Trajektt

Přesně si to pamatuju, jak jsme v roce 1992 chtěli jít v Praze na tento film. Fakt nebyla šance a musel jsem si koupit lístek až za čtyři dny, tak jsem si přečetl aspoň recenze v časopisu Cinema a obrázkový děj filmu v německém časopisu Bravo. A pak to přišlo, první scény robotů a vidina postapokalyptického světa vystřídal Božský Arnold, který ve své nejlepší formě hodně lidí přesvědčil, že fakt není člověk, ale android. Perfektní práce společnosti s vizuálními efekty George Lucase ILM a perfektní režie Jamese Camerona a o herckých výkonech nemluvě. Díky těmto aspektům je tento film můj nejoblíbenější ,co se týče Sci-fi žánru.Za mě bezkonkurenčních 100%.

Dokonale propletený spletenec, který jsem viděl v 90.letech v kině a stal se jeden z mých nejoblíbenějších filmů. Od Emmeta Browna, který vypadá trochu jak americký Einstein, což byl asi záměr tvůrců až po Martyho Mc Flye, kterej je většinu času úplně mimo a neví, která bije se dostáváme do minulosti, aby jsme se pak v pořádku mohli vrátit do budoucnosti. Myslím si, že tento film, ale i celá trilogie jsou jedni z nejlepších filmů o cestování v čase. Škoda,že nenatočili další díly...

Tak tady v tom filmu to nejde jinak než fandit záporákům v podání Roberta de Nira, Sizemora, Kilmera ad. Líbí se mi tam rozhovor, kdy se baví Pacino s Nirem a oba říkají, že ani nic jiného dělat něchtějí, protože nic jiného neumí. Samozřejmě jsme tam mohli vidět i nevlastní dceru Pacina, kterou si podle mě zahrála rozmazlená Natalie Portman a fakt dobře, že jsem jí to skoro i věřil, že to nehraje.Za perfektně promyšlené akce,bravůrní herecké výkony a hlavně dobře napsaný scénář mi nezbývá než dát 100%.

Mít takového bratra, tak si určitě užijete hodně zábavy, ale samozřejmě i hodně starostí. Díky tomuto filmu se většina lidí dozvěděla, že existuje nemoc zvaná autismus a že to nemá nic společnýho s autama. Dustin Hoffman se asi dost připravoval na tuto roli, protože mě fakt skoro přesvědčil, že to nehraje. A myslím si, že je to jeho nejlepší herecký výkon, ale i Tom Cruise zahrál roli jeho bratra přesvědčivě. Pro mě jeden z nejlepších filmů konce 80.let...

Pro mě určitě nejlepší československá komedie, která vystihuje život na vesnici v 80.letech 20.století. Když jsem se byl podívat v Křečovicích, kde se film natáčel,tak jsem tu vesnici prošel asi za půl hodiny. Většinu míst jsem poznal /kostel,náves,družstvo,škola,hospoda/ některé jsou opravené a mají nový vzhled a kvúli některým jsem musel zajet až do okolí Neveklova /Panský rybník,kde se natáčely scény s potápěním Turka a kde se natáčely scény z českého seriálu Návštěvníci/. Za mě 100%

Celkem bych tomu věřil, že situace na zemi v budoucnu bude vypadat podobně, jak jsme mohli vidět v první asi půlhodince tohoto filmu, ale nejvíc mě zaujala první planeta a její plynutí času. Když jsem dokoukal tento film, tak jsem ještě dlouho do noci přemýšlel o různých věcech, které byli v tomto snímku vyřčeny. Při propojení rodin a jejich komunikace přes vesmírnou obrazovku, která byla trochu opožděna jsem dokonce párkrát uronil i slzu. Za perfektně napsaný scénář, uvěřitelný pohled na vesmír, dobrý casting a za další aspekty tohoto skoro tříhodinového super sci-fi filmu mi nezbývá než dát 100%.

