Trajektt

Přesně jsem do věděl, že tento druhý díl bude minimálně o jednu hvězdu lepší než jeho předchůdce a byl jsem dost překvapen, že se mi to předsevzetí vyplnilo. Tentokrát se vydáme na pionýrský tábor, teda vlastně v Americe nemají pionýrský tábory, tak prostě na něco podobnýho v americkým duchu, Ale rivalita zůstává stejná jako v předchozím díle, tzn., že zde soupeří dvě znepřátelená města a to jsou Shadyside a Sunnyvale. Sunnyvale si myslí, že jsou nadřazení a také se tak chovají. Až do té doby než se do tábora u jezera přiřítí vrahoun se sekerkou. Asi nějakej myslivec, či co? Kdepak děti, je to jeden z vraždící mordparty, kterou jsme mohli vidět v první části a víc o obsahu psát nebudu, protože bych spoileroval. Ale zároveň musím podotknout, že si tvůrci trochu pohráli se scénářem a také s výběrem herců. I když to byli převážně dětští herci, tak to dopadlo lépe než u prvního dílu a dokonce jsem jim dokonce držel palce i když u takovýchto filmů to držení palců moc nepomáhá, jak jsem si už v minulosti všiml. Taktéž jsme se dozvěděli něco více o potrestané čarodějnici, jejíž příběh se asi dozvíme ve třetím a závěrečném díle této trilogie. Tentokráte mi moc nesedla hudba, která byla většinou tvořena ze skladeb sedmdesátých let, ale zato se mi moc líbilo vyvražďovací prostředí ve kterém se to odehrávalo. Taktéž mi to připomínalo své dětství na pionýrských táborech, kdy jsme vyvražďovali indiány a někdy i kovboje. Druhý díl byl mnohem povedenější než ten první a to hlavně díky výběru dětských herců a lépe napsanému scénáři. Občas se zde objevily nějaké ty lekací momenty, také dost napínáků zde bylo a celkově ta atmosféra trochu připomínala kultovní hororový film Pátek třináctého, ale toto se mi zdálo povedenější, jelikož je to součást hororové trilogie ve které zajisté bude vysvětlena pointa. Já s tím tedy počítám a celkem se těším na třetí a zároveň závěrečný díl této trilogie. Za tento druhý díl dávám lepších 70%.

Já si nemůžu pomoci, ale já jsem se u tohoto rádoby hororu vůbec nebál a už vůbec jsem nebyl napnutej. Možná párkrát jo, ale to bylo spíš dnešním obědem, kde jsem to asi přepískl s mým milovaným kysaným zelím. Po pravdě řečeno jsme zde mohli vidět skoro všechny klišé, které se dají vidět v podobných snímcích hororového typu. Ale zde mi byly všechny postavy, kterým jsem měl fandit silně nesympatické a to ať už se jedná o malýho černýho koblihu u kterýho mi silně nesedělo to, že poslouchal metalovou muziku a to zejména Iron Maiden, ale taktéž dvě šeredný lesby, který když si to rádoby začaly rozdávat, tak jsem začal hledat poblíž nějakej kbelík do kterého bych se mohl vyzvracet. On celkově ten příběh byl založen na dětských představitelích, které našli asi někde v pomocné mateřské škole, protože ty amatérské herecké výkony se nedaly přehlédnout. A to jejich pátrání na vlastní pěst, to byl vrchol neprofesionality a špatně napsaného scénáře. A je to celkem škoda, protože vyvražďovací komando bylo vcelku sympatické a legenda o čtyřistalet staré čarodějnici taky nebyla k zahození. Způsoby zabíjení byly taktéž podle mého gusta a lokace a humorné vsuvky vraždících maniaků mě taktéž bavily. Ale nudné dialogy lesbických dětských hrdinek mi fakt lezly nervy a taky přechytralé děti, které měli odpověď téměř na všechno mě vůbec nebavili. Ale musím vyzdvihnout hudební stránku tohoto filmařského počinu, protože rok 1994 byl velice kvalitní, co se týče mého hudebního vkusu a to zejména píseň Nine Inch Nails - Closer (hudební videoklip) (1994), ale taktéž známé písně od Garbage, The Prodigy a od mnoha dalších hudebních fenoménů devadesátých let. Taktéž jsme na konci tohoto vyvražďovacího snímku mohli vidět lákadlo na druhý díl této trilogie a musím podotknout, že se na to celkem těším, protože už podle těch ksichtů si myslím, že to bude to pravé ořechové. Za slušný základ této hororové trilogie, kterou mírně zprznily herecké výkony hlavních dětských představitelů, ale zase jsme viděli dostatek krve a slyšeli dostatek kvalitní muziky musím dát necelých 60%.

