tvý ručně psaný poznámky. Kdyby ses chvíli učila, jak vést restauraci, místo děvkaření na sociálních sítích, tak bychom nebyli v takových sračkách.“ Vinette Robinson se do toho náležitě obula. Intenzivní náhled do chodu jedné opravdu vytížené restaurace, kdy směna šéfkuchaře Stephena Grahama, který neprožívá nejpovedenější období, sotva začala a už nestíhá. Problémy se kupí, navíc u jednoho stolu čeká na jídlo jeho mentor s uznávanou kritičkou jídel. A celé je to natočené na jeden vtahující záběr. Výsledek je svěží, realistický, skvěle zahraný a do puntíku rozplánovaný. Jen na pilu tlačící závěr mi nesedl. PS: V luxusní restauraci by každopádně servis jídel či vína vypadal krapet jinak. ()
Solídna drámovica, ktorú pochopí len ten, čo pod takým stresom a tlakom pracoval, i keď toto je trošku za vlasy pritiahnutá, do extrému vytiahnutá story. ()
Luxusní restaurace, jeden předvánoční večer nabitý rezervacemi k prasknutí a šéfkuchař s tváří Stephena Grahama, který prochází životní i pracovní krizí a vše se mu hroutí pod rukama. A do toho dorazí kontrola z hygieny, jeho kuchařský konkurent, pár problémových hostů a komplikované vztahy na pracovišti začínají bublat na povrch. To vše natočené na jeden záběr s kamerou postupně se zaměřující na jednotlivé zaměstnance. Nenápadný britský kousek sice má občas problémy s tempem a některé postavy a mini zápletky si zasloužily větší prostor, jinak nám ovšem režisér Philip Barantini servíruje hodně hektický výlet do pracovního pekla jedné kuchyně, jenž je díky jednozáběrovému formátu správně intenzivní, vtahující a zkrátka si v něm postavy ani divák na minutu neoddychnou. A do toho výtečný Graham jako sladká třešnička na dortu. Velmi příjemné překvapení. ()
Netusil som, ze film, odohravajuci sa cely “nad hrncami” v restike, moze byt tak napinavy a doslova narvaty akciou, hoc bez jedinej kvapky krvi, bitky, ci vystrelu…pomohla tomu aj kamera a strih na “jeden” zaber… ,,delicious” ()
Chtěl sem, aby to bylo o půl hodiny delší, a vyhrotil se i stůl č. 7, týpek s odpadkama a holky na rozlučce se svobodou, ale tak člověk nemůže mít všecko. Čím to jen je, že ty filmy "na jeden záběr" nedají divákovi vydechnout, což? [HBOmax] ()
Britská chuťovka z prostředí jedné Lívrpůlské restaurace, kde se dozvíte co vše se může přihodit během směny. V hlavní roli borec z Podfu(c)ku. Kdo má rád to nejlepší z Británie neměl by si nechat tohle uniknout. 75% ()
Uuuuuff, tak tady bylo horko těžko obtížný udržet nervy na uzdě, aby mi z toho nepukla hlava...... Real-time gastro-drama – nebo chcete-li 'kuchařský thriller' – 'Bod varu', který měl mimochodem světovou premiéru na KVIFF, je nervydrásajícím filmovým zážitkem, z kterýho vám vyletí adrenalin až do mozku, a tam po dosažení onoho BODU VARU exploduje. Snímek má totiž relativně skromný, ale zato peprně originální námět: observační metodou zachycuje náročnou předvánoční pracovní šichtu v narvané londýnské pětihvězdičkové restauraci, kde se hraje jak o blaho hostů, tak o čas. Na tomto striktně minimalistickém měřítku režisér Philip Barantini ukuchtil pikantní omáčku plnou osobních konfliktů, emočně vypjatých situací, kolektivního chaosu a hektickýho tempa. Roli vrchního šéfkuchaře/britského Zdeňka Pohlreicha si střihl neurotik Stephen Graham, který si nátlak pracovního stresu ulehčuje pochoutkami, jež jsou na pracovišti zakázaným ovocem. Kvalitativní laťku tak jedině sráží předvídatelnost a mnohdy zbytečný tlačení na pilu – to jsou však zanedbatelný marginálie, který požitek z tohoto pokrmu na vašich chuťových pohárcích nijak nekazí. TO VŠE KOMPLET NA JEDEN ZÁBĚR. Takže jestli ti tahle prvotřídní delikatesa servírovaná na stříbrným podnose nešmakuje, máš hodně divnej apetit...... Verdikt? Vaření nikdy nebylo takhle napínavý. 