Malarkey

Hodně solidní, pravdivě odvyprávěná honička policajtů s lupiči napříč celým Západním Německem v osmdesátých letech. Bavilo mě to. Němci tu byli standardně precizní a tak nešetřili fakty, které jsou absurdní samy o sobě. Jediné mínus je možná trochu přehnaná délka na jednu honičku, ale to vem čert.

Po první sérii převládalo absolutní nadšení. Říkal jsem si ale, že než to tady ohodnotím, počkám a shlédnu ještě zbylé dvě série, abych si mohl udělat ucelený obrázek. A ještě, že jsem dobře udělal, protože to čím první série vládne, druhá série absolutně zazdí. První série totiž vytvořilo perfektní detektivku z anglického vymyšleného maloměsta Broadchurch ležícího u moře, poblíž útesů a tak, pokud máte podobné prostředí rádi, budete si chrochtat blahem. Také vyšetřovatelé v podobě Davida Tennanta a Olivie Colman jsou skvělí. Tvůrci si navíc dali práci i se všemi postavičkami obce a tak tu každý je svým způsobem zajímavý..a hlavně každý může být vrah. To je na celém námětu asi to nejlepší. Navíc tu bylo pár vedlejších postav, které se mi svým životním příběhem okamžitě vryli pod kůži a jsou v ní zarytí do teď. Druhá série pak všechno vyvrací a v rámci soudního procesu jsem měl co dělat, abych se vysloveně nenasral. Pořád jsou tam stejní herci, stejní tvůrci, takže jisté kvality druhá série má, ale já měl co dělat, abych to se seriálem nevzdal. Scénáristky pro mě osobně totální průser. No a třetí série, ta se drží v duchu nového případu, jen ta atmosféra maloměsta se rázem změnila tak, že mám pocit, jak kdyby s kamerou objížděli celý jih Anglie, a celé to přitom situovali právě v Broadchurch. Už ta obec není tak celistvá, jako v první sérii. To, že se v průběhu všech tří sérií prolíná život lidí v obci, to nemusím ani dodávat. I to je jeden z bodů, který drží celou sérii na hladině. Celkově vzato jsem ale měl co dělat, abych seriál celkově zhodnotil. První série by byla za absolutní 5*, druhá série jen tak tak za 3* a třetí série za 4*.

Příjemná odpočinková záležitost, u které si u mě čtvrtou hvězdu vydobila skvělá a sympatická Valentina Lodovini, kterou jsem dosud neznal, ale už teď vím, že na ní nikdy nezapomenu. A co, že je to remake :-)

Zábavná, nápaditá detektivka, která z detektivky Agathy Christie udělala cynickou a neuvěřitelně vtipnou záležitost, které nechybí tolik hlášek, kolik byste v britské kriminálce z roku 1980 nikdy nečekali.

Jirka Mádl je pro mě unikát české kinematografie. Druhý film a podruhé ho cítím na pět hvězd. Pocitově hlavně asi proto, že naprosto perfektně pracuje s lidskými osudy a emocemi. Přesně tak, jak to cítím i já a dokáže to ve mě vyvolat radost, ale i smutek. Alois Švehlík tu navíc zahrál tak geniálně, že jeho závěrečný pohled mluvil za tisíc slov. To je přesně to, co mi v českých filmech současnosti chybí, ale Jirka to dokonale dodal. Překvapivě milé a zajímavé setkání dvou lidí na střeše, kteří by se za jiných okolností nikdy nepotkali. Filmový kousek, kterému určitě nechybí originalita a já doufám, že se od Jirky Mádla brzo něčeho opět dočkám. Budu se těšit.

Klasického diváka, kterému Skandinávie lidsky nic neříká a severská kinematografie je jen jedna z mnoha, Medvědín moc nezaujme. Jako drama je to totiž naprosto průměrná, tisíckrát omýlená záležitost. Pro mě osobně to ale bylo podpořené právě atmosférou švédského maloměsta, což mě samo o sobě hodně bavilo a tak musím říct, že i když děj nic nového pod sluncem nenabídl, severská atmosféra tomu dodala tu čtvrtou hvězdičku, nad kterou jsem snad celý seriál rozmýšlel.

Ono to vypadá, že Lara je docela solidní matka - stíhačka. Jenže to, co se jí v hlavě v průběhu vrcholného klavírního koncertu jejího syna dělo, to by bylo na laureát z psychologie. Hodně solidní německý kousek.

Dal jsem tady na doporučení hrstky lidí s tím, že by se mohlo jednat o jednoznačný, odpočinkový, zločinů hodný seriál, u kterého by se dalo rozjímat a nijak zvlášť nepřemýšlet. Netušil jsem ale, že se kvalitou bude jednat o jednoznačné televizní béčko, které se točily tak v devadesátých letech nebo na přelomu tisíciletí. Dnes jsou podobné seriály trošku za zenitem...

Po shlédnutí této mini série chápu, že v rodném Dánsku sklidila řadu kritik hlavně samotným námětem. Kdyby tu někdo zfilmoval téma Mašínů nebo život prezidenta Beneše, taky by si to našlo celou řadu odpůrců už z podstaty nacionalismu, jako takového. Fakt ale je, že po filmařské stránce je 1864 absolutní skvost. Navíc skvost, který měl tu čest točit se z větší části v Česku a tak tu v jedné z důležitých, i když ne úplně mluvných, rolí potkáte třeba krásnou Evu Josefíkovou, která štáb asi uhranula krásou, protože záběrů na ní není úplně po málu. Kromě Evičky tu ale jsou i záběry na válku, které jsou zfilmované naprosto jedinečně. Osobně přiznávám, že jsem o dánsko-německé válce ani nevěděl a tak byl pro mě tento seriál velkým zážitkem. Navíc osm dílů je osm dílů a tak podstatný vojenský střet, který to všechno ukončil, potřebovali zaobalit do určitého lidského kabátu a tak tu vypráví osudy různých lidí z různých dob. Chvílemi to bylo lehce zmatečné a nebo zbytečně dlouhé. V celkovém kontextu seriálu se ale pořád jedná o významný evropský projekt, který je zároveň tím nejdražším, co Dánsko kdy vypravilo do světa.

Ruská variace na Tarantina, která mě bavila více, než samotný Tarantino. Jednoznačné, přímočaré, správně krvavé, rusky ustřelené. Prostě zábava na entou.