Nejvíc mě dostalo, když jsem si v zajímavostech o tomto filmu přečetl, že byl neoficiálně zakázán v Evropské Unii. Ono se totiž není čemu divit, protože tento snímek je silně protikapitalistický a celkově se vysmívá penězům a všem malichernostem o kterých si myslíme, že jsou pro nás důležité, ať už jsou to auta, televize, walkmany, v dnešní době by to byly zajisté mobily a další kraviny, které jsou známkou našeho konzumního života na úkor dalších živočišných a rostlinných druhů. V této francouzské komedii můžeme vidět potrhlou návštěvnici ze vzdálené planety na které všichni lidé žijí v souladu s přírodou a respektují přírodní zákony. Neexistujou tam auta, peníze, domy, prostě čistočistá přírodní záležitost bez konzumace masa, kde všichni mají rádi všechny a ze které pocházel i syn Boží, kterému zde na Zemi přezdívali Ježíš Kristus. No zkrátka, všichni tam žijou v takzvaném ráji, jaký by eventuelně mohl být i na zemi, kdyby se lidi odprostili od těch svých nedůležitých věcí a aspoň trochu se sžili s přírodou. Ale stačí vyjít ven a hned potkáte kriply, že je možná škoda mluvit. Tak tato divoženka z mírumilovné planety se dostane na naši Zemi a ihned se začne dusit a to díky výparům z aut a továren. Má takovej dar, že když škubne hlavou, tak lidé začínají mluvit pravdu a začnou se chovat podle přírodních zákonů, což vede k řadě vtipných situací. Ale hlavně je to film, který se vysmívá jak politice, tak nesmyslnostem některých věcí, které jsme se díky jejich dlouhému trvání na této planetě naučili přijmout a nepřemýšlet o nich a brát je jako samozřejmost i když logický smysl těchto věcí většinou je, aby jeden člověk vykořisťoval toho druhého ve jménu jeho boží modly a tou jsou samozřejmě peníze a nic jinýho než ty peníze, ale také jsou to bankovní účty, peníze, auta, politické lži, kterými politici balamutí své příznivce. Určitě tento snímek stojí za zhlédnutí už jenom kvůli tomu, že člověk začne přemýšlet o všedních věcech, které bere jako všední rutinu a kterou návštěvník z cizí planety vidí jako něco nevysvětlitelného. Za tuto parádní sondu do lidských duší dávám zasloužených 80%.

Tak to je přesně ten druh filmu, který stojí za to vidět, ale zároveň se přiznám, že jsem se tentokrát nechal napálit svojí blbostí a přečetl jsem si pár nejapných komentářů před zkouknutím tohoto snímku a tím jsem udělal velikou chybu, jelikož né že by tam byly napsány spoilery, ale bylo v nich napsáno „co jsou ti lidé zač a proč se tak bojí kontaktu s jinými lidmi?" Což je celkem velká škoda, protože zhruba do poloviny filmu je to velice zajímavá podívaná, tedy pokud nevíte, která bije, což já jsem veděl a za to můžu poděkovat několika soudruhům z místní databáze za jejich předčasné odhalení těchto lidí a zároveň doporučuji všem budoucím divákům, aby si nečetli komentáře, tedy minimálně k tomuto filmu až na vyjímku mé recenze, která je oficiálně schválena asociací českých filmových kritiků a to už je co říct. Na trailery se v zásadě nekoukám, protože s mojí dedukční schopností bych si v hlavě vytvořil spoilery a tak doporučuji si maximálně přečíst obsah, který je dobře napsaný anebo mojí recenzi, která je také dobře BEZCHYBNATĚ napsána. Takže, ať už jste četli komentáře anebo viděli trailery nebo ne, tak se v tomto snímku podíváme na jedno americké předměstí, kde žije jeden paranoidní fotřík se svojí roztomilou dceruškou, která má zakázáno chodit ven z nejasných důvodů. Starostlivý otec jí říká, že lidé jsou zlí a že by jim mohli ublížit a tak chodí s kvérem nakupovat potraviny a další nezbytné suroviny potřebné k životu. S čím v zásadě souhlasím, protože přesně