Trajektt

Od našich sousedů z bývalého Východního Německa toho k nám přišlo hodně,ale jedna pro mě z nejdůležitějších věcí je pokaždé vystoupení této již legendární kultovní mašinérie s názvem Rammstein.Z milovníků elektropopu typu Kraftwerk nebo Deoeche Mode se tito bývalí pionýři vydali na dráhu industriálního metalu s použitím elektronických prvků.Tajemný hlas Tilla Lindenmanna zní jak ze záhrobí a některá z jeho namaskování by mu mohli závidět mnozí z tvůrců hororů.Než se proslavili tak koncertovali jako předskokani takových kapel jako jsou AC/DC,Kiss,Ramones,Clawfinger,Project Pitchfork ad.Jejich velkolepé vystoupení jsou vždy založené na osobnostech všech členů kapely,kteří se snaží být originální a snaží se nehrát jen na hudební nástroje,ale pomáhat v hereckém někdy až obscénním vystoupení frontmana kapely,který neví co má dělat s rukama a tak furt musí něco odpalovat,zapalovat,řezat,ničit,házet a celkově vidíme stále na jevišti něco vybuchovat,různé ohňostroje a celková vizáž připomíná pyrotechnickou show,což nemá nikde na světě konkurenci.Kdo byl na jejich koncertě,tak mi může potvrdit,že si domů přinesl nezapomenutelný zážitek.Toto mohu potvrdit z vlastních zkušeností,že po každém jejich koncertu mě ještě minimálně jeden den pálili oči z toho množství světlelných efektů,dýmu a štiplavého smradu z ohně,Fakt si vždycky připadám jako bych se vrátil z druhý světový války a to nemluvím o mých hlasivkách,protože když s kapelou zpíváte takové pecky jako jsou Du Hast,Sensucht,Engel nebo Herzeleid a to především v německém jazyce,což tomu dává ten správnej říz,tak se není co divit,že pak nemůžete tejden mluvit.Na dalších albech už neslyšíme jen němčinu,ale také angličtinu,ruštinu,španělštinu,italštinu nebo francouzštinu.Z tohoto koncertu musím vyzdvihnout proplouvající člun mezi diváky a hořícího frontmana,což se samozřejmě opakovalo na mnoha dalších vystoupeních.Za tento zážitek a příjemný poslech,za zážitky minulé a doufám,že i budoucí dávám 100%.

V tomto snímku můžeme vidět poslední chvíle největší ikony novodobých dějin tak ,jak nám to naservíroval americký herec a režisér Mel Gibson.Je to příběh o lásce k bližnímu svému,přátelství a víře v lepší zítřky,ale také o nenávisti židů,zradě jednoho z apoštolů,který za třicet stříbrných udal svýho kámoše,ale také o mučednictví toho vyvoleného,který za nás měl vykoupit naše hříchy.Režisér se rozhodl,že nám tento příběh vykreslí bez žádných příkras a že nechá Ježíše vykoupat v krvavých lázních.Tento okamžik se stal počátkem sekty křesťanů,kteří byli po staletí pronásledováni nejprve židy a poté i Římany,kteří je nechali lynčovat a poté i vraždit.Mel Gibson si vychutnal svoji nenávist k židům a to tím,jak vykreslil židy jako hlavní strůjce tohoto neštěstí,ale když si přečtete Bibli,tak to tam tak prostě bylo napsáno,takže nemístná kritika některých rádoby filmových kritiků,kteří Mela Gibsona obvinili z antisemitismu si myslím,že je nesmyslná.A tento vyvolený ne-li nadřazený národ,za který oni se považovali a stále se považujou nám našeho hrdinu prostě sprostě udal a chtěl jeho smrt.A což nato chudák Pilát Pontský?Ten samozřejmě nechtěl žádný problémy s touto lůzou,co si ani nedokáže udělat pořádek na svém hřišti.Tak ho nechal zabít na kříži a bylo po pr...Autentičnost záběrů je někdy až drsná plus když k tomu přidáme originalitu postav,které mluví původním jazykem té doby a celková aura toho posvátného místa,které mě osobně nahání strach.Ono celkově vše,co se týče církve,od kostelů,jeptišek a těch jejich obřadů mi nahání strach,protože v nich vidím zvrhlíky,kteří zneužívali svou moc nad nevědomostí obyčejných lidí,kteří v minulých dobách neuměli ani číst,ani psát a v minulém a tomto století to už bylo jiné zneužívání,že?A když si vezmete kolik bylo založeno poťapaných odnoží tohoto náboženství.Třeba nespočet jich založili soudruzi z USA.Tak to kdyby Jesus viděl,tak by se asi obracel v hrobě,vlastně pardon,on v žádném hrobě není,on vlastně ulít do nebe,že?O tom,jak to bylo uvidíme v druhém díle této hebrejské pověsti opět natočeném bravůrním režisérem Melem Gibsonem.Musím dodat,že tento film je pro mě nejdůvěryhodnějším dílem natočeným o Ježíši Kristu,kde se nám v roli syna Vašeho pána blejsknul herec James Caviezel a v roli Máří Magdaleny se objevila moje oblíbená italská herečka Monica Bellucci.Nezbývá mi než dát 100%.

