Pekelní anjeli

Po těch letech od Scorseseho Letce bych čekala větší zájem o původní Pekelné anděly i tady, ale nějakých 350 hodnocení je zřejmě strop i v tomto případě. Howard Hughes překonal sám sebe a představil všechny myslitelné atrakce té doby v jediném filmu. Filmu, který je černobílý, tónovaný i ve dvou pásovém Technicoloru, zvukový i opatřený mezititulky. Film, který stál život několik lidí a Jean Harlow vystřelil mezi souhvězdí hollywoodského nebe. Výborný zážitek. (07.11.2020)

Howard Hughes měl dostatek finančních prostředků, aby si mohl splnit svůj sen. Film Pekelní andělé musel ve své době ohromit vzdušnou akrobacií, také dnes jsou dokonale secvičené nebeské skladby mezi oblačnou pagodou a kopulovitým chrámem Božího hrobu podmanivým představením. Dramatická linka je nevyrovnaná a černobíle zjednodušená. Žena je vyobrazena jako hříšná nádoba neřesti a promiskuitní nymfomanka. Sice se pokouší nastolit otázku a následnou vášnivou polemiku o smysluplnosti válečného konfliktu v souvislosti s jednotlivcem, ale pevně ji nikdy nezavede a drama se nevyrovnaně potácí až do idealistického konce. Nejúčinnější zbraní filmu jsou letadla a pro chvilku odreagování to dostačuje. Hlavní postavou ódy letectví a mužského hrdinství je ušlechtilý anglický mladík Roy Rutledge (sympatický James Hall), jehož ideály a mužská čest jsou pevné, přímočaré a příkladné. Oblíbený společník je základním kamenem čisté spořádané společnosti a zodpovědnost ke komunitě a národu stojí vždy na prvním místě. Druhou stranou nesmělého filozofování je Royův bratr Monte Rutledge (zajímavý Ben Lyon), přelétavý floutek na vlně bezstarostného užívání si života lepších kruhů. Póza a záchvat slabošství se střídají v pravidelných intervalech. Hlavní ženskou postavou je mladá Helen (půvabná Jean Harlo), seriózní zdání klame naivního romantika a propadá vášni tělesných rozkoší. Z výraznějších rolí zaujme německý kamarád bratrů a jejich vysokoškolský spolužák Karl Arnstedt (příjemný John Darrow) a podvedený důležitý vojenský velitel baron Von Kranz (zajímavý Lucien Prival). Z dalších rolí: vytrvalý německý pilot poručík von Bruen (Frank Clarke), svědomitý spolubojovník bratrů Baldy Maloney (Roy Wilson), smilný anglický kapitán Redfield (Douglas Gilmore), lehkomyslná baronka Von Kranz (půvabná Jane Winton), anglický štábní major (William B. Davidson), velitel anglického letectva (Wyndham Standing), všehoschopný komandér zeppelinu (Carl von Haartman), či jeho poslušný první důstojník (Ferdinand Schumann-Heink). Pekelní andělé je romanticko-válečné drama kolísavé kvality a velkolepé letecké představení starobylých dvojplošníků a prastarého bombardéru. (30.06.2017)

Ten film má jistě mnoho chyb - herci jsou někdy tuzí a přehrávají (německý kapitán vzducholodě vypadá někdy spíše jako karikatura), občas se to tu přehání s patosem, první čtvrtina se dost vleče - ale to bych bral, vzhledem k roku vzniku filmu, jako potíže růstu. Hlavní dějová linka je dost jednoduchá (ale to je často i ve zbrusu nových filmech) a Jean Harlow byla zřejme tehdy brána jako sex-idol a děsnej vamp, mě však připadá nepříliš přitažlivá a otravná (ale to je můj osobní problém). Klady však jednoznačně převažují - film není prvoplánová agitka, není sentimentální, snaží se o realistické vylíčení života pilotů. Naprosto úžasné jsou ale letecké scény - německý zeppelin, majestátně se vynořující z oblak, to je scéna jak z nějakého sci-fi, na kterou by musel být hrdý i Karel Zeman. To bere dech. Všechna ta technika - převody, táhla, kola... úžasné. Fantastické záběry zániku zeppelinu se tak neuvěřitelně podobají dokumentárním snímkům zániku LZ 129 Hindenburg (z roku 1936!), že z toho až mrazí. Pak ta mohutná letecká bitva - opravdu napínavá, skvěle nasnímaná. Připadá mi, že podobné scény v novějších filmech jsou vlastně jen napodobeninami tohoto pravzoru. Ten film je stylotvorný a už jen z tohoto důvodu si zaslouží plný počet. (24.09.2011)

I po těch letech překvapivě příjemný zážitek, byť se na filmu znatelně projevují těžkosti provázející jeho vznik, takže je poněkud nekonzistentní ve svých výrazových prostředcích, z nichž jsou občas cítit silné závany němé éry. Na druhou stranu scéna bombardování je naprosto strhující i dnes (ano, pouštěl jsem si ji několikrát) a letecké souboje, které ji následují, za ní nejsou příliš pozadu. Je také zajímavé porovnat, kam vyústí konflikt dvou povahově rozdílných bratrů / přátel točících se kolem jedné ženy (o nichž bych si osobně neopřel ani rozhrkaný dolnoplošník) tady, a kam v Bayově Pearl Harboru či Svěrákově Tmavomodrém světě. (19.06.2012)

Vyše 40-minútový predstavovací úvod, ktorý viac pripomína komédiu než vojnovú drámu, neoslní až takmer odrádza - vidím, že klasické hollywoodske klišé (a nielen hollywoodske) je staré už vyše 90 rokov. Po nabehnutí vojny sa veci menia k lepšiemu a príbeh dostáva šťavu. Spracovanie síce občas pripomína časy nemého filmu, ktoré skončili iba nedávno, ale vcelku ide o Hughesovu brisknú akčno-vojnovú epopej s niektorými na svoju dobu úžasnými zábermi. Hneď prvá vojnová scéna, keď sa v mrakoch s modrým filtrom objavuje pomaličky a potichúčky nemecká vzducholoď, je jednoducho fantastická. A podobne sa pokračuje aj v ďalších vojnových scénach, či už točených vo vzduchu alebo takto trikovo uspôsobených. Jednotlivé letecké súboje sú síce zbytočne naťahované, ale na svoju dobu výborne technicky zvládnuté. Film by potreboval už len výraznejšie prestrihať. (07.04.2023)