tak chodím nakupovat i já a tak mi byl tento zarostlý chasník velmi sympatický. Holčička je z toho jakási takási zmatená a chce maminku, aby si měla kde poplakat. Ale toto zboží jaksi taksi nedostupné a když není maminka, tak mi kup aspoň zmrzlinu. Otecko jí zapomněl koupit a to fakt neměl dělat, jelikož si jí nezbedná dívenka rozhodne koupit sama a tím začíná napínavé dobrodružství o lásce, pomstě a plné nevysvětlitelných a nadpřirozených jevů u kterých se zajisté nebude nikdo nudit. Víc už psát nebudu, ale musím pochválit tvůrce tohoto snímku, že dokázali poctivě rozporcovat napětí minimálně do půlky tohoto snímku, že většina jedinců byli vcelku překvapeni, když to na ně v půlce tvůrci vybafli, tedy kromě mně, jelikož jsem si blbec přečetl pár komentářů, jak jsem již psal. Ale v té druhé půlce je už to klasická akční jízda plná akčních scén, kde se nestačíte ani nadechnout a než byste řekli švec, tak už je konec. Dále zde musím vyzdvihnout herecký výkon malé Chloe, kterou si zahrála malá herečka Lexy Kolker (nar. 2009, USA) a která jestli pojede v takto vyšlapaných kolejích, tak si myslím že má před sebou zářivou budoucnost. Za dobrou rodinnou zábavu a dobré herecké výkony dávám jasných 80%.

V tomto životopisném dramatu můžeme ze začátku vidět bláznivou jízdu dvou volnomyšlenkářských rodičů, kteří v retrospektivním vyprávění projíždějí celou Amerikou, jelikož nikde nevydrží s jejich způsobem života. Do toho sebou tahají čtyři roztomilé dětičky, které si se svými rodiči zažijí spoustu švandy, bžundy a prčy, ale také nejednu svízel. Další pohled v tomto dojemném filmu můžeme vidět ze života již vyrostlých dětí, jak se uchytily ve světě, kterým jejich rodiče a zejména alkoholický otec opovrhovali. Nedokážu si představit, že bych něco podobného zažil a co by to se mnou v budoucnosti udělalo, ale je to jistý styl života a opovrhování kapitalistickým systémem, který se již zmiňovaní rodiče snažili svým dětem vštípit od útlého věku. Proto ani nechodili do školy a nestačili se ani skamarádit se svými vrstevníky. Když se jim už náhodou začalo dařit, tak to vždy zkazil jejich nadprůměrně inteligentní fotřík, kterej asi neunesl ten nával nečekaněho štěstí a hledal útěchu nad dně nejedné skotské hnědé břečky s katastrofálními a nežádoucími účinky. Do toho jejich mamá nechtěla fachčit a místo toho malovala desítky všemožných čmáranic na plátno. Ale vcelku to byla veselá a fungující rodnka, která se musela spolehnout jen sama na sebe a která poznala pěknej kus americké divočiny. V dalším pohledu zde můžeme vidět již dospělé děti, které se vcelku uchytili ve světě, kterým od malička byli nuceni opovrhovat a dokonce se stali pravým opakem toho, co chtěl jejich mírně narušený papá. Od půlky filmu už to nebylo tak veselé a dalo by se říci, že to občas bylo i deprimující. Ale, když si vezmu ty moudra, která malým dětem jejich švihlý otec hláskoval již od malička, tak s ním a s jeho některými frázemi musím souhlasit. Viděli jsme zde mnoho zapomenutých koutů amerického kontinentu, jestli se tomu tak dá vůbec říkat, protože selsky bych to nazval vidlákov nebo ještě lépe buranov největšího kalibru, ale zejména brilantní herecké výkony všech přítomných hlavních představitelů a to zejména Woodyho Harrelsona, který zde perfektně ztvárnil hlavní roli otce rodu a který je ve filmu fakt svůj. Ale i jeho žena, kterou si zahrála Naomi Watts stojí za připomínku a nejde jí hodnotit jinak než velkou pochvalou. Za příjemnou oddychovou jízdu s komediálními a originálními dramatickými prvky a taktéž dojemným koncem u kterého nezůstal nejeden kapesník suchý dávám zasloužených 80%.