Tak toto dílko je podle mého názoru klenot americké tvorby přelomu 80.a 90.let v žánru sci-fi na kterém se spolupodíleli moji tři oblíbení filmoví tvůrci.Za prvé je to nizozemský režisér Paul Verhoeven,který se tímto snímkem konečně zařadil mezi režisérské špičky v Hollywoodu a kterého si k natočení tohoto filmu doslova vyžádal můj druhý oblíbený tvůrce a to nemůže být nikdo jiný než Ledoborec z rakouských hor Arnold Schwarzenegger,který si zde zahrál hlavní roli stavebního dělníka a jeho alter ega Douglase Quaida a za kterou mu přibylo do kasičky pouhých 11 milionů dolarů a jako třetí se zde objeví moje oblíbená herečka Sharon Stone v roli milující manželky Lori,která zde předvedla i své bojové umění.Film byl natočen podle povídky Philipa Kindreda Dicka,která u nás vyšla pod názvem Zapamatujeme si to za vás se slevou,která byla vydána v roce 1966 v knize Minority Repoort a jiné povídky.U Paula Verhoevena se mi líbí,že vždycky natočí úspěšný kultovní film,který se pak snaží jiní režiséři napodobit v neúspěšných pokračování,např.Robocop,Základní instinkt,Total Recall,Hvězdná pěchota.O příběhu toho moc psát nebudu,abych nedělal spoilery,ale musím vyzdvihnout vykreslení budoucího světa jak na Zemi tak i na Marsu,také na tu dobu poměrně dobré vizuální efekty a zejména práci maskérů,kteří se na tomto filmu zřejmě dost vyřádili a pobavili,připomenu třeba mutantku s třemi prsy.Vším tímto nás provází podmanivá a mysteriózní hudba Jerryho Goldsmitha.Za tento klenot a poctu sci-fi žánru dávám 100%

