Aky

Ohromně zajímavý dokument. Už tím, že přivádí na světlo úryvky, které ani sám Chaplin zveřejnit nezamýšlel, hlavně však pohledem do jeho dílny, přiblížením toho, jak mu hlava permanentně filmově šrotovala, jak cokoliv viděla a prožíval okamžitě třídil na použitelné nebo nepoužitelné pro film. Překvapující je odhalení jeho úpornosti, s níž některé záběry točil dvacetkrát kolem dokola s minimálními obměnami, které však ve výsledku znamenaly úplně jinou sekvenci, než na počátku - a to všechno naostro, takže na jeden záběr někdy zůstávaly i desítky záběrů nepoužitých. Opravdu zajímavé.

Film, který začne být zajímavý, až když pomalu končí. Do té doby je spíše mluvený než hraný, zajímavý hlavně tím, že se odehrává na malé ploše, ovšem handicapovaný honbou přemíry zajíců, což ho povětšinu času dělá nepříjemně nepřehledným.

Zpočátku lehkovážný a s přibývajícími minutami stále vážněji vyprávěný příběh. Chvílemi je humor malinko křečovitý (jak se často Francouzům stává) a v závěru se mi pointa zadála trošku nepravděpodobná, ale i s těmito šmouhami jsem se na něj rád podíval a můžu doporučit.

Možná si ten dokumaent po profesionální stránce nezaslouží maximální hodnocení, ale osobnost Hugo Haase určitě ano, a podle mne to přebíjí všechno ostatní. Člověk, který natočil (produkoval, režíroval i zahrál), jestli jsem dobře poslouchal, devatenáct svých filmů v Hollywoodu a mluví o tom bez vychloubání, způsobem: někam jsem před tím Hitlerem utéct musel - si podle mne zaslouží absolutorium, i kdyby nebyl skvělým hercem a mimořádnou osobností.

Nesmírně teskný, bezvýchodný film. Mimo jiné téměř dokumentárně popsané směřování socialismu sovětského typu. Děsivá představa, kde bychom skončili, kdyby se soudruhům povedla ta veliká věc - že bychom skutečně dosáhli jejich vysněného vzoru.

Vadí mi to porušování westernových pravidel. Darebák není tak úplně darebák a klaďas je zase hloupý, až by ho člověk chytal za ruku, aby se tolik nepletl, protože to, co jemu trvá celý film, než konečně pochopí, je zřejmé vzápětí po titulcích. Samozřejmě, že takový příběh může existovat, ale neměl by, jestli se tvůrci chtějí tvářit, že natočili seriózní western.

Tuhle matku Joanne Woodwardové má člověk chuť přibližně tak od poloviny filmu bez výčitek svědomí zabít. Přesně tak si asi Paul Nevman představoval, že by to mělo působit - a působilo. Klobouk dolů. Už i proto, že se autorský tým dokázal vymanit z téměř neměnných amerických vzorců povinných happy endů.

Skoro se mi tam toho děje (se vzbouřenci například) zdálo až moc. Stačilo by mi dívat se jen na toho usměvavého, bezelstného, hodného Křováka, jehož tvář pro mne dělá polovinu filmu. O druhou polovinu se postarala Afrika. Dohromady to vydalo na opravdu skvělý pohodový zážitek.

Hugo Haas byl opravdu mistr. Temný evropský příběh převyprávěl po americku do řeči, kterou jeho tehdejší diváci zvyklí na své "pohádky" byli schopní přijmout, pochopit a strávit. Všechno je zde mnohem prvoplánovější, psychologicky jednodušší a hlavně optimističtější než v předloze a než ve všech českých adaptacích - což je vizitka mistra, který ví pro koho točí a umí tomu své řemeslo podřídit. A ještě si dovolil ozdůbky jako jen tak na okraj odhozená zmínka, že je Čech, nebo na zdi obrázek Masaryka.

Velice povedený seriál, vzhledem k době svého vzniku působící jako zjevení. Chudý rozpočet, absence největších tehdejších hvězd, nic z toho nezabránilo tomu, aby vznikla rozsáhlá naprosto pravdivě působící rodová sága o střetech tradic s momentálními požadavky doby, aniž se straní jedné či druhé straně, čímž celý projekt působí jako vytržený ze skutečného života.