AnanAss

Vůbec bych nečekal, že z pokračování chlupatého kočičího mušketýra budu tak nadšený. Ale nakonec se jedná o velké překvapení a jasně nejlepší film ze Šrečí říše, na který můžete v klidu vyrazit i s mrňaty a nebudete litovat. Popkulturních odkazů zde není tolik, jako v předešlých filmech o zeleném obrovi, vše však vynahrazuje rychle plynoucí děj spolu se sympatickou ústřední dvojicí koček, doplněnou o čivavu, a hravou animací (například westernový duel se smrtkou je parádní). Je tedy moc fajn, že kočičák ještě nepověsil svůj kord na hřebík a spolu s del Torovým Pinocchiem si u mě vyšermoval animák roku.

Aneb když se plánovaný průvod změní v totální peklo a policejní složky si udělají z demonstrantů živé terče. Syrová, skoro dokumentární, forma se k vykreslení děsivých událostí irských dějin přesně hodí, až má člověk pocit, jako by se nacházel přímo v centru dění.

Srdcovka mého mládí z dob, kdy ještě Rodriguez válel. Po vydařeném debutu a kultovkách Desperado a Od soumraku do úsvitu měl skvěle našlápnuto, bohužel pak přišel s nápadem točit vesměs dětské kraviny a je tam, kde je. Zde navíc dostal sympaticky napsaný, uvřískaný scénář, podle kterého si natočil teenegerovskou variaci na Invazi zlodějů těl. Co na tom, že to je plagiát, hlavně když je tak hravě a zábavně podán. K tomu si přidejte skvělý soundtrack a herecké matadory v rolích učitelů, které doplnili začínající herci spolu s mladým Frodem, který většinu stopáže dostává co proto… a ano, i na ten Pytlík během úvodních titulků dojde.

Půjdu tedy trošku mimo proud, protože zase tak odvařený z nového Top Gunu nejsem. Technicky každopádně vyšperkované a kamera při leteckých eskapádách úžasná, ale příběhově se jede jako přes kopírák podle skoro čtyři dekády starého předchůdce. Což v žádném případě není na škodu, pokud to dokážete přijmout a naladit se na tuto vlnu spolu s nostalgií. Takže silné a poctivé tři hvězdy dávám jen proto, že u mě nezafungovala právě ta zmiňovaná nostalgie, jinak bych určitě přihodil.

Jak už zmiňují ostatní komentáře, skutečně jediným důvodem proč snímek vidět, je mladičká kočka Jennifer Connelly, která už dříve zazářila v Labyrintu a Phenomeně. Hlavní postava, nemakačenko a neskutečný ocas, který je spíš celou dobu na přesdržku, přijme práci v obchoďáku, kde musí jako hlídač strávit první noc. No a ukáže se, že tak docela sám tam nebude a noc s ním, společně s Jennifer, stráví ještě partička neschopných zlodějů, mentálně na stejné úrovni jako on. V žádném případě to však není tak divoké, jak to zní. Pokud nechcete zbytečně ztrácet čas, pusťte si ve zkratce toto a raději si dejte pořádnou snídani.

Neskutečně nudná a pomalu se táhnoucí detektivka, kde by zkrácení klidně o hodinu nebylo na škodu. Nebo spíše kdyby děj mezi úvodem a závěrem nebyl tak nezáživně natočený. Nezachrání to bohužel ani herci s tradičně výborným Balem a hezká kamera. Podtrženo sečteno, další větší film Netflixu, který opět nevyšel.

Ze všech těch žlutých expedic určitě ta nejzábavnější a nejpoutavěji natočená. Trabantí sebranku nám zde doplnila dvojice Poláků v Maluchu, nejraději přespávajích v bankomatech a cestujících pokud možno bez jakýchkoliv dokladů, a věrný Slovenský fanoušek pionýrů a vykloubených ramen. A právě ti se zde starají o nejlepší hlášky a vzniklé situace, i když je pravda, že hlavní podíl na tom má kvalita daných strojů. Nesmím zapomenout na přejezdy jihoamerickými robustními mostními komplexy natočené pomalu napínavěji než ve Mzdě strachu.

Úvodní předkrm spolu s prostředním chodem, kdy jsou představeny pokřivené charaktery postav, je fajn a celé to má příjemný satirický podtón. Závěrečný chod bohužel sklouzne vyzněním do béčkových vod, což by nebylo na škodu, kdyby se nebál trochu víc odvázat. A že potenciál by tady byl. Nadále pro mě tedy zůstává nejvíce znepokujícím  gurmánským zážitkem poslední doby polosyrový párek za čtyři pětky z nádražky, zabírající maximálně polovinu vysušeného rohlíku.

Mix Přepadení v Pacifiku, Univerzálního vojáka a japonských splatterů je vizuálně klasicky na úrovni, ostatně jak už je u Korejců zvykem. Jatka jsou to solidní, ale čím dál, tím více monotónní a ke konci už mi bylo jedno, kdo koho zrovna kosí. Škoda, přitom by stačilo vybudovat si k postavám větší vztah a zážitek by byl lepší. Každopádně plusem je určitě i nepředvídatelnost, kdo zrovna v dané chvíli pojde.

U McDonagha jsem se trochu bál té komornosti snímku, ale nakonec zcela zbytečně a potvrdilo se, že dialogy zvládá s přehledem. Herci, v čele s jednoduchým prosťáčkem Colinem, kterému zde věci dochází o něco pomaleji, popřípadě vůbec, perfektní a jednotlivé, čím dál více absurdní a černohumorné scény vedoucí k destruktivnímu finále mě sedly jako prdel na hrnec. Velká spokojenost a i když Billboardy nastavily laťku o něco výš, určitě se budu těšit na další režisérův počin.