Malarkey

Jirka Strach zvolil skvělé psychologické téma a i ta kvalitní filmařina ve všech ohledech přebyla skutečnost, že Jiřinu Bohdalovou po politických eskapádách, během kterých by si podala ruku snad i s Gustavem Husákem, kdyby ještě žil, moc nemusím. Zde předvedla skvělý herecký výkon a zdatně jí sekundoval Kryštof Hádek, u kterého jsem to očekávání z dobrého hereckého výkonu měl přeci jenom vyšší. Ťuťánek Kryštof tady totiž ukázal, jak skvělý herec je a musím říct, že místy z něj šel opravdu strach. Trošku jsem měl problém s tím, a pozor spoiler, jak se v jedné scéně změnil najednou v toho dobrého a uvědomělého. Nicméně i tak na mě celkový dojem dokázal zanechat. Solidní psychologická jednohubka a opětovný důkaz, že režisér dokáže i z televizního filmu udělat bravurní zážitek.

Teda, klobouk dolů, natočit takový film, to chce koule. Will Smith je sice dobrá volba pro takovou roli, ale ten svět byl tak strašně ulítlej, že jsem měl co dělat, abych přijal v tom našem reálném světě existenci elfů, zlobrů a bůhví čeho ještě. Nevím proč, víc mi k tomu sedí středověk, než dnešní doba. Nicméně musím vzdát hold tvůrcům. Tohle byla velká výzva natočit takový film a nespadnout do béčka.

Mám tyhle filmy o tom, jak se někomu komplet změní život objevením něčeho nového, do té doby neobjeveného, hrozně rád. Kelly Macdonald hrající Agnes tu je totální lidský outsider, který je semletý životem rodiny, který ani nechce žít a prostě jím jakžtakž přežívá. Pak ale objeví puzzle a celý ten život se jí obrátí vzhůru nohama, což je super, protože její postava začne poznávat, co je to také život a že to neznamená se jen někomu obětovat. Manžel Agnes byl vzorový americký burák. Nebyl kdovíjak zlý, ale po ruce měl vždycky svůj sixpack a svoje sebestředné světonázory, že není nic důležitějšího než právě ten sixpack. Redneck hadr. Škoda, ale že Agnes trošku ty emoce nevyjadřovala víc. Snad by stačilo o malinko. Celý ten film jsem si říkal, že jí ten obrat v životě hrozně přeju a jejím příběhem jsem procházel jasnou pětihvězdou, jak nůž máslem. Ke konci už mě ale to její chování začalo spíš štvát, takže se mi to nakonec ustálilo na krásných čtyřech hvězdách. Malý americký film s výrazným dramatickým příběhem ze života kohokoliv z nás.

Je mi líto, že takový film, jako je Zloději zelených koní, běžel v Česku v kinech brutálně omezeně. Nejenom, že v minimu kin, ale dokonce i v počtu minima promítání. Přitom je to škoda. Téma je zajímavé, herecké výkony Pavla Lišky a Jenůfky vysloveně luxusní. Jen to celé možná působí hodně obyčejně a prakticky ze života. Filmu totiž chybí jakákoliv výraznější dramatická linka a jak začne, tak i skončí. Rozuzlení je daleko více realistické, nežli filmové, což určitě není na škodu. Jen se z toho stal takový malý český film, na rozdíl od velkého českého dramatu, kde hlavní rolí jsou vltavíny.

Příjemná je na tomto filmu skutečnost, že hlavní roli tu hraje regulérně psychicky labilní Andrew Scott, který se ve své roli doslova vyžívá. Nebývá to v dramatech zvykem. Blbý je, že Vám jeho chování nemusí úplně sednout a během sledování se můžete z jeho chování klidně i vzteknout stejně tak, jako kolikrát jeho dcera. To je ale jediné, co Vám na filmu může vadit natolik, že ho třeba i odsoudíte. Přitom je to obrovská škoda. Země oceli je excelentně ponurý filmařský zážitek z klasického buranského amerického prostředí, které pěkně vrcholí, s čímž Vás přesvědčí v závěrečné scéně, která je v rámci dramat jedna z nejlepších, co jsem za poslední dobu viděl.

