Bílý Bim, Černé Ucho
Belyj Bim - Čornoje ucho
White Bim, black ear
Obsahy(2)
Pes Bim má krásny vzťah so svojím pánom Ivanom, ku ktorému ho viaže silné puto. Jedného dňa však Ivan ochorie a musí ísť do nemocnice a odtiaľ do Moskvy, kde sa má podrobiť operácii. Bim ostane v opatere dobrej susedky, no túži len po svojom pánovi a preto sa vydá hľadať. Na jeho ceste ho čaká mnoho dobrodružstiev a stretnutí s dobrými, ale i zlými ľuďmi. (STV)
(viac)Recenzie (61)
Snímků o nejlepším příteli člověka, tedy o psu, je natočeno již ohromné množství, ale žádný nedosahuje tak silné lásky a náklonnosti jeden k druhému, jako tento dnes již klasický ruský snímek, rozdělený do dvou dílů v celovečerní stopáži. O to víc šokuje závěr celého příběhu, který není přetvářkou, ale skutečnou ryzí realitou dějící se i dnes. A je to hodně bolestivý konec. Celý příběh se dotýká obou stran barikády lidských charakterů. Někdo má pochopení a vůli pomoci, někdo je plný nenávisti se snahou neustále škodit. Moralizační aspekt je dán hodně výrazně, takže v každé generaci se může mnoho lidí i poznat. Natočeno je to podle stejnojmenného příběhu od Gavriila Troyepolskyho a celý dějový koncept vypovídá o fenomenální oddanosti psa ke svému majiteli dotýkající se odvahy a loajality. Zajímavostí je, že před natáčením herec Vjačeslav Tichonov se psem použitého ve filmu skutečně často chodil, takže si na něj opravdu zvykl, tudíž jeho přístup a věrnost ve filmu je autentický. O to více ke psovi přilne i divák. Děj příběhu obsahuje nemalý počet emočních scén, což obzvlášť na milovníky psů zapůsobí. Snímek měl v kinech ohromný úspěch a dokonce byl nominován Oscara. V Karlových Varech na MFF byl režisér Stanislav Rostockij oceněný velkou cenou poroty, tedy Křišťálovým globusem. K tomu již není co více dodat. ()
Příklad toho, že lze natočit film, v němž je hlavním hrdinou pes a přitom není trapný a má co řict. ()
More sĺz. ()
Krásný dojemný snímek. Od sovětské kinematografie bych v těch letech nic podobného nečekal, a - světe, zboř se - ono ano. Dodnes si pamatuji větu toho malého chlapečka : NEPLAČ, DÁM TI KRÁSNÉ ČESKOSLOVENSKÉ PASTELKY!. Viděl jsem to jen na povinné školní návštěvě kina a potom ještě jednou v televizi, nicméně i tak s klidným svědomím dám 90%. ()
Aj z nostalgie dávam štyri. Pamätám si, že ako decko som uronil nejednu slzu pri sledovaní osudov tohto hafana a jeho pána. ()
Já řval jak tygr. To se nedá popisovat, to se musí vidět. Jenže..vidět před čtyřiceti lety :-) dnes již není ta atmoška jako tehdy.. víte jak. Nu ale filmově i dnes to má co nabídnout, tak hurá do toho ! ()
Ach jo. ()
Na začátku je přátelství psa a starého pána. Stanislav Rostockij natočil lyrický příběh o tom jak se Bim vydá hledat svého pána, který onemocněl a byl odvezen do nemocnice v Moskvě. Čeká ho strastiplné dobrodružství, kde bude poznávat různé lidské povahy, tento film nenechá jedno oko suché. ()
Jak já obrečela Bima jako malá holka, ale i teď...když jsem si nedávno v levných DVD koupila dvooudílné film. ()
Keby som mohol odovzdat oscara za najlepsi herecky vykon "neludskej" postavy vobec, tak by som dlho nevahal. Bim s krasnym pohladom je tak sympaticky, ze si ho zamiluju nielen milovnici psov. ()