Po úmorném bádání na zdejší filmové databázi na mě po delší době vyskočil tento televizní miniseriál od našich severních sousedů, který se odehrává v mých oblíbených osmdesátých letech, takže zde můžeme vidět mnoho soudruhů, soudružek, milicionářů a dalších bezvadných a sympatických postav, které patří do této doby v socialistickém Polsku a které si můžeme pamatovat i z naší domoviny. Celkově jsou ty destinace ale i mentalita hlavních protagonistů podobné té naší a musím se přiznat, že jsem skoro ani nekoukal na ty titulky, protože jsem tak devadesáti procentům dialogů poměrně bez problémů rozumněl.  V této první sérii vidíme velice pomalý rozjezd, kterému ze začátku chybí taková ta šťáva, která vás připoutá k televizní obrazovce. Ale po druhém dílu se to slušně rozjede a začne se konečně řešit to podstatné, co diváka zajímá. Na začátku vidíme nalezení dvou mrtvých těl a vzápětí jejich následovné vyřešení a lapení viníka. Takže policie má jasno a už se tím dále nezabývá. V tu chvíli se na scéně objevují dva pisálkové z místního plátku, kteří nejsou spokojeni s výsledkem tohoto případu a začnou pátrat na vlastní pěst. Což je celkem zábavné, jelikož neznají ty správné policejní metody a hlavně nemají ty správné kontakty ve světě zločinu. Do toho se nám do příběhu zapletou dva případy sebevražd mladistvých studentů a všechno se to překvapivě začne proplétat do sebe. Do toho všeho hraje podmanivá syntezátorová hudba, která připomíná právě již zmiňovanou dobu osmdesátých let. Vcelku kvalitní herecké výkony podtrhují občas i mrazivou atmosféru tohoto příběhu a zapomněl bych dodat, že asi nezapomenu na záchodovou scénu s kartáčem na vlasy, která mě fakt pobavila. Takže u tohoto televizního seriálu z produkce Netflixu jsem se přesvědčil, že i naši severní sousedé z polského vojvodství dokážou natočit kvalitní a napínavý počin, který má hlavu a patu a já jsem byl vcelku spokojen, teda až od toho třetího dílu a zároveň se moc těším na druhou sérii, kterou si zajisté nenechám ujít. Za příjemné překvapení na které jsem opět narazil čistou náhodou dávám zasloužených 80%.

Když jsem si tento snímek vyhlídl, že se na něj podívám, tak jsem byl vcelku natěšený, že se budu bát a schovávat se pod peřinu jako malej Jarda. Místo toho mě čekal dramatický a životopisný snímek jedné sympatické americké rodiny, která měla smůlu a přistěhovala se na krátkou dobu do jednoho domu s pochybnou minulostí. On totiž jejich fotřík tu barabiznu chtěl dát do pucu a pak jako správnej americkej kapitalista jí chtěl prodat za nemalé peníze na realitním dobytčím trhu. Ale to fakt neměl dělat, protože tento dům si vždy žil a bude žít vlastním životem a taktéž navždy změnil osudy všech členů této rodinky, ale i všech předchozích nájemníků. Vidíme zde dvě časové linie. Ta první linie se odehrává v přítomném čase, kdy jsou děti ze strašidelného domu už dospělé a ta druhá linie nás zavede pomocí velkého množství flashbacků do doby, kdy se tato do té doby šťastná rodinka stěhuje na jedno léto do tohoto prokletého domku na kopci. Hned od začátku mě zaujala úvodní hudební znělka a pokračovalo to příjemnýmí hereckými výkony poměrně neznámých herců a taktéž vhodně vybranou lokalitou a to myslím jak exteriéry, ale i interiéry již zmiňovaného domu. Taktéž jsem byl zaujat mysteriózním a tajemným pozadím tohoto příběhu, které se vznášelo v každé epizodě nad osudy členů této prokleté rodiny. Taktéž mě bavily poměrně detailně vytvořené profily všech členů rodiny, kteří si své břímě nesli odmalička a každý se s ním snažil vypořádat po svém. Akorát mě trochu mrzí, že těch hororových prvků tam z mého pohledu bylo vcelku málo a takových těch lekacích momentů jsem si moc neužil. Ale jako celek to fungovalo a musím konstatovat, že spokojenost je na místě a že co nejdřív pouštím druhou sérii o které doufám, že bude minimálně stejně kvalitní jako tato série, která mě dost bavila a které dávám zasloužených 90%.