'Bod varu' je definice strhujícího zážitku, po kterým si budete při dalším obědě či večeři ve vaší oblíbený restauraci kuchařů a číšníků snad vážit o něco víc. Cinefilní žeraso. ()
Realistický, až dokumentární snímek o jednom večeru v mnohahvězdičkové restauraci, kde jsou zaměstnanci pod neustálým tlakem, zatímco se zároveň snaží vepředu vytvořit co nejpříjemnější atmosféru pro zhýčkané návštěvníky. Vidíme tu tedy především, jak to mají kuchaři a číšníci těžký, například určitě každý polituje černošskou servírku, ke které se chová hnusně tlustej bohatej suverén. U hlavního hrdiny to je ale trochu těžší, protože hned vytušíme, že udělal ve svým životě celou řadu chyb a stále chyby dělá. Když se tedy ve filmu neustále potácí před kamerou, tak to není zrovna příjemné sledovat. A není v tom sám, většina postav tam má nějaké menší či větší problémy, takže to není zrovna pohodový film. Je ale často zábavný a napínavý. Dost mě ale mrzelo, že film nám nejen svým názvem slibuje, že dojde k něčemu velkému, ale... ani moc ne. Film se drží při zemi (aby byl realistický?) a taky mi přišlo, že se zhruba v druhé půlce trochu vyčerpá a už jen dál koukáme, jak je všechno pro všechny naprd a pak - zatmívačka. Zajímavý film, takový ten přesně na festivaly, ale za nic zásadního Boiling Point nepovažuju. Každopádně na závěr chválím všechny herce. (7/10) ()
Dlouho jsem nechápal, proč se film přes všechny konflikty a rozmíšky tak vleče. V závěru se všechno zúročilo, vysvětlilo a dostalo neuvěřitelné grády. Skvělí herci a nejskvělejší Stephen Graham. ()
Naprosto věřím, že bohužel všechno z tohoto se reálně děje. A skvěle natočená sonda odvrácený tváře superúspěšné restaurace pro snoby. ()
Story z gastro byznysu natočená na jeden záběr. Proč ne. Nenudil jsem se. ()
Jednozáběrová hektická večerní šichta v restauraci, kde se dle očekávání podělá vše, co se podělat může. Je to natočené dynamicky, na úrovni a hlavně od začátku do konce velmi zábavně a poutavě. A jak koukám na dosavadní vývoj hodnocení, Bod varu je taky docela významným letošním bodem Varů. [KVIFF 2021] ()
Presne, kokotkovia za barom majú vždy pohodičku! Makal som v podobnej reštike v Surbitone, nedaleko Londýnu. Kým som pospratal všetko a prišiel ako posledný na bar, kuchári s čašníkmi mali už dve lajny v sebe a dve pinty piva, zatiaľ čo ja som ešte nestihol uschnúť od potu. Ale o tom som nechcel... Toto, čo sa udeje vo filme, sa nestane v jeden deň. Tieto situácie sú síce tu, ale tvorcovia sa ich rozhodli zakomponovať do jedného dňa, aby divák mal zážitok. P.S. Môj chef skončil tiež tragicky, mimochodom. ()
Ja si nemôžem pomôcť, ale okrem toho, že som celý čas rozmýšlal, prečo nikto v kuchyni nenosí pokrývku hlavy (a ako teda zabránia tomu, aby im vlasy nenapadali do jedla), som bol takmer nadšený; milujem takéto filmy. A som tajne dúfal, že vo vypätosti prekonajú Uncut Gems. A bola tam scéna, jak kritička hovorí svoju zásadu, že vždy treba hodnotiť to, čo tam je, a nie to, čo nie je. Jediným zásadným problémom Boiling Pointu je ale práve to, čo tam nie je, a teda zmysluplné uzatvorenie načatých dejových línií, konkrétne všetkých. Záver, ktorý to dostalo, bol vyslovene najlenivejší možný. ()
