Reklama

Reklama

Najsledovanejšie žánre / typy / pôvody

  • Akčný
  • Komédia
  • Dráma
  • Krimi
  • Animovaný

Recenzie (595)

plagát

Smrteľné stroje (2018) 

Zajímavý svět, nezajímavý film. Londýn, který na pásech projíždí po zbytcích Evropy a požírá menší městečka, je docela fajn, ale bohužel se kolem něj odehrává nezajímavý příběh, který jeho režisér nedovede atraktivně vyprávět. Spousta slepých dějových linek, průměrně natočená akce a vizuál, který jednu chvíli bere dech a o scénu později vypadá jak z televizního seriálu. K tomu nudní hrdinové, okoukaná zápletka... vlastně se dost divím, že zrovna tahle banalita, která všechny svoje trumfy vyloží v úvodní „městské“ honičce, má něco společného s Peterem Jacksonem. A nemám z toho radost.

plagát

Král psanec (2018) 

Tenhle žánr mi už dost chyběl, takže jsem si historické drama Outlaw King (i přes pár ne úplně povedených věcí) nakonec docela hodně užil. Chris Pine by mohl být možná trošku… jaksi aktivnější, na druhou stranu jeho chybějící emoce tu dost vyrovnává překvapivě zajímavá postava Aarona Taylora-Johnsona a hodně dobrá Florence Pugh. Kvůli nim na to však stejně asi nikdo koukat nebude, takže důležitější je, že David Mackenzie dovedl skvěle vytvořit atmosféru toho ošklivého středověku, ve kterém byste fakt nechtěli žít. Všude je bahno, zima, pořád prší, všichni jsou špinaví a umírá se tu za pochodu. Hraje se tu navíc na realitu (nebo skoro realitu), takže bitvy jsou patřičně drsné, ale ne přehnaně explicitní a nikdy jsem neměl pocit, že násilí je tu samoúčelné. Závěrečný střet dvou armád je navíc opravdu lahůdková podívaná a je škoda, že si ji nemůžeme vychutnat v kině. Na výsledku je však bohužel vidět, že se muselo hodně stříhat a třeba celá prostřední třetina nebo „robinhoodovská“ pasáž by si zasloužila trochu víc prostoru. Celkově je to povedená historická řež, na kterou se dobře kouká a jakých je v posledních letech povážlivě málo. Takže za mě spokojenost.

plagát

Fantastické zvery: Grindelwaldove zločiny (2018) 

První díl ukázal, že diváci jsou pořád na tenhle filmový svět dost zvědaví a rádi zaplatí za to, aby se do něj vrátili. Co tedy uděláme ve dvojce? To, co dává smysl. Přidáme tam všechno, co by se mohlo líbit, aby se to dalo pár let ždímat. Tenhle přístup je v pohodě, takhle se to prostě v Hollywoodu s velkými filmy dělá, druhá Fantastická zvířata ale bohužel ukazují, že ne vždycky to je k dobru věci. Například u filmu, který režíruje ten největší filmařský rutinér, jakého má Hollywood k dispozici. Nebo který chce podojit studio tak moc, že si připraví tolik zápletek, podzápletek, postav, hrdinů a potvůrek, že vlastně nezbude vůbec čas na děj, jenž by alespoň elementárně dával smysl. A vyleze z toho jen fůra průměrné, i když dobře vypadající akce, spousta zvratů, za něž by se styděli i tvůrci Divokého anděla, a kotel odkazů na knihy a filmy, což si fandové nejspíš užijí. To poslední dělají Grindelwaldovy zločiny beze srandy dobře a pokud vyrazíte do kina s tím, že vám bude někdo jednoduše cpát pod nos věci, které asi máte rádi a asi je chcete vidět, užijete si to. Jako pokus nastartovat velkolepou fantasy sérii to ale brutálně zklamává prakticky ve všem. Nudný film. A občas snad i dokonce trošku trapný.

plagát

Dievča v pavúčej sieti (2018) 