Moc hezky natočený dokument ve kterém můžeme vidět zneužívání zbraní na americkém kontinentu podle amerického dokumentaristy Michaela Moorea. Dozvíme se v něm, že v Americe je více zbraní než je počet obyvatel a že toto odvětví je podporováno médii, zbrojařským průmyslem a dalšími propagátory jako je třeba slavný americký herec Charlton Heston, který se mi opravdu po tomto dokumentu znechutil a ten jeho rádoby patriotismus, ať si strčí za klobouk. Přitom je to naopak než šíří tyto rádoby vlastenecké média, která šíří akorát strach a lži o bezpečnosti. V Americe je systém, který podporuje nedůvěru ke svým sousedům, protože když se podíváte třeba na sever Evropy, tak tam donedávna lidé měli odemknuté dveře svých domů, teda do té doby než se jim tam nasrali imigranti z různých koutů světa. Mezi další fakta můžeme zařadit taktéž to, že americká propaganda ukazuje jací jsou to bojovníci a jak zachraňují svět přitom opět opak je pravdou, jelikož tito bojovníci za svobodu žádnou válku nikdy nevyhráli, tedy pokud nepočítáme druhou světovou, kdy do Evropy přišli pět minut po dvanácté a bojovali s rozmrdaným Wehrmachtem, ale převážně už s nevycvičenými jednotkami německé dětské organizace Hitlerjugend. Samozřejmě se lidi nesmějí dívat na bláboly typu Zachraňte vojína Ryana, kde se nám chytrolín na historii a hlavně nevoják Steven Spielberg snaží nakukat svojí poťapanou realitu věcí, které se stali úplně jinak. V minulosti totiž američané odešli jak z Vietnamu, Afghanistánu a dalších jihoamerických zemí aniž by se tomu dalo říkat vítězství. Takže jejich hrdost na jejich bojové umění je vysloveně nepatřičná. V tomto snímku vidíme postoj amerických buranů, buranských úřadů a hlavně obyčejných lidí k této problematice a dozvíte se, že přístup ke zbraním má doslova každý a když ty lidi posloucháte, tak si říkáte, co v tý hlavě maj. To jim ta propaganda doslova vymyla mozek, nebo snad mají doopravdy IQ bublajícího bahna, protože jejich důvody proč mít zbraň a používat jí jsou zcela nesmyslné a dostat se k ní je jednodušší než si koupit žvejkačky v obchodě. A pak to právě dopadne tak jako při masakru ve škole v městečku Columbine, kde mladí žáci postříleli své spolužáky. Ten výplach mozků na ně kouká doslova na každém rohu, že se ani není čemu divit. A chyba není v celebritách typu Marilyn Manson nebo německých Rammstein, protože tyto interprety si taktéž rád poslechnu, ale problém je ve vymašťěných mozcích mladé americké generace, která je důsledně vymývána americkou propagandou násilí a strachu ve jménu vyššího dobra a bezpečí. Za objektivní pohled do amerických shnilých duší dávám tomuto alarmujícímu, ale i poučnému dokumentu 90%.

