lena60

Ladislav Helge *** - Jan Kačer ***** - Jan Švankmajer *** - Drahomíra Vihanová *** - Jan Schmidt ***** - Zdeněk Mahler **** - Jan Němec ***** - Ivan Balaďa ** - Juraj Jakubisko *** - Vojtěch Jasný **** - Dušan Hanák ***** - Vít Olmer *** - Ivan Passer *****

NEW YORK - PAŘÍŽ - VELKÝ ŠARIŠ aneb jak se žije několika zástupcům národnostních a náboženských menšin na "konci světa" v malém východoslovenském městečku, kam ještě nedosáhly pařáty moderní doby. Dokument skrz naskrz načichlý člověčinou pohladí a nadchne divákovu duši. Prostě a jednoduše vynikající.

Severský koktejl namíchaný z mnoha ingrediencí (láska, manželství, nevěra, sex, přátelství, žárlivost, intrikaření). Těžký, občas příliš silný, překombinovaný, přehnaný. Jeho popíjení chvílemi zdlouhavé až nekonečné. V hluchých pasážích divákovi přímo nabídnuta možnost konstruovat a dopředu předvídat události a zvraty v klasickém milostném trojúhelníku. A většinou se skutečně jeho představy a předpovědi po chvíli objevily na obrazovce, z čehož byl poněkud rozčarován a otráven.

Proč? Proč? Já bych možná věděla. Není nad to vybíjet si vztek v pravidelných intervalech! Ať už vás zlobí ženino hloupé tlachání se sousedy, nesnesitelné povinné sedánky s rodinou, děti, jenž mají problémy ve škole či to v zaměstnání neklape podle vašich představ, v žádném případě emoce neduste v sobě. Klidně buďte i protivní a budete-li se k tomu navíc preventivně rozčilovat, nejspíš se vám nepřihodí to, co nebohému panu Raabovi a jeho rodině. Oni ti klidní, nenápadní a vzorní tichošlápkové taky nemají pohár trpělivosti bezedný a když jednoho dne naplněný frustracemi přeteče, blízké okolí rodiny se spolu s námi diváky nestačí divit.

Z Meryl Streep uděláme odbojnou řádovou sestru a zvědaví diváci se nám houfně poženou do kin, řekli si asi tvůrci Pochyb a nejspíš se nespletli. Meryl zlákala i mě a jako jediná nezklamala. Jeden herecký výkon, byť standartně vynikající, ovšem ze špatného (scénář?!!!) filmu dobrý neudělá.

"Co děláš?" - "Stojím a koukám."

Napínavý, dramatický film s rozuzlením tak nečekaným, že si jej pamatuju i po třech letech, které uplynuly od doby, kdy jsem Poslední víkend viděla na MFF ve Zlíně.

On ten soudruh Pánek byl v podstatě dobrý člověk! A přece se mi z něj chvílemi zvedal žaludek. Ale nejen z něj. Z celé té maloměstské totalitou zblblé společnosti, ve které je člověk, jenž poukáže na zločin kovaného straníka, nařknut z práskačství a všemi odsouzen k osamocenému boji s větrnými mlýny. Život v komunismu v celé své "kráse" servíruje Ladislav Helge ve svém posledním dotočeném filmu. Po něm už točit nesměl. Narozdíl od většiny "soudruhů" občanů z jeho povedeného filmu totiž nebyl zbabělý a ustrašený.

S přibývajícími minutami jakoby filmu docházel dech a šťáva. Málem ukolébaná ke spánku jsem bohužel v úplném závěru procitla a jen jsem si smutně povzdychla. Nad těmi reálnými záběry i nad filmem samotným.

Nemám moc ráda Kaurismäkiho filmy, v nichž jsou prvky krimi či thrilleru, byť jsou oba žánry zparodovány. V Arielu potěšil a úsměv na tváři vyloudil alespoň Matti Pellonpää, který vyskočil z herecké škatulky s nápisem "nesmělý outsider" rovnou do vězení. A v roli protřelého, zkušeného kriminálníka, jenž zosnuje spolu s jedním kumpánem útěk z vězeňské cely, rozhodně nezklamal.