Isard

Stará dobrá Studená válka a jeden z nejlegendárnějších špionážních příběhů. Wynne byl obyčejný obchodník, který přímo pod nosem KGB odvážel do Británie ty největší sovětská tajemství, která mu předával Oleg Peňkovskij zrádce, jakých zná ruská historie jen hrstku. Ve výsledku pomohl zabránit tomu, aby Kubánská krize přerostla v něco horšího. A přesto je celý příběh vyprávěn jen tak obyčejně, jako příběh dvou přátel. Vše příjemně plynulo v nijak velkolepých dobových kulisách (no to bylo slabší, nejsem si jistý, jak moc může Praha suplovat Moskvu), žádné zběsilé drama. Trošku zamrzí, že nepadlo ani slovo o Janet Chisholmové, která se s Olegem také setkávala (a přitom v dnešní době by story o tom, jak macho Rusáci úplně ignorovali maminu se třemi dětmi, která jim kradla ta největší tajemství zněl dobře), ale je pochopitelné, že by to filmu nijak moc neprospělo. A to je za mě asi tak jediné mínus.

Docela povedený italský eurospy. Příběhem neoslní, ale na poměry žánru patří k těm lepším. Co přičíst filmu k dobru? Rozhodně soundtrack, pár docela zajímavých nápadů, ale třeba i to, že nevypadá zoufale lacině, jako spousta jiných italských eurospy. Máme tu i nadprůměrné množství špionských udělátek, občas se stane i něco vtipného, nechybí klišé (unesený profesor prostě musí mít dceru) a ačkoli lokace nejsou nijak oslnivé, aréna na koridu rozhodně zaujme. Podtrženo, sečteno…dobré to bylo.

Brilantní seriál, který místo převyprávění knihy o desetiletích zrady servíruje mnohem zajímavější příběh v několika propletených dějových linkách. Sledujeme šachovou partii mistrů špionů i civilizační střet rozvědky s kontrarozvědkou a možná tam sem tam zazní i nějaká ta hluboká myšlenka. Kouzelná je perfektní dobovost, samozřejmě si užijeme především Londýn, ale pochvalu zaslouží i Moskva. Pro fandy špionážní historie naprostá povinnost.

Příjemná kombinace špionážní akce a politického thrilleru, občasná podařená akce se kombinuje s šachovou partií v Elysejském paláci, Berlaymontu či v Londýně. Vidíme vzájemný zápas šéfů tajných služeb, nakoukneme do světa soukromých společností/korporátních žoldáků i do uprchlického tábora. Hutný příběh zabydlený řadou postav a plný nejrůznějších překvapení je nacpaný do několika mála dílů, takže se koncentruje opravdu na to důležité a zbytečně neodbočuje. Což je občas možná škoda, zatímco rodinné zápletky mi nechybí, tak naznačené napětí/výčitka kvůli Brexitu si zasloužila aspoň o pár vět více (na obou stranách). Tenhle seriál mě vyloženě bavil.

Nízkorozpočtový špionážní film, které Britové točili před Bondem. Takže dostaneme pár pohledů na irský venkov a jinak jen spousta interiérů. Krátká stopáž zajišťuje i přiměřené tempo a na konci nás čeká slušné překvapení, které může zarazit svojí nemilosrdnou vypočítavostí. Takže i přes nízký rozpočet a celkovou neokázalost dostaneme slušné studenoválečné drama ve stylu, kterým později proslul John le Carré.

Kdovíproč je tento film často označován za eurospy, což je ale přinejmenším povrchní. Ano, hrdinou je sice Lemmy Caution, ale těžko můžeme Alphaville považovat za jeho osmé dobrodružství, vždyť je to vlastně intelektuální sci-fi, a to ještě možná. Chápu že dílo, které varuje před technologickou civilizací nebude okouzleno technikou jako Star Trek, přesto jsem čekal nějakou retrofuturistickou invenci, ale byl jsem zklamán, film je prostě úplně sterilní. Takže Alphaville není rozhodně eurospy, ale i jako sci-fi je spíš nic, než moc.

Posedmé to Lemmy Caution zkusil jako eurospy. Už v pátém díle nekřížil pěsti s gangstery, ale hlavu se zrádci, zatímco v šestém díle s tématem špionů jen lehounce flirtoval. Ale nyní máme takřka typickou zápletku – unesen profesor a jeho převratný vynález je tak v ohrožení. Eddie Constantine tak má opět důvod lít do sebe opravdu velkou spoustu whisky (a pak vyskočit z vrtulníku), sršet vtipem, lámat ženská srdce a občas i pánské kosti. Vlastně dostáváme dalšího standardního Lemmyho, jen s mírnou změnou žánru. Možná i díky tomu působí film přece jen trošku…zastarale…ale pořád tu máme solidní příběh a dostačenou porci zábavy.

Ve svém šestém příběhu vyšetřuje Lemmy Caution ve vile s bazénem, skoro by to mohla být jen konverzační detektivka, ale to podstatné zůstává – Eddie s jeho ohromnou spotřebou whisky a průpovídkami vždy po ruce, jen jeho pěsti si tentokrát odpočinuly (což je možná dobře). Doba si žádala špionážní zápletku, která je přítomna ale zcela vágně. Ve výsledku jde zase o film s vcelku povedeným příběhem, ale jinak v rámci série spíše slabším kouskem. Jako by šlo jen o to, aby se Eddie předvedl a vše ostatní je jedno. Není to málo, ale také to není moc.

Blake a Deal ve své encyklopedii, bibli eurospy fandů, řadí páté filmové dobrodružství Lemmyho Cautiona mezi eurospy filmy a není moc důvod nesouhlasit. Přinejmenším nyní náš agent nechytá gangstery, ale špiony. Překvapivě je film o něco vážnější než díly předchozí. Tedy ne, že by ubylo legrace, jen je humor trošku dospělejší, ale další atributy, kterými Eddie Constantine tvoří Lemmyho (nebo je to opačně?) zůstaly stejné, včetně heroické spotřeby whisky. V rámci série se navíc dočkáme velmi solidního příběhu, který nepostrádá zvraty a na samém konci dokáže náramně překvapovat. Lemmy (či Eddie) si možná ještě nevšiml, že se 50. léta mění na 60. léta, ale bavit nepřestává.

Lemmy Caution ve svém čtvrtém dobrodružství a vypadá to, jako by sudé filmy byly lepší než liché. V lecčems navazuje právě na druhý z filmů (Cet homme est dangereux (1953), ale vše je tak nějak lehčí. Příkladem je voiceover, který tentokrát neslouží k vysvětlování, ale ke glosování, občas kousavému. Jinak Eddie Constantine opět srší šarmem i vtipem, příběh není špatný, prostředí je pěkné, akční scény zoufale špatné, ale naštěstí jich není moc. Zajímavé je, že už by to klidně mohl být eurospy, objevují se typické znaky – profesor s převratným vynálezem, cestování letadly, sledování vrtulníkem, ale pořád je to spíše film padesátkový, úsměvný a lehký