Mysteriózní thriller, který se zabývá konspirační teorií napsanou v knize Dana Browna Da Vinciho kód, které se prodalo ve světě více než 80 milionů výtisků a poprask, jenž ve světě vyvolal je pochopitelný.Jde o to, že si ten příběh Brown nevymyslel ani nevycucal z prstu, ale vypůjčil si ho z knih, které byly napsány jako literatura faktu, takže nebyly tak líbivé. Pro příklad uvedu Svatá krev a svatý Grál autorů Michaela Baignenta a Richarda Leigha, která byla vydána v 80.letech a Zlato z Rennes /Poklad prokletých/, která byla vydána dokonce v 60.letech a Žena s alabastrovým džbánkem ad.Tyto knihy tvrdí, že existují potomci Ježíše Krista a Marie Magdaleny, což se neslučuje s učením Církve, že Ježíš neměl potomky. Když se něco církvi nehodilo, tak potom tvrdě šla anebo to zakázala jako ve 4.století na Nicejském koncilu, kde si odsouhlasila jen 4 evangelia i když v dalších bylo napsáno, že Maří Magdalena byla jeho manželkou/Filipovo evangelium/, stíhaní Templářů, inkvizice atd. Jde o to, že z mýho pohledu byla církev předchůdce Cosa Nostry a Mafie, vydírala lidi, brala od nich odpustky a desátky a když se jí něco nelíbilo, tak s váma pěkně zatočila. Nikdo samozřejmě neví, jestli je to pravda nebo ne, ale to jak se k tomuto tématu postavila církev naznačuje, že něco skrývá, aniž by toto tvrzení vyvrátila, tak dokonce doporučila a někde i zakázala promítání filmu. Dan Brown i tento film, který je vytvořen tak, aby se líbil otevřel diskuzi o tom, co zkoumali ve svých knihách už jeho předchůdci. Za líbivou konspiraci a možná pravdivou, ale také za nenažranost církve a jejich mafiánské metody ve jménu JK dávám zasloužených 100%.

V březnu roku 1988 se v Praze náhodou objevili Depeche Mode. Proč náhodou, protože původně měl vystoupit Chris Norman ze skupiny Smokie, který onemocněl a koncert zrušil. Jako náhradu nabídl Normanův manažer Depeche Mode. A tak se do Sportovní haly v tehdejším Parku kultury a oddechu Julia Fučíka sešlo 13000 fanoušků DM. Lístek stál 150 korun. O lístky byl velký zájem, prý až čtvrt milionu, koncert se uskutečnil 11.3.1988, tzn. tří měsíce před legendárním 101. koncertem ,který je dokumentem o kapele,ale i jejich fanoušcích,kteři s nimi projíždějí skrz USA na jejich turné Music for the Masses Tour, doplněn písněmi z tohoto turné v USA.Písně nejsou jen z legendárního koncertu z Passadeny Rose, ale je to mix sestřihů z různých míst turné.Za mě 100% i když jsem tam nebyl.

V tomto mysteriózním kriminálním snímku jsme se setkali s dvěma policisty, kteří se snaží dopadnout sériového vraha, který vraždí a trestá lidi, kteří podlehli jednomu ze sedmi smrtelných hříchů. V tomto snímku mi přijde mnoho věcí i poučných, protože o historii sedmi smrtelných hříchů jsem toho moc nevěděl, Dobré načasování v nastražení stop až do pro mě překvapujícího konce je vrchol amerického krimi žánru 90.let,nemluvě o výkonu Kevina Spaceyho. Za mě 100%.

Už od rána pražského koncertu, který se uskutečnil na Spartě byli slyšet zvěsti o tom, že opilí indiáni /jako,že jsou v černém/ vytrhávají na Letné tramvajové koleje. Když jsem tam s kámošema kolem druhé dorazil, tak mi to jen potvrdilo tyto zvěsti a soukmenovec z polské državy, kterej stál asi 3 metry za mnou s kukučem a la Gore chrstnul před sebe flašku zelený. Naštěstí se nic vážnýho nestalo. Zanedlouho poté nás pustili do areálu stadionu a začal koncert na který většina z těch, co tam byli nezapomenou. Od první skladby Higher Love, kdy všichni byli plni natěšeni až kapela vystoupí zpoza opony až přes hitovky Personal Jesus, Enjoy the Silence, mávající Never Let Me Down Again až po závěrečné Everything Counts. Všichni jsme tam viděli bezkonkurenční promítání projekcí na plátna s propojením pohybů frontmana Davida Gahana /např v písni Walking in My shoes, kdy se snaží držet tempo s ptačími ženami na plátně/. Na Devotional je vidět, že to je posbíráno z více koncertů /francouzský Llévin, německý Frankfurt a španělská Barcelona/. Jsem rád, že jsem tam tenkrát byl a že jsem o tento jedinečný zážitek nepřišel. Ještě svým vnukům o tom budu vyprávět, protože ta atmosféra a hromadné zpívání a celkově ta soudružnost, to na jiných koncertech nezažijete. Za mě a za mé nostalgické vzpomínky na tuto část mého života, kdy už jsem v té době byl tři roky fanouškem nejlepší kapely ve vesmíru musím dát 200%, Aha, tak sorry, prej můžu dát jenom 100%. Tak dávám 100 %