Poslední dobou vyhledávám filmy z prostředí amerických soudních procesů,protože mě na nich zaráží,jak pro jisté lidi je Amerika kolébkou svobody a demokracie,ale přitom se stačí kouknout na pár těchto filmů nebo dokumentů podle skutečných událostí a člověk je pak v šoku,jak to tam funguje.Jak média ovlivňují veřejné mínění.Největší kámen úrazu vidím skoro vždy ve vybrání špatné poroty,protože se tam vždycky najde nějakej trotl s IQ bublajícího bahna,který neporozumí předkládaným důkazům.Dalším problémem je stránka pocitová a jak to ten daný porotce cítí a jak je mu daný obžalovaný sympatický.Další stránkou je jak dobrého,tedy spíše drahého obhájce si daný může dovolit,protože tu porotu dokáže okecat svou výřečností bez jediného argumentu či důkazu,což jsme viděli i v procesu století,který se málem zvrtl v rasistickou válku.V případě O.J.Simpsona nezáleželo na tom,že obžaloba měla desítky přímých i nepřímých důkazů,které jasně ukazovali na vinu této celebrity,to poznal snad každý,kdo vychodil aspoň 5 tříd základní školy,i když v Americe člověk nikdy neví,ale jednalo se tam o tom,jak jsme se dozvěděli v dokumentu v přiznáních některých porotců,že pocitově byli rozhodnuti už před začátkem soudního líčení.Takže,co tím chtěl básník říci je to,že podle mého názoru to v USA není o vině či nevině,ale vrah se klidně může stát volným,protože se špatně vybrala porota,to samé platí i naopak.V tomto snímku je výstižně vyobrazena triviálnost tohoto soudního systému v soudním sporu nazvaném Opičí proces,protože se tam jedná o evoluci,tzn o opičky jako,že jsme z nich a néé z Adama a Evy.Je to příběh podle skutečné události,který se stal ve městě Dayton v americkém statě Tennessee.Zde tvůrci změnili místo a přesunuli děj do fiktivního městečka Hilsboro.Je vidět,jak vidláci z tohoto města poslouchají místní církev jako stádo ovcí a neposlouchají argumenty ani důkazy k vyvrácení tohoto absurdního procesu.Nejraději by obžalovaného zlynčovali a ještě lépe ukamenovali,jak se píše v Bibli a jak jim to naznačuje jejich psychopatický farář.Většina z těch tupých hlav ani nevěděla a nechtěla vědět,co to ta evoluce vlastně je,ale když se ptal obhájce Brady v podání skvělého Spencera Tracyho na otázky z Bible na které silně věřící oponent nedokázal odpovědět,tak měli hubu otevřenou dokořán.Ačkoliv se tento případ stal v roce 1925,tak ho tvůrci převedli na filmové plátno až v roce 1960 jako reakci na hon čarodějnic antikomunistického republikánského senátora Josepha McCarthyho.Při tomto honu,kterému se říkalo Mccarthismus bylo v této svobodné zemi naháněno, zatýkáno,vyslýcháno,mučeno a někdy i popraveno přes 15 milionů občanů této svobodně demokratické země.U snímku jsem se fakt pobavil a proto dávám 90%

Vždycky když si pustím tento film,tak dostanu chuť na všechno možný a sežeru půlku ledničky a za druhý chci být krysou a umět vařit jako Remy.Jeho kulinářské umění mě nadchlo natolik,že jsem si našel recept na polévku,kterou vaří poprvé v restauraci jeho idola Augusta Gusteaua na začátku tohoto snímku,ale hlavně pro mě neznámé,ale zdravé a velmi chutné jídlo s francouzským názvem Ratatouille.I když nejsem nějaký zdatný kuchař,tak se držím hesla,které mnohokrát uslyšíme v tomto snímku a to je:Vařit může každý!!!Není to sice nato,abych si mohl otevřít restauraci,ale mě to chutná a to je pro mě důležité.No prostě,že účel světí prostředky.V tomto krásně barvitém animovaném snímku se setkáme s řadou postav,ať už z říše lidské anebo z té zvířecí.Dozvíme se zde také mnoho ponaučení dle starých ozkoušených přísloví jako jsou např.Kdo chce víc,nemá nic.Nebo také:S pracovitostí nejdál dojdeš ad.Příběh je také protkán romantickým příběhem hlavního lidského hrdiny Linguiniho a jeho celkem drsné učitelky vaření Colette Tatou.Ale celkově si myslím,že je to ideální odpočinkový film jak pro děti tak i pro dospělé plný nádherných vůní a nevšedních zážitků z dobrého jídla.A divím se,že ti gurmánští kritici,hlavně Anton Ego jsou tak hubení,když spořádají tolik jídla podle mě i kvalitního,jelikož Francie je vyhlášená světová velmoc gurmánů.A za zmínku také stojí to,že tomuto filmu napsal původní scénář a společně s Bradem Birdem ho i spolurežíroval Čech Jan Jaroslav Pinkava,který žije ve Velké Británii od svých šesti let,kdy tam jeho rodiče emigrovali.Za tento kulinářský prožitek na filmovém plátně musím dát 100%

