Knoflíkáři

Krásně propracovaný povídkový film, který ale nedosahuje plných čtyř hvězdiček. Jednoznačně nejlepší zdroj hlášek je povídka o manželech Holubová + Hrušínský ml., ale mě osobně se líbila povídka poslední o duchovi amerického vojáka. Téměř všechny příběhy jsou podařené. Lepší hodnocení ale nebude, protože stejně jako u každého povídkového filmu, jsou některé epizodky lepší, některé horší... (23.02.2005)

Když jsem film viděl poprvé, ještě voněl novotou, dnes už jde o snímek pro pamětníky, ale přesto na mě působí stále stejným dojmem, což je jedině dobře. Petrovi Zelenkovi se podařilo natočit nadčasovou záležitost se svéráznými postavičkami, jež mě stále dokáže velice pobavit, ale při repríze jsem pocítil i smutek, na který se při premiéře nedostalo. Může za to Vladimír Dlouhý, měl jsem ho jako herce rád, hrál skvěle (i tady) a myslím, že nám velmi chybí (mně tedy určitě). (06.11.2020)

Jediný český film z posledných niekoľkých desaťročí, ktorý sa dostal do výberu 1001 filmov, ktoré musíte vidieť, kým umriete. Zelenka pripravil poviedkový film so zdánlivo nesúvisiacimi poviedkami rôznych žánrov, ktoré spája ale jedna nosná myšlienka. To je dôvod, prečo Knoflikárov považujem za jeho najlepší film. Vie totiž presne, čo chce povedať, na rozdiel od jeho neskorších filmov. Vzhľadom na priznané žánre (sci-fi, bláznivá komédia) nevadí ani figúrkovitosť postáv. Vieme totiž, že Zelenka netočí realistický film a priznáva to. (11.06.2012)

"Neřeš, nepátrej!" Kultovní film Petra Zelenky pro mě navždy zůstane jedním z našich nejzajímavějších a nejvtipnějších filmů. Zelenkovu filmařskou poetiku mám moc rád, stejně jako jeho styl vyprávění i témata, která si jako režisér vybírá. Z hvězdného hereckého obsazení zmíním alespoň Jiřího Kodeta, který si za Knoflíkáře po právu odnesl Českého lva. Povídky se mi líbily všechny - od skvělého úvodního "japonského" příběhu, přes Taxikáře, Poslední slušnou generaci, Pitomce až po Civilizační návyky. Zelenka jako filmař má co říct, umí vyprávět s černým humorem i vytvořit atmosféru. Výborný film. Je to zkrátka "Štěstí z Kokury." (25.12.2016)

O charaktere života vypovedá viac než obsah jednotlivých poviedok povaha samotného filmu. Snaživá rozprava o absurdnosti a nevypočítateľnosti života uložená v kolekcii šiestich ("palpfikšnovsky sa pretínajúcich) poviedok sa míňa svojmu účinku. Napriek zjavnému umu sa zo zhody náhod stáva vykonštruovanosť, humor nie vždy zatlačí tam, kde by mal a výsledný nosný znak autorského štýlu je akási rozostrenosť mušky, navigujúcej potenciálne silný kaliber - ak nerátam druhú poviedku, kde naopak v "autorskom štýle" prevyšujú okaté ponášky na Jarmuscha. ....... Zo zmesi absurdnosti, hlášok, twistov, vcelku dobrého soundtracku a dávky originality je nakoniec priemerná koláž krátkych príbehov, ktorá prejde hlavou bez výraznejšej odozvy napriek tomu, že to posledné, čo by sa jej dalo vytýkať je absencia nápadu. Život je nevypočitateľný a absurdný, a to sa podpísalo aj na konečnej podobe v podstate sympatických, ale vo výsledku mdlých Knoflíkářov. (21.03.2016)