Lima

Se sázením jsem před dlouhými léty, v porevoluční době rodící se svůdné sirény jménem Fortuna, trochu koketoval, záhy toho naštěstí nechal, ale kdyby mi dělal poradce a byl tak sugestivní jako McConaughey ve scéně, kdy se poprvé představuje televiznímu publiku (mimochodem nejlepší moment filmu), tak bych snad vsadil i poslední svoje úspory :o). Celkem příjemná konverzačka o tom, že štěstí tu není pro každého na věky a že určit ten správný tip je velká alchymie. Al Pacino tradičně skvělý (viděl někdo tohodle chlapa blbě hrát?), Rene Russo má sice krásné vlasy, ale její postava je tu celkem zbytečná a náhled do charakterů a pocitů hlavních tří postav je nepřesvědčivý. Kdyby zůstalo jenom u sázení a věcí kolem, jako v první svižné hodince, šel bych s hodnocením výše. Takhle jen ideální průměr na zabití jednoho nudného večera.

Forster si hraje na Lynche a postupně gradujícím dějem, zajímavou vizualizací (občas lahůdkové prostřihy mezi jednotlivými lokacemi) a ruku v ruce s narůstajícím zmatkem v divákově hlavě směřuje k vyvrcholení, k velké pointě, která vůbec nic neobjasní a nutí k mnoha výkladům. Těmi jsou: a)pointa je tak triviální, až to bolí...b)je tak sofistikovaná, že jí nikdo nechápe...c)Forster jenom diváka lacině tahá za fusekli. U mě je to za a) a k tomu podotek, že zatímco ´lynchoviny´jsou ve své bizarnosti vzrušující i po opakovaných shlédnutích, STAY je haluzí tak na jedno zkouknutí. A mimochodem, Gosling byl vynikající, Mc Gregor odvedl svůj standart a Watts je tu jen pro okrasu.

Kieslowski dokazuje, že je nejenom vnímavá a citlivá osobnost, ale také tvůrce s výrazným obrazovým cítěním. Spousta scén, které by se klidně daly odvyprávět "obyčejným" způsobem, aniž by utrpěl jejich význam, se pod režiserovýma rukama stávají až uměleckým zážitkem. I kostka cukru rozpouštějící se v kávě může být krásná :o) Ale popravdě řečeno, hlavním tahounem tady není Kieslowski, ale božsky hrající Juliette Binoche, její úsporné herectví, které, ač oproštěno od expresivních výrazů (chce se říci bohudík), přesto sálá emocionalitou a vnitřní silou. Věřil jsem jí všechno. 5* si nechávám, až co ostatní ´barvy´(ještě jsem neviděl). Třeba mě ten pravý vrchol ještě čeká :o)

Scenáristi by neměli fetovat.........

Poněkud plochý náhled do prostředí, kam se běžný občan nedostane a normálně uvažující člověk snad ani nechce dostat. Mě zkrátka záležitosti kolem fotbalových rowdies ani trochu neoslovují. Nechápu to jejich kastování do klanů, jejich identifikaci s klubem, kterou jsou ochotni hájit i za cenu násilí, nerozumím, proč si tak ochotně dávají do držky, proč si přímo domlouvají bitky s jinými klany a tenhle film mi to určitě neobjasnil, přestože se mi ve slovech jednoho z hlavních protagonistů Peta snažil myšlení těchhle hošanů s přebytkem testosteronu přiblížit. Je to umně a realisticky natočené s působivou atmosférou, je to skvěle zahrané (Charlie Hunnam válí), ale je to plytké. A to Woodovo vyznání a poděkování směrem ke svému rváčskému mentorovi v samotném závěru je až k pláči (tím nemyslím dojemné).

Do 4* nechybí mnoho. První hodinu to Craven kočíruje s naprostým přehledem. Celé dění v letadle, podpořené klaustrofobickou atmosférou a zdánlivě beznadějnou situací hlavní hrdinky (velmi půvabná McAdams) je působivé a napínavé, bohužel jakmile se děj přesune na posledních cca 10 minut do Lisiniho domu, napětí se ztrácí, přichází na řadu předvídatelnost a trocha toho žánrového klišé. Škoda i příliš krátké stopáže (bez titulků 73 minut). Ale pozor, když bůh rozdával budoucím hercům padoušské charisma, Cillian Murphy si šel pětkrát. Hlavně kvůli němu stojí tenhle thriller za pozornost. Od ´Batman začíná´ mě tenhle týpek zajímá čím dál tím víc.