V tomto filmu se setkali dva moji oblíbení filmoví tvůrci.Prvním z nich je režisér Clint Eastwood,který si fakt umí vybírat témata podle mýho gusta a druhý z nich je herec Clint Eastwood,který si zde zahrál neschopného Texas Rangera Red Garnetta.Snímek začíná útěkem dvou zločinců z nichž jeden je Butch v podání Kevina Costnera.Posléze se vloupají do domu,kde je paní domu jedna ze sester Jehovových a když se to tam tak trochu zvrtne,tak si Butch musí vzít všechny saky paky a jako pojistku rukojmí v podobě malého chlapce.Chlapec na tu cestu není připraven,jelikož vše co mu jeho víra zakazovala,tak chce hned vyzkoušet a připadá mi,že začíná tak trochu trpět stockholmským syndromem.Samozřejmě tento americkej Kájínek mu to dovolí a ještě ho v tom podporuje,jelikož pro něj má cenu jen dosažení jeho cíle a to je,aby se dostal na Aljašku,což mi připomíná animovaný snímek Simpsonovi ve filmu.A ptám se:Proč chtěj všichni zdrhnout na Aljašku?Ve filmu je krásně vykresleno pomalu rozvíjící se přátelství malého chlapce a uprchlíka,kdy se v dialozích dozvídáme,co má všechno zakázáno a je tam vidět,jak chlapci chybí otec a to nemyslím toho Blba na nebi,ale je tam také vidět,jak byl chlapci odmalička vymýván mozek a jak není připraven na zlo z okolního světa a vyloženě nepochopí,co je to zločin a že za každý zločin se musí nést následky,což vyústí v nejeden problém.V tomto road movie jsme svědky poutavého příběhu s kvalitními hereckými výkony,kde projíždíme malebnou krajinou amerického venkova a dokonce se dozvíme něco o práci policejních nahaněčů a expertů na únosy.Za mě 90%

Ze všech těch dílů,co byly o lidožroutovi Hannibalovi Lecterovi natočeny se mi tento líbí nejvíc a to asi i proto,že jsem ho v 90.letech viděl v kině a strachy jsem při něm prděl do sedačky a nebyl jsem asi sám,protože když jsem odcházel z kina tak jsem si všiml pozoruhodného aroma,které bylo v sále cítit.Pro každého,kdo na tom byl tenkrát v kině,tak mi potvrdí,že do té doby u nás takové snímky nebyly k vidění,buďto se chodilo na zvrácené horory ala Freddy Krueger nebo na kriminálky typu Okno z ložnice,ale že by se spojily dva žánry a ještě s podtextem sériových vražd s perfektně psychologicky promyšlenými dialogy,tak to byla pro nás novinka.Když se na něj dívám dnes z odstupem času,tak si všímám už i takových maličkostí pro někoho neuvěřitelných hlavně v tomto filmu jako je komediální talent Anthonyho Hopkinse a to myslím vážně.Fakt se při některých scénách popadám za břicho a celkově jeho postava je sympatická a dokážu s ní soucítit.Postavu začínající agentky Clarice Sterlingové přesvědčivě zahrála pro mě tenkrát neznáma Jodie Foster a dovolím si říct,že je to její životní role.Jinak,co se týče tohoto vyjímečného snímku,tak si myslím,že je to vrcholem hororové tvorby s nervy drásajícím příběhem,který je nám postupně rozkrýván včetně matoucích stop.A co se týče originality,hereckých výkonů,psychologického podtextu,zvrácených a krvavých výstupů,vybraných lokací ale i celkové mrazivosti tohoto mysteriózního krimithrilleru s hororovými prvky,tak jsem si jistý,že mu musím dát 100%.