Kdo by byl řekl, že tvůrci z příběhu z pravěku udělají jeden z nejhezčích filmů o přátelství člověka se psem. Moc milé překvapení, které si možná zbytečně snížilo laťku začátkem, ale jakmile je na scéně jen mladý kluk s vlkem, tak je to, co scéna, to krásný záběr, a co scéna, to emoce na entou.

Kdybych byl v tu chvíli najetej na tenhle francouzskej humor a la Alain Chabat, tak to snad ocením i víc. Ta policejní stanice, která na mě působila, jak kdyby ji vyhrabali z blázince v Kosmonosích, tu předváděla velký pecky a musím se přiznat, že jsem měl problém se nesmát. Jenže série Taxi je přeci jen o něčem jiným. Hlavní postava, plešatec, co si tento díl i zrežíroval, by byl ještě OK, ale ten jeho parťák, to byl strašnej lůzr. Stejně tak i záběry na auta byly hodně špatný. Nemělo to tu dynamiku původních dílů. Všechno kolem aut tu působilo hrozně levně. Nebýt toho humoru, kterej občas zabruslil zbytečně až do fekálna, a kterej ze všech postav dělal bandu dementů, což taky nebylo úplně dobře a do této série se v podstatě vůbec nehodí, tak je to snad i na odpad.

Dokud jsem neviděl film Důstojník a džentleman, tak jsem si myslel, že Richard Gere je takovej hereckej milovník, kterej se herecky nikdy moc nepředved, ale zato si užíval milostných scén habakuk, ačkoliv byste to do něj vůbec neřekli. Jenže po shlédnutí tohoto filmu musím říct, že tady předvedl asi nejlepší chlapskou roli v jeho dosavadní kariéře. Film na první pohled působí, že se bude jednat o takový ten mix romanticko-komedie-dramata, což tak vlastně i je. Ta romantická linka ale ničemu vůbec nevadí. Není to takové sladkobolné, jak by se mohlo zdát. Dokonce je ve filmu velitel pěšího pluku – herec Louis Gossett Jr., u kterého naprosto chápu, že za to ztvárnění dostal Oskara. Toho bych neměl problém přiřadit bok po boku k plukovníkovi Kurtzovi z Apokalypsy, když jsem viděl, co ve filmu předvádí. Vůbec bych neřekl, že tenhle herec z Hvězdné brány má takovou hereckou historii a klobouk dolů. Film jsem si opravdu užil. Přes to všecko je v něm takový ten chlapskej duch, co dnešním filmům zatraceně chybí.

Prvně musím říct, že mě young adult fantasy vůbec neuráží, naopak je příjemnej relax pozorovat, jak se mladí a neklidní potácejí v dystopických světech plných nechutenství a zla s nejasným koncem. Temné síly jsou třeba v podobném duchu a i bych byl svolnej k tomu dát třeba tři hvězdy za snahu něco takového zfilmovat. Nicméně problém je, že tu je dost ulítlá milostná linka, která je jak ze Stmívání a navíc tu tvůrci použili fakt hodně špatný digitální efekty, které z celého filmu dělají docela slušnou béčkovou záležitost. A to ve výsledku nepomůže ani příběhu.

Ulítlí Maďaři vtrhnou na scénu naprosto neuvěřitelnou akční sekvencí záběrů, kde jeden dvou a půl metrovej Maďar vymlátí půlku vesnice, aby se následně rozjel evropský western. Ten je připomínán vyprahlým prostředím, což dokazuje, že i v Maďarsku mají v současné době problémy se suchem a zároveň samotnými postavami, kde je nad míru jasné, kde je zlo a kde je dobro. To, co se ale děje v průběhu, to je to zábavné, leč místy ne tak efektivní, jak přepálený úvod. Rozhodně se ale jedná o zajímavou maďarskou jednohubku, která chce být jiná a docela jí to prochází.