Reklama

Reklama

Najsledovanejšie žánre / typy / pôvody

  • Krimi
  • Komédia
  • Dráma
  • Animovaný
  • Akčný

Recenzie (325)

plagát

Deviata brána (1999) 

Poutavý příběh režiséra Romana Polanskiho o jedné tajuplné knize a jejím tajemství. Snímek začíná nenápadně a dozvídáme se v něm o specialistoví a hodnotiteli starých cenných knih. Prostřednictvím příběhu se dozvídáme, jakej je to vychcánek a tak trochu i podvodník, ale až do té doby než ho navštíví jeden zbohatlík, kterej mu nabídne velkou sumu za ověření pravosti knihy, kterou prý napsal sám Satan, existují jen tři kopie této unikátní knihy z nichž jen jedna je ta pravá. Od té doby se mu svět převrátí vzhúru nohama a hulí jedno cigáro za druhým. Dobrá reklama na tabákovej průmysl, to se musí uznat, že člověk po zhlédnutí tohoto snímku má chuť si zapálit. Začne pátrat po zbylých dvou knihách a zažívá nevšední dobrodružství ve kterém se setkává s mnoha podivuhodnými lidmi, kteří záhadně umírají a nakonec jde o život i jemu. Víc nebudu prozrazovat, jen že je to příběh plný napětí s řadou nečekaných zvratů. No prostě luštěnky, hádanky, tajemství pátrání, sex, Satanovi přívrženci, kteří se setkávají při podivných rituálech vyvolávající tohoto démona, ale hlavně skvělej Johnny Depp, kterému tato role sedla, ale kterému po natáčení asi museli provzdušnit plíce kvůli velkému množtví cigaret, které musel vypálit během natáčení a to si představte, že jedna scéna se natáčí třeba desetkrát. Dávám něco přes 80%.

plagát

Pán času (2005) (seriál) 

Pohádka pro starší a pokročilé ve které můžeme vidět mnoho oblud a emzáků z naší, ale i z jiných planet a galaxií. Pro ty, co mají rádi snímky o cestování časem a občasný britský humor je tento seriál jako dělaný. Vidíme v něm mnoho scén z různých časových období světové historie, takže se někteří nedouci i něco dozví o historii naší krásné planety. Měl jsem tam vždy jeden problém a to byl ten, že jsem si vždycky zvykl na hlavního představitele, začal mi být sympatický a držel jsem mu palce a on se mi proměnil v jinýho ksichta na kterýho jsem si zase musel zvyknout. Jinak scénaristicky to je velice košatý seriálek podporovaný skvělými hereckými výkony, triky a zajímavými lokacemi u kterých jsem si občas musel zjistit, kde se ten daný díl natáčel, protože jsem z toho byl vedle jak ta jedle. Formát tohoto seriálu je postaven na pevných základech ústředního příběhu, který je založen na kvalitních hereckých výkonech, což bylo v pořádku až do jedenácté série, kdy se stala Pánem času žena. Nic proti ženám, to by mě ani nenapadlo, ale v tomto seriálu to touto sérií ztratilo ten správnej náboj. V předcházejících sériích si vybral svoji pomocnici a zažívali spolu zábavná dobrodružství v prostoru a času. Bylo to velice osvěžující a zábavné, ale toto mi připadalo bez ladu a skladu a nevím proč tvůrci sebrali seriálu základní koncept muže a ženy a udělali z toho multikulturní záležitost zavánějící někdy až trapností. Ty série jsem ani nehodnotil, protože si myslím, že to byl jen takovej úlet a doufám, že se vrátí k původnímu konceptu. Za předešlých deset sérií dávám 90%.

plagát

Jedna noc (2016) (seriál) 

