Aky

Spíše žánrové obrázky z Indie než drama, které by upoutalo. Začíná to několika pěknými dialogy taženými zejména Maggie Smithovou, ovšem velmi záhy člověk pochopí, že se ničeho, na co by byl zvědavý, jak to dopadne, nedočká, a tak všechno zvolna upadá do nezájmu a nebýt krásné Indie, až do nudy.

Zdá se mi, že tomu nejvíc ubližuje prapodivné herectví toho kluka, který vychází za všech okolností jako protivný spratek. Námět je to pěkný a asi se z toho dalo vytěžit mnohem víc - jak co do přípběhu, tak co do emotivní působivosti.

Tak tak, ale 4*. Nejoriginálnější je na tom všem nápad a nejpovedenější pak herecké výkony obou protagonistů.

Nakonec moc pěkný film, ale před jeho spuštěním je třeba se obrnit trpělivostí. Je předlouhý, zdlouhavý a chvílemi se v něm neděje vůbec nic. V polovině jsem měl nutkání podívat se na posledních pět minut a jít od toho, ale jakmile jsem se nakonec přece jen vpil, začínal jsem se postupně bát chvilky, kdy to skončí.

Tohle ve mně probudilo veliké nadšení. Opravdu humorná komedie, která má hlavu a patu, vtip i hlubší záběr a navíc veliké štěstí, že ji táhnou Dustin Hoffman a Andy Garcia. Je to ohromná zábava dívat se, jak si (výjimečně!) Američané dělají srandu sami ze sebe, ze své patetičnosti, sklonům k hloupé romantice, ze svého "amerického snu"... A jak se přitom vůbec nešetří. Moc jsem si pochutnal.

Fáma, která film předcházela, mi ho asi pokazila. Vzdušné souboje, kamera, technické provedení - to všechno s ohledem na to, že se natáčelo v roce 1930 - zaslouží úctu. Ale film? Naivní herectví hraničící s trapností a spíše rozumem než invencí tažený příběh ztrácející se bitevních exhibicích. Když si odmyslím podivení: jak tohle tenkrát, sakra, natočili, moc mi toho nezbylo.

Střihový dokument natočený postaru, ale skvostně. Největší zásluhu na tom samozřejmě má osobnost samotného Jaroslava Marvana, ovšem střídmost a uměřenost, absence bidelníků, kteří by se chtěli na velikosti toho, o kom se točí, svézt, tomuto dílku rovněž přidává body.

Klasické provedení klasické pohádky respektující předlohu, což mu nesmírně přidává na kvalitě. Když člověk (nota bene dítě) vidí, co předtím četl, a nikdo se nesnaží uplatnit svou genialitu tím, že mu z příběhu udělá v hlavě galimatyáš, je to hodno úcty k pokoře takového tvůrce.

Naprostá dokonalost. Řemeslná, myšlenková... Všechna slova navíc jsou navíc.

Asi nejpovedenější adaptace Čapkových pohádek. Skoro to vzbuzuje dojem, že tahle forma je optimální cesta, jak při převodu do dramatické podoby zachovat co nejvíce Čapka.