Je to tak 3 a půl*. Bohužel velmi slušný scenář, překvapivě uvěřitelnou Knightley a nadpozemsky drsňáckého Rourkeho zabíjí Scottova onanie nad svými klipovými schopnostmi, nadužíváním barevných fitrů a hyperaktivní střihačova ruka. Dostat to do ruky trošku uměřenější schopný tvůrce, byl by z toho filmeček par excellence.

O problému sexuálního harašení v zemi, kde i pochvala "Vám to dneska sluší, slečno." se často stává případem pro právníka, si myslím svoje a skoro by se mohlo z filmu zdát, že většina mužské populace jsou šovinistická prasata :o), ale myslím, že Niki Caro šlo o jinou věc. O ukázání potřeby normálního lidského respektu, které si ženy ve výrazně mužském prostředí zaslouží, o nesmyslnosti předsudků vůči nim ("Víš, kolik jsme měli nehod od tý doby, co berou vás? Ještě kvůli ženský někdo zařve.") a o to, že neustávající sexuální narážky nemusí být logicky ženám po chuti. Všechny scény z dolu, kde postava Charlize zažívá ponižování, jsou působivé (včetně uvěřitelného prostředí), naproti tomu kdykoliv se ocitneme v soudní síni, film trochu ztrácí dech a závěrečná katarze nemá takovou sílu, aby vyvolala mrazení v zádech. Ale Charlize jako odvážná neústupná žena je skvělá a doslova táhne celý film i přes slabší okamžiky, kdy to "drhne". A navíc dvojí potěšení jako bonus - za prvé vidět po dlouhý době Woodyho Harrelsona ve výraznější roli a k tomu Seana Beana v roli kladné. Tady mi zase schází desetibodové hodnocení - 3 a půl*.

Werner Herzog, tvůrce fascinujících ´Fitzcarraldo´ a ´Aguirre, hněv Boží´, samorost, originál, který kašle na diváckou odezvu a točí si filmy podle svého. Tenhle film předcházela pověst, že herci v něm zangažovaní byli zhypnotizováni, což jsou samozřejmě babský klevety, ale opravdu to tak vypadalo, vzhledem k tomu, s jak strnulými výrazy předříkávali svůj text a jak nepřirozeně ve svém hereckém projevu působili. Film má opět podmanivou "herzogovskou" atmosféru, s brutálně pomalu plynoucím dějem a s plno absurdními situacemi, které vypadají vskutku bizarně. Vesničani chodí po vsi jako zombíci vystřiženi z Romerova filmu, dva chlápci sedí v hospodě u stolu naproti sobě a s naprosto netečným výrazem, bez jediného slova a významu pro děj se tahají za vlasy, polévají se pivem, či si rozbíjejí sklenice o hlavu a povídají si o tom, jak si na sebe lehnou, jiný chlápek se strnulým pohybem a vějířem karet v ruce se jde podívat na požár a pak se zase bez jediného slova vrátí zpět, jakýsi vesničan tančí se svým mrtvým kamarádem a do toho všeho neustálé prostřihy na vytlemeného dědulu v křesle atd atd. Někdo tomu může říkat obrazy s filosofickým přesahem, jiného to může upřímně pobavit, někoho třeba i znechutit. Děj se točí kolem vesnické sklárny a pátrání po receptuře charakteristického produktu sklárny - rubínového skla - kterou si s sebou vzal do hrobu místní rodák. Vše v povzdálí sleduje a příběhem de facto provází postava, která žije v horách, umí předpovídat budoucnost a chrlí ze sebe jednu filozofickou myšlenku za druhou. Příběh "občerstvují" záběry na magicky krásné přírodní scenérie (přičemž ty v úvodu jsou záměrně jakoby z vadného filmového pásu) za doprovodu působivé hudby. Vše dohromady tvoří celek, který svým vypravěčským stylem někoho může k smrti nudit, jiného přinutit fascinovaně zírat na plátno. U mně to je tak něco mezi, proto dávám neutrální 3*. Opravdu těžko hodnotit :o)

Jestli takhle si představují v konzumní Kalifornii autorský umělecký film evropského střihu, tak pánbůh s námi. NESKUTEČNĚ užvaněná intošina, s nepřehledným dějem, bez schopnosti vtáhnout diváka do děje a jeden políček divákovi za druhým. Srovnávání s Kaufmanem je zcela mimo, protože jemu na rozdíl od této zmatlaniny nechybí srozumitelnost (ač se to na první pohled možná nezdá), vtip a smysl pro pointu. Nejzajímavější na celém snímku byla tak zcela nesouvisející debata s mým kamarádem o Cronenbergovi, poté, co jsme zhruba po 70 minutách sledování ztratili zcela zájem o dění ve filmu. PS: Upozorňuju, že jsem Russellův fanda a jeho THREE KINGS žeru.