Dôstojník a gentleman

Aneb jak se vzpurný floutek ve škole pro uchazeče na námořní piloty naučil disciplíně a ještě se u toho zabouchnul. Hlavním tahákem je vedle slušné atmosféry 80. let bezpochyby přesvědčivý Richard Gere, herecky ho nicméně zastiňuje velící důstojník a oscarový Louis Gossett, Jr. Třetí v řadě je pak solidní Debra Winger, nicméně ten přísun hereckých nominací úplně nechápu. Ve výsledku nás může těšit, že snímek, který po svém uvedení zaznamenal neobyčejný komerční úspěch, definitivně potvrdil slibnou budoucnost Richarda Gerea (ten chlap snad vůbec nestárne), celkově mu ale chybí zapamatovatelnější momenty, místy je strnulý, chybí mu energie i tempo. (21.04.2021)

Velmi prijemne prekvapeni. Kvalitni romantika o hladovych zenskych po vojenskych rekrutech americkeho letectva. Dobre vykresleni jednotlivych postav a vycvikoveho centra. Scenar taky chvalim, mozna jen samotny zaver filmu si mohli tvurci odpustit. Presvedcive jsou i herecke vykony, ac nemam Gerea rad, v tomto filmu byl vyborny a dost mozna se jedna o jeho nejlepsi roli. U me je Dustojnik a dzentleman jen krucek od plneho hodnoceni a celkem se divim, ze ma jen 70%... (05.11.2013)

Jedna z nejlepších výcvikovek co jsem viděl. Sice obsahuje veškeré klisé (i na čištění schodů zubním kartáčkem dojde) i romanci, ale také skvělé herecké výkony, překvapivě i Richarda Gera a hlavně Davida Keitha a Louise Gosseta jr. Ve finále se film mění na docela drsné drama se smutným koncem. Hodně dobrý film. EDIT 2024: Na povrchu výcvikovka plné klišé, kýče a propagandy o tom jak armáda udělala ze zmetka chlapa. Pod povrchem je ale více. Důstojník z nočních můr je sice v jádru slušnej, ale umí být zmrd (zasloužený Oskar pro Gossetta). Vztahy povrchních cvičenců a místních holek z fabriky se v tom vedlejším případě hodně nečekaně otočí a skončí tragicky. A hlavní hrdina je sice bezcharakterný sobecký hajzlík, ale s jeho minulostí se nedivím a jeho změna probíhá uvěřitelně celý film. A táhne ho fyzicky i herecky neskutečný Gere, kterého jsem snad nikdy neviděl hrát s takovým nasazením. K tomu jeden z největších hitů roku 1982 a nejkrásnější Cockerova písnička Up Where We Belong, která toho Oskara získala zaslouženě (i když já bych ho ještě radši viděl u Eye of the Tiger). Pořád silné 4*. (08.03.2009)

Pouliční rváč Zack si chce uskutečnit svůj americký sen a stát se pilotem US Army. Nebere v úvahu, že armáda chce jen kolektivní hráče a samotářští individualisté v ní nemají co dělat. Naštěstí je zde starý dobrák Sgt. Foley, který mu to po dobrém vysvětlí (např. dvoudenním klikováním v bahně za doprovodu povelů a dobráckého přesvědčování, aby armádu opustil). Nebýt tolik oblíbeného závěrečného standing ovation v továrně, tak to u mě bylo za pět. (10.12.2008)

Jeden z důvodů, proč filmová 80. léta vypadala jak vypadala, byl bezpochyby ten, že v tu dobu se exekutivních funkcí začali ujímat muži s válečnou zkušeností či jen zválcovaní vojenskou propagandou přelomu 60. a 70. let, proti kterým stála v tu dobu jen minimální kontrakultura vyčerpaná aktivistickými 70. lety a drogovými dojezdy. V kombinaci se všudypřítomnou Reaganovskou politikou individualismu vzniklo ideální podhoubí pro snímky podobného typu, viz Taps, Stripes, Private Benjamin, Up the Academy či The Lords of Discipline. An Officer and a Gentleman je pak ideální příklad snímku, na kterých vyrůstala generace baby boomerů. Je cynický, arogantní, misogynní a zastává hodnoty mužského přátelství, disciplíny (pod dozorem tvrdých ale spravedlivých vojenských autorit) a tvrdé práce. Tím je mimochodem také tento film dnes zábavný, protože ve své ignoranci není schopný v zásadě přehodnotit cokoli, co zastával od začátku, takže mu prakticky chybí vývoj a fungují v něm pouze jednotlivé epizody. Ty překvapí nejen tím, nakolik dobře jsou natočené, ale třeba i pro tento typ filmu překvapivým naturalismem. Díky tomu vlastně až do konce film celkem zdatně zastírá, jaká je to strašná sračka, což naštěstí ve finále odhalí s celou pompou a ještě si zatleská. Tak jako tak, vodopády urážlivých projevů drill seržanta Foleyho mě opět přesvědčují, že filmové scény z buzerplaců bych měl začít sbírat. (21.04.2020)