Tenhle film mě svého času dojal k slzám. Sakra. ()
Z nostalgie za 4. Prostě jsem na tom vyrůstal... ()
Jako dítě jsem milovala psy a fascinovaly mě filmy o nich, hlavně Lassie a pak seriál Goro, bílý pes. Ale zdaleka nejlepší " psí " film, který byl natočen, je právě Bim. Když jsem ho viděla poprvé, vůbec mi nepřišlo divné , že si říkali soudruhu a vedli občas trochu socialistické řeči. To až teď. Ale myslím, že na poutavosti příběhu to vůbec neubralo. Znovu a znovu brečím jak mimino, když film sleduju. Myslím, že je to jeden z mála tak silně emotivních a zárověň poetických ruských filmů. Krásné přírodní scenérie, příjemná hudba a jeden anglický ( nikoliv skotský špatně zbarvený ) setr, který miluje svého pána . ()
Nadherý film,kam se hrabe Hačiko. ()
Vzhledem k tomu jak film nakonec skončí nemohu tvrdit,že by se mi líbil ()
pamatam ze ako chclapec som nenavidel tu babiznu ktora stale nadavala na Bima a deda ktory ho siel v noci uviazat do lesa. nastastie my sme na to neboli 3x povinne zo skoly, cize i ked je ozaj neuveritelne dlhy, tento pribeh sa mi neprejedol. slabsej povahe na konci aj slza z oka vyskoci :) -1* za dlzku, inak by to bolo jednoznacne za 5* ! ()
Se školou v kině Flora kdysi, takže vzpomínky....na kino i film. ()
Těžko se mi hodnotí tento film tak brzy po jeho shlédnutí.Je to totiž nádherný film s nejsmutnějším koncem,jaký si dovedu představit.Další úžasný příběh o oddané lásce dvou tvorů-psa a člověka.A další ukázka toho,že je bohužel spousta lidí,kteří jsou ta nejhorší pakáž. Primitivní,zlomyslná a bezcitná sebranka,která si nezaslouží být nazývána člověkem.A o to více vyniká opačný pól-nezištná a obětavá nádherná studentka Dáša (asi spíš Dasja) i Bimovi dětští kamarádi.Nádherný a hlavně plně realistický snímek-nepřikrášlený-i s tou ironií na občanskou "uvědomělost".Kam se hrabou ty americké hovadiny,kde psi hrají baseball apod.Z tohoto snímku by si měli vzít příklad všichni filmaři,než začnou točit "zvířecí" film.Ten konec je ale až srdcervoucí a to já nemám rád-nedělá mi to dobře-jsem takovej citlivka.Na začátku to vypadalo,že z Bima bude nějaký ošklivý "vořech" a nakonec z něj vyrostl nádherný hafan.Ve filmu podal nejpozoruhodnější výkon-vše bylo tak věrohodné,až z toho mrazilo.Sympatický byl i Vjačeslav Tichonov a půvabná Irina Ševčuk v roli Dáši.Dlouho jsem měl k tomuto filmu nedůvěru jen kvůli tomu,že je to sovětské-no a své nedůvěry dnes mohu jen litovat-tímto bych se chtěl tvůrcům filmu aspoň na dálku za nedůvěru omluvit. ()
Pět hvězdiček za moje dětské slzy, kterých byla spousta. ()
... Film o přátelství muže a psa,film o psí lásce a věrnosti.Tento film jsem viděl kdysi dávno,patří mezi filmy,které mnou hluboce citově zamávaly natolik,že jsem dodnes na něj nezapomněl.Přesto,a asi právě proto,se na něj nejsem schopen podívat podruhé.Citově mě naprosto vyždímal.Rozpláče snad každého,kdo má v sobě alespoň trochu lidskosti.Pro slabé povahy rozhodně nedoporučuji,tolik smutku a beznaděje - přitom víru ve šťastné shledání - jsem snad nikde neviděl.Tento film mě do sebe naprosto vtáhl,a ač si jej již dnes do detailu nepamatuji,nevím,jestli někdy najdu odvahu se na něj opět podívat.Chtěl bych... ()