Nešťastné náhody přivedou původem pakistánského chlapce, který se narodil v New Yorku a odmalička tam s rodinou žil do soudní mašinérie. Vidíme zde od začátku, co se stalo a jak to bylo s vraždou mladé feťačky až na to že nevíme, kdo je vrah. Náš nezkušený mladík pakistánského původu, který se hlásí k Islámu se s naší krásnou mrtvolkou pomiluje a pak jí někdo párkrát probodne. No prostě to na místě činu vypadá jako na nějaký kečupový párty. Našeho Sandokana čapnou policajti a tím se rozjíždí policejní práce a všichni už mají jasno, hlavně soudní žalobce a všudepřítomné média, která veřejně nutí jejich spekulativními debilními názory lidem jejich nepodloženou pravdu a tím ovlivnují veřejné mínění. Mezitím se náš občan dostane do vazby, která mi spíš připomíná kriminál, jelikož nebyl ještě odsouzen, tak nevím ,co dělal v kriminále. Tady to scénáristi trochu nedomysleli. Ale překvapivě rychle se nám tam chlapec sžívá a občas i užívá v tomto vězeňském prostředí na to, že vypadal na začátku jak nevinnost sama a měl vyjukané oči jak koloušek Bambi, tak se tam celkem rychle zocelí jeho charakter. Do toho tam vidíme podpříběhy jeho rodiny a zejména podpříběh právníka, kterému všichni říkají smradlavá noha, jelikož mu hnijou nohy a furt si je drápe, fakt to je nechutný, ale celkem originální. Za dobře napsaný, místy emotivně natočený snímek o jedné vraždě a následovné práci všech příslušných orgánů u kterých vidíme postupnou práci, jak usvědčit údajného vraha, který si nepamatuje, co se dělo a následovný proces a dosažení spravedlnosti mi nezbývá než dát 90%.

plagát

Pustina (2016) (seriál) 

Asi tak do půlky tohoto seriálu jsem si myslel, že se dívám zase na nějakou frašku z nekonečně trapných počinů, kterých můžeme vidět nespočetně na našich bezvadných českých kanálech. Nezajímavý zdlouhavý příběh bez sebemenších emocí ve mně zanechával pocit silného průměru někdy až podprůměru. Zdlouhavé zbytečné záběry o ničem ve kterých jsem viděl herecké výkony hlavně mladých rádoby herců mi fakt silně připomínali trapné seroše ze stáje TV Nova nebo jiné trapné televize, kde herci předříkávají role tak, že normální člověk jim nevěří ani slovo a už vůbec s nimi nesoucítí, jsou mu zkrátka u pr...Člověk si při tom mohl třeba odskočit nakoupit nebo vyžehlit a vůbec nic by se nestalo. To samé vykreslení práce Policie ČR a její nelogičnost a špatné postupy na které jsem přišel dokonce i já a to nejsem žádnej Sherlock mě málem donutili, že to v půlce zdám a to se mi už dlouho nestalo. Ale pak naštěstí nastal zlom a všechno začalo fungovat tak jak má a excesy pana Duška mě fakt přesvědčili, že je to pan herec s velkým H. Kdyby první půlku natočili do jednoho dílu, vůbec nic by se nestalo a byl by to jeden z mála nadprůměrných krimiseriálů z naší domoviny. V druhé půlce excelovali herci, kteří umějí hrát a hlavně bylo co hrát, protože scénář nebyl špatně vymyšlenej, ale musím přiznat, že všechno to břímě leželo na hrstce vyvolených herců, kteří tomu dodali to pravý ořechový, protože více než půlka z těch herců mi lezla na nervy. Takže suma sumárum dávám něco přes 70%, hlavně za druhou půlku, ale hlavně za přesvědčivé herecké výkony pana Duška, paní Stivínové, Holubové a pár dalších kvůli kterým mě ten příběh a osudy místních obyvatel zajímal a díky nímž jsem se dokázal vcítit do jejich postav.

plagát

Broadchurch (2013) (seriál) 

V tomto seriálu se ocitneme ve fiktivním městečku Broadchurch, jehož lokace byli natáčeny v jihozápadní Anglii na Jurském pobřeží v hrabství Dorset. V prvních dvou sériích se řeší vražda malého chlapce Dannyho, který byl nalezen na pobřeží poblíž tohoto malého městečka. Případu se ujme naplavený policista Alec Hardy, kterého média