Objektívne síce za štyri hviezdy, ale aj napriek zbesilému tempu, skvele zahraným úlohám, vhodne zvolenému prostrediu a kvalitnému scenáru ma Boiling Point príliš nestrhol. Že je to v kuchyni v reštaurácii slušné peklo, o tom sa rozhodne hádať nebudem, len mám dojem, že na Slovensku a asi aj v Čechách je v stravovacích zariadeniach oveľa väčší bordel a ak by som sa sťažoval na niečo nedovarené, tak by ma skôr vyhodili ešte so šťavnatým komentárom. Ono trochu to tam lepšie zmenežovať a reštika by fungovala lepšie, v Boiling Point som mal dojem, že najväčším problémom boli ľudia (nedostatočné objednávky, vedúca úplne mimo realitu, nejaký ten flákač v kuchyni...). 70% ()
Nejvíce ze všeho tento film samozřejmě pozvedla vhodně zvolená kamera. Iluze natáčení jedním záběrem bez střihu tomuto snímku sedla, jako by sedl jeden dobře mířený výstřel do hlavy tomu dementnímu Jurečkovi. Tento snímek zejména docení ti, jejichž každodenní pracovní náplň je podobně stresující. Snímek byl v tomto ohledu až nepříjemně přesný. Nefungující parta si zde hraje na noblesní restauraci, napětí roste a problémy se od samého začátku vrství jeden na druhý. Sledujeme odbržděný vagón, který nikdo neřídí a je jen otázkou času, než dojde k nevyhnutelné katastrofě. Je až zarážející, jak tohle připomíná naši současnou směšnou vládu neschopných a hloupých dementů, vypočítavých čůráků a politických gaunerů. Velmi dobrý kus filmařiny. Rád od těchto tvůrců uvidím v budoucnu něco dalšího. [83 %] ()
To je tak ze života. Někdo nezvládá ořechy, někdo zase drogy a chlast. Dala bych i pět hvězd, ale britský přízvuk, no. ()
Boiling Point je v podstate taký gastronomický Uncut Gems, ktorý stavia všetky svoje esá na vyhrotenú atmosféru, nepoľavujúce tempo a kvalitné herectvo. Divák už od prvých minút cíti tlak hromadiaci sa pod bublajúcim hrncom a všetko nasvedčuje tomu, že v závere poriadne vykypí. Šéfkuchára londýnskej päťhviezdičkovej reštaurácie Andyho čaká spolu s jeho posádkou veľmi ťažký večer, ktorý sa odohráva iba pár dní pred Vianocami. Dohodnutých je príliš veľa rezervácií, hoci jedla nie je dostatok. Čelia puntičkárskemu kontrolórovi a do toho sa medzi hosťami nečakane objaví aj Andyho mentor a prísna food-kritička. Hektická jednozáberová jazda zachytáva silne vťahujúcim spôsobom nekompromisnú stránku gastrobiznisu a stres, ktorému v tomto odvetví čelí celý personál. Zariadiť, aby tento večer dopadol bez katastrofy, vôbec nie je jednoduché. Každá z vedľajších postáv totiž spracováva aj svoje osobné problémy a ten, kto im má ísť príkladom, si zas prechádza zdrvujúcou osobnou krízou. Režisér a spoluscenárista Philip Barantini nám servíruje skutočnú britskú lahôdku. Ak však máte alergiu na orechy či vysoký tlak, dajte si pozor. Bon Appétit! ()
Súvisiace novinky
NEJ roku dle TOP uživatelů a adminů ČSFD
Přichází den, kdy se každoročně obracíme na nejoblíbenější uživatele, aby se nám svěřili se svými topkami 3 filmů (a případně 3 seriálů) uplynulého roku. Od loňska je navíc doplňují i vybraní… (viac)
NEJ filmy a seriály roku dle žebříčků ČSFD
Rok 2021 proběhl z hlediska kinematografie v o něco menší nejistotě než rok 2020, kdy byly v důsledku virové epidemie zavírány kinosály a filmové premiéry se houfně odsouvaly, což trvalo až do… (viac)