Kdo by neznal rodinku Homolkových a jejich eskapády?Snímek se odehrává během jednoho dne ve kterém vidíme pražskou rodinku,kteří připomínají spíš nějaký uřvaný burany z italského venkova než civilizované lidi,kteří bydlí na pražském Žižkově.Nejprve se s nimi setkáme v lese,kde se kochají krásou přírody a baletním vystoupením Heduš,vzápětí uprchnou do svého bytu,aby se dohodli,že půjdou jako celá slušná kulturní rodina na koníčky do Chuchle.Samozřejmě to celé dopadne néé podle jejich představ,ale jako seznámení s trilogií je excelentní.Opět zde můžeme vidět jednoduchý příběh,téměř bez zápletky,který spoléhá na estrádu hereckých výkonů s nezapomenutelnými někdy až triviálními dialogy a s velkým množstvím skečů,kde občas nevíte,jestli máte soucítit s tím anebo s tou,protože se furt někdo cítí uražený,což vyústí v řadu komických scének.Hereckým výkonům není co vytknout.Mě se nejvíc líbil Josef Šebánek v roli dědy a to jeho Tě říkám,jestli...,ale samozřejmě Heduš v podání Heleny Růžičkové stojí za to.No zkrátka všichni jsou bezvadný,jak říká ještě přiopilý Ludva svým rodičům.Role dětí si zde zahráli synové Miloše Formana,Matěj a Petr.Za mě nekompromisně 100%

V této československé komedii komedií se podíváme do rodiny Kroupovic,kterou nám zahrála rodina Schmitzerovic a to v době socialismu,přesněji zaměřené na otázku tehdejšího školství a zjistíme,že ten život nebyl zas tak šedivý,jak nám vykreslují dnešní média,ale že se dala zažít také spousta legrace minimálně na tom filmovém plátně to zábava byla.Vidíme zde,jak tehdy to školství fungovalo,že to bylo o personě toho daného učitele,jak vám tu látku dokázal podat a vám stačilo už jen poslouchat a už jste se pak nemusel nic doučovat.Dnes to funguje tak,že vám řeknou,ať se to naučíte doma sám,najdi si to na internetu,třeba na wikipedii,kde nemusí být pravdivé informace a já tě pak z toho vyzkouším.Představte si,že by se tento film natočili v této době se stejným scénářem i dialogy.Myslím si,že by z toho byl pěkný paskvil,jelikož tento film je založen především na skvělých hereckých výkonech,protože,co herec,to unikát.Nedokážu si představit z plejády dnešních herců,že by ty role přesvědčivě zahráli,protože mi poslední dobou připadá,že dnešní herci neumí hrát ale že jen přehrávají a to je velký rozdíl a v konečném výsledku je to znát.Snímek se stal kultovním hlavně díky dobře napsanému scénaři,vtipně napsanými dialogy,hláškami,které doslova zlidověly,ale hlavně kvůli bezkonkurenčně dobře zahráním postav zejména v podání Jiřího Sováka a jeho syna Jiřího Schmitzera nebo v podlézavosti Hujera v podání Václava Lohniského,která nemá v novodobé historii československé kinematografie obdoby.On ten herec hrál většinou fakt ujetý frajery,např.zloděj z Arabely ad.Pak musíme připomenout uhihňanou Evu Týfovou v podání Ivy Janžurový a její skoro milostná avantýra se starším Kroupou a zejména František Kovářík v roli profesora Hrbolka,který se nechá ukecat vychcaným Šlajsem a Tučkem k zazpívání Prší,prší.A samozřejmě mnoho dalších.Nemůžu je vyjmenovávat všechny,na to by mi nestačil ani jeden den.Za mě 100%.

I když romantické filmy moc nemusím a už vůbec néé taneční jako je Pomáda ad.,tak se najdou vyjímky jako je tento skvost s Patrickem Swayzem.V roce 2019 byl natočen dokument,který se jmenuje Filmy našeho dětství a ve kterém se dozvídáme mnoho zajímavostí o tomto snímku,který ani nemusel vzniknout,protože o něj nebyl zájem,ale nakonec to vše dobře dopadlo a my se můžeme kochat touto lovestory natočenou v romantickém prostředí u jezera s dobrým příběhem,občas i vtipnými dialogy ve kterých se prolíná i sociální situace tanečníků.V dokumentu o tomto filmu se také dozvíme o Patrickovi,že se narodil jako syn tanečnice a že už od dětství navštěvoval baletní školu,baleťák jeden.A že tvůrci nejprve chtěli obsadit Billyho Zanea do role Johnnyho,ale naštěstí se objevil Patrick a tak je to oukej.A podle mě i za skvělé výkony všech představitelů této prázdninové pohádky mi nezbývá než dát 100%.