Bláznova kronika

Československý dobrodružný film odehrávající se během třicetileté války, jejíž krutost se pokouší přežít dva kamarádi oráč Petr (P. Kostka) a válečný veterán Matěj (M. Holub). Snímek je po vizuální stránce dle očekávání impozantní, neboť do něj opět nechal režisér K. Zeman proniknout své neuvěřitelné fantazie, jež jsou velkolepě výtvarně zpracovány a doplněny jeho typickými animacemi, avšak kvůli slabší dějové stránce zejména v druhé polovině nedosahuje takové úrovně, jaké jsme u tohoto výjimečného režiséra zvyklí. Ústřední dvojici brzy doplnila mladá slečna Lenka (E. Vašáryová), jež byla kvůli utajení přestrojena za šaška a jež v sobě navzájem s P. Kostkou naleznou zalíbení. Tato potulná trojice je nakonec uvězněna na zámku jejich válečného nepřítele, kde jsou omylem vnímáni jako vysoko postavená šlechta. Děj však bohužel postupně ztrácí spád a napětí a pro diváka tak zůstává nejzajímavější Zemanovo mimořádně výtvarné umění, nejcennější prvek snímku. Ve vedlejších rolích se objevila zapomenutá, ale někdejší nevídaná krasavice V. Thielová v roli pyšné princezny Veroniky, dost hereckého prostoru dostal i K. Effa coby proradný hejtman či portýr Č. Řanda. V komické roli italského malíře, jenž je nucen kvůli princezniným rozmarům neustále měnit na plátně podoby jejich nápadníků, se blýsknul V. Menšík. Nejpůvabnější a nejkypřejší zámeckou hospodyni ztvárnila M. Myslíková a údajně se v roli jedné z těchto služebnic měla objevit i krasavice největší, O. Schoberová. Mistra popravčího s velmi působivým zjevem i postavou si v závěru zahrál M. Neděla. Bláznova kronika, jejíž příběh je počátku uveden vyprávěním F. Smolíka, zřejmě nebude patřit k nejzdařilejším dílům slavného režiséra Karla Zemana, neboť v tomto případě ani jeho geniální výtvarné schopnosti nedokázaly nahradit absenci příběhu, jenž příliš brzy přestal být zábavný. (09.01.2017)

KRONIKA zapadá do Zemanovy kombinované řady filmů s animovanými a hranými prvky jako jeden z nosných prvků tohoto pojetí autorovy tvorby. Kvalitní herecké obsazení, nápadité animace a vůbec prostupování "něčeho-cosi", co lze označit jako obdobu latinskoamerického magického realismu, činí toto dílo ojedinělým nejen v Zemanově filmografii, ale v české kinematografii vůbec. Příběh prostých lidí na pozadí válečné zkázy, kterou jsou nejen smýkáni, ale do níž čas od času osudově vstupují jako nepotlačitelná mírotvorná dějinná síla, byl v našem hraném filmu zpracován v různých variantách vícekrát (DVA NA KONI, JEDEN NA OSLU) a patří k nejsilnějším tématům éry našeho znárodněného filmu. Zdá-li se někomu spád díla jako neúnosně úmorný, lze to v době akčních filmů pochopit. Starobylá rytina a novodobá akční fotografie dnes totiž také představují dva poměrně vzdálené břehy, byť i odlišného žánru. Ale na původnosti a neopakovatelnosti jedinečného třpytu tohoto kinematografického démantu to nemění vůbec nic. (21.03.2011)

Zeman má nápady, fajn, ale ponúka nudný príbeh, ktorý sa vlečie ako sopeľ z nosa. A záver je mäkota. Najzaujímavejším článkom je Peter Kostka, ktorý sa prďácky dokáže vymaniť z črtajúcich problémov a potom sa na tom náramne rehoce. Mladá Milka Vášaryová ako šašek je tiež podarená rola. Pre mňa najslabší Zemanov kúsok. (14.12.2016)

Tak nad technickou a vizuální stránkou filmu upřímně jásám (rytiny, animace a triky s pořádnou dávkou fantazie-zkrátka okamžitě rozpoznatelný Zeman). Po dějové stránce snímek také neselhává, ale poněkud doplácí na to, že se až příliš snaží. Bláznova kronika je totiž překombinovaná, a přestože se pořád něco děje, divák je směrem ke konci už unavený neustálými zvraty a u leckoho nejspíš dojde k tomu, že se i při těch cca jen 80 minutách začne na závěr nudit. Jinak určitá dávka humoru snímku také nechybí a stará se o něj hlavně Karel Effa. Za mě to budou slabší 4*, v jistém ohledu výjimečný film, kterému by však na závěr prospěla větší přímočarost. (25.02.2014)

Vojnová satira zasadená kdesi do stredoveku s príbehom na motívy Kocúra v čižmách. Absurdnosť príbehu je niekedy až prehnaná, chvíľami to nudí. Vizuálna a triková stránka stále niečím prekvapuje, vytváranie masových scén, monumentálnych stavieb a ohromných interiérov iba pomocou ceruzky a papiera je presne to, v čom Zeman vynikol. Niektoré scény sú ako z bláznivej komédie: finta, ktorá urobí šermiara neporaziteľným, dvere do prázdna alebo servírovanie polievky. Najkrajší šašo v histórii filmu a všetkých rozprávok tak zachraňuje oráča, ktorý nie je Přemysl. –––– Padl celý pluk do posledního muže a dějiny jsou opět o něco bohatší. –––– Vojenské cvičení – naše potěšení. (29.05.2014)