Severská estráda známých herců v čele s Ulrichem Thomsenem, který si zde zahrál šokovaného otce, kterému znenadání umře dcera. Všichni mu říkají, že je to jasná sebevražda, ale jeho otcovský a superdetektivní instinkt mu říká něco jiného. Ale místo toho, aby truchlil a oplakával svou dcerušku jako každej normální fotřík, tak si začne vylejvat svůj profesionální vztek na svědcích, kteří by o tom mohli něco vědět. Přitom se dozví mnoho nepříjemných věcí o své roztomilé ratolesti, ale to ho nerozhodí a čím blíž se přibližuje k odhalení skutečného viníka, tím ortodoxnější praktiky vyslýchání používá. V některých praktikách by se dalo podotknout, jestli tím neporušuje zákon, ale co byste chtěli od čestného policajta, který právě ztratil dceru. Velice zajímavé podání tohoto dánského seriálu a hlavně stopáž každého dílu, která je přibližně stejná jako u běžného dílu Simpsonových, ale ve které se vždy dobereme o kus blíž k pravdě tohoto zamotaného kriminálního propletence. K hereckým výkonům není co dodat, protože spoluhráči se již setkali v mnoha skvělých filmech nepočítaje například Blikající světla, Adamova jablka, ale taktéž v kriminálních seriálech jako je Most anebo Vražda. Zajímavý koncept s komorním podáním, kdy hlavní hrdina si jde tvrdě za svým cílem a dalo by se říct, že zde funguje pravidlo zrady a pomsty si v každém díle vybere jednoho svědka, kterého doslova vyždíme jako houbu a vyndá z něj i to co neví. Je to vcelku zábavné, když z počátku hlavnímu hrdinovi držíte palce a tak trošku s ním i soucítíte, tak v dalších dílech bytse se mu určitě nechtěli dostat pod ruku a člověk v tu chvíli začne přemýšlet, kdo je tady vlastně oběť. Ale díky tomuto postupu tohoto tak trochu psychopatického otce se dozvíme překvapivé rozuzlení této hádanky a silně pochybuji, že někdo předvídal takovýto konec. Za mě dávám zasloužených 80%.

Ačkoliv mám rád životopisné příběhy o sériových vrazích, tak se přiznám, že jsem chtěl své sledování tohoto miniseriálu přerušit již po druhém díle. Protože mi hlavní protagonisté tohoto představení byli silně nesympatičtí a dívat se jak se jakási vybledlá slepice z nějakého kanadského venkova zabouchne do slizkého zakomplexovaného míšence, který má na vodítku jakéhosi otroka z indické džungle fakt nebavilo. A taktéž způsob, kterým oblbovali své oběti mi připadal amatérský a popravdě řečeno něco podobného jsme mohli vidět v našich končinách, když to provozovali v devadesátých letech slečny, kterým se říkalo „holky rohypnolky". Ale nakonec jsem to ustál a dokoukal jsem to dokonce a musím přiznat, že se mi to vcelku i líbilo a to hlavně proto, že jsem nedokázal pochopit, jak jim to mohlo tak dlouho procházet a taktéž jsem nepochopil, že se o to místní úřady vůbec nezajímali. V Thajsku se totiž zajímají zejména o obchod s drogami, ale nějací zavraždění turisté jsou pro ně druhořadým zbožím. Naštěstí se tohoto případu náhodně chytil jeden úředníček na nizozemské ambasádě a jelikož neměl zkušenosti s policejním vyšetřováním a dalšími postupy spojených s touto prací, tak to bylo vcelku zábavné a netradiční pojetí než známe z jiných příběhů o sériových vrazích. Ona, kdyby se do tohoto případu pustila policie o trošku dřív, tak by už byl ptáček dávno v kleci, protože takových stop a hloupých přehmatů, co udělali při svých vražedných dobrodružstvích se jen tak nevidí a zajisté by si páni policajti smlsli na čestvě zanechaných stopách, kteří tito hlupáci zanechali. Dalším plusem ztvárnění tohoto příběhu byla exotická a poměrně nezvyklá krajina ve které se tato story odehrávala a pro mě také slizkost hlavních představitelů se kterými jsem neměl ani ty nejmenší sympatie, přesně jak říkali v průběhu jednoho dílu„ Oni si snad hrajou na Bonnie a Clydea", tak to přesně vystihovalo tuto dvojku hloupých vrahů bez emocí a zbytku zdravého rozumu v hlavě. A další úsměvná část tohoto nešťastného příběhu je asi v tom, když vám někdo nutí nápoj a vy jste chlap a on je taky chlap, tak normální člověk v tom cejtí nějakou levárnu, ale naše oběti néé. Ti to krásně vybumbali a pak zvraceli a zvraceli a zvraceli a šli s tím dotyčným ještě do pokoje. No nic, nebudu dál psát nesmyslné chování některých jedinců, protože bych náhodou ještě napsal spoiler a to vážně nechci. Ale pro budoucí diváky doporučuji, ať to dokoukají celé, protože zas tak špatný to nebylo, jak to ze začátku vypadalo a proto dávám něco přes 70%.