Valčík s Bašírom

Cesta do hrozivej minulosti Arabsko-izrealských rozbrojov a implementácia dokumentárneho štýlu do subjektívneho cítenia postavy, ktorá vie o čom hovorí, sa vskutku vydarila. Ari Folman apeluje na zložité si vybavovanie nepríjemných spomienok a na nezmyselnosť vojny, ktorá pripravila o život nespočetne veľa nevinných ľudí a na určitom území nastavila medziľudské vzťahy na bod mrazu. Útržkami z pamäte približuje nekompromisné operácie armád až po najhorší masaker v utečeneckých táboroch Sabra a Šatíla. Spája dva svety, animovaný (doplnený burcujúcou a oduševnenou hudbou) a ten reálny (BBC reportáž). "Vals Im Bashir" to je pomník, ktorý emocionálne drtí, ale nevydiera...a to sa veru tak často nevidí. 15.-16. Sept. 1982, مذبحة صبرا وشاتيلا, Bejrút. (13.06.2009)

velmi rozporuplné dojmy... valčík zdaleka nenaplnil má očekávání, srovnání se snímkem persepolis mi přijde trochu zavádějící a scestné... předně jsem stále narážel na nevyrovnanou animaci, jež byla místy naprosto fantastická (úvodní titulky, akční sekvence, odrazy stromů ve skle auta), jindy zas horší než v nejblbější počítačové adventuře... dokumentární zpracování je jistě originální, ale po jisté době jsem začal zívat a pokukovat po baru, aby mi to rychleji uteklo... zkrátka a dobře, za vidění to stojí, ale pokud to úplně prošvihnete, určitě se nemusíte bát, že nenarazíte ještě někdy v budoucnu na lepší snímek! 60% (10.03.2009)

Během válek asi platí, že cesta do pekel je dlážděná dobrými úmysly a nepřítel vašeho přítele nemusí být váš nepřítel a ani přítel. Poutavě popsána situace, kdy Izrael intervenoval v Libanonu, kde proti sobě stálo několik ozbrojených skupin, bojujících proti sobě navzájem v různých aliancich plus vojska Sýrie, Izraele a mírové síly OSN. Závěr, kdo má svědomí toho může trápit. (04.12.2017)

Nemám nič proti animákom, rád si ich pozriem. Forma mi tu ale nesadla. Až príliš vyčerpávajúci, úmorný a monotónny opis toho, čo sa stalo. Aj keď téma, ktorá sa riešila bola zaujímavá. Často som však musel bojovať sám so sebou, aby sa mi oči nezavreli. No ale čudovali by ste sa, keď je tu všetko v jednej tónine? Veľmi slabý priemer. 50/100 (23.09.2020)

Už úvodní strhující běh psů mě dokázal odrovnat svým bezchybným vizuálem a nadupanou hudbou. A přesně zde mě to chytlo a už nepustilo. Režisér nám totiž "filmově-dokumentárním" stylem (ano, vim zní to trochu blbě a jinak to prostě pojmenovat nedokážu) ukazuje hrůzně vzpomínky na válku. A i když dvě vzpomínky mi přišly trochu nudnější, tak to celé dává dohromady mrazivý a znepokojivý obraz. A to tady funguje na jedičku a to si režisér občas neodpustí i nějakej ten vtípek (německé porno rulez!!), který to ovšem vůbec nenabourává. (16.03.2009)