Lisbeth Salander se vrací a má za úkol ukrást NSA program, který chce jeho tvůrce zpátky. Bohužel o něj mají zájem i členové nebezpečného gangu, kteří Lisbeth znají lépe, než si vůbec dovedla představit. Dívka v pavoučí síti je o dost méně ambiciózní než americká verze Mužů, kteří nenávidí ženy a spokojí se s tím, že chce být zábavným a moderním špionážním thrillerem s překvapivě velkým množstvím dobré akce. Je to trošku pitomější než Fincherova verze, ale nudné ani v nejmenším, jen prostě jiné. Ty dvě hodiny mi ale v kině uběhly docela příjemně.

plagát

Luskáčik a štyri kráľovstvá (2018) 

Klára objeví podivnou zemi plnou kouzel a barev a zjistí, že se má stát její královnou. Nejdřív ale musí zastavit Perníkářku, která chce celou říši zničit. Louskáček a čtyři říše je po všech směrech průměrná pohádka, která má funkční, ale okoukaný příběh, často zbytečně přeplácaný a skoro až kýčovitý vizuál a herce, kteří pod tou hromadou makeupu a v divných kostýmech nemůžou pořádně hrát. Prachy na tom jsou vidět, ale to je tak všechno. Průměrná pohádka, která neurazí, na první ligu ovšem ani zdaleka nemá.

plagát

Bohemian Rhapsody (2018) 

Příběh jedné z nejlepších hudebních skupin všech dob Queen a jejího charismatického zpěváka Freddieho Mercuryho pojali tvůrci spíš jako velkolepou oslavu jejich hudby, energie a kamarádství než jako klasický životopis. Namísto informací ze soukromí, umírání na AIDS nebo vyhrocených konfliktů mezi hrdiny se tu koncertuje, zpívá a tvůrci se pokoušejí především bavit. Fandové to nejspíš ocení, pokud ale vyrazíte do kina s tím, že se dozvíte něco víc nebo nějak výrazněji nahlédnete do Mercury soukromí, asi odejdete zklamaní.

plagát

Králi zlodejov (2018) 

Průměrný zlodějský film, jemuž se nedaří vybalancovat humor s napětím a občas nutí herecké legendy dělat věci na pokraji trapnosti. Jako film o loupeži nejsou Králové zlodějů příliš nápadití ani napínaví, jako komedie zase ne moc vtipní. Až na pár režijních nápadů a přirozené charisma hereckých legend se tu jen těžko hledá něco, co by film povýšilo nad průměr.

plagát

Apostle (2018) 

Dan Stevens odjíždí najít svou sestru, kterou unesl podivný kult z odlehlého ostrova. Na místě ale zjišťuje, že tahle komunita má pár nehezkých tajemství, díky kterým tu velmi brzy vypukne peklo. Režisér akčních nářezů Raid Gareth Evans natočil pomalý a hodně drsný film, který se nebojí vyhýbat se lekačkám a sází na zajímavý děj, dobré herce a hodně nepříjemnou atmosféru. Klasický horor opravdu nečekejte.

plagát

Johnny English znovu zasahuje (2018) 

Rowan Atkinson potřetí jako agent-nešika a popravdě není to žádná sláva. Johnny English má pár hodně vydařených scén, ale jako celek je to dost okoukaná legrace, které ke konci povážlivě dochází dech. Když je ale Atkinson v módu Mr. Beana, je to super.

plagát

Halloween (2018) 

Šílený vrah Michael Myers se dostal na svobodu a jde si pro Laurie Strode, která mu při jeho prvním řádění unikla. Je z ní sice psychická troska, na tenhle střet se však připravovala čtyřicet let. Přežít může jen jeden, ale umřít může úplně každý... Nový Halloween jde ve stopách původní jedničky a odmítá se přizpůsobovat novým trendům a současnému stylu. Je to oldschool, který se nebojí dlouze budovat napětí, umí se dostat pod kůži a odmítá laciné násilnosti. Místo zbytečné brutality spoléhá na nepříjemné mrazení v zádech, výborné herce a to nejtradičnější „halloweenovské“ strašení ve stylu klasického prvního dílu. Jestli chcete moderní horor, hledejte ho jinde. Pokud jste ale fandové Carpenterova filmu, nic lepšího jste snad ani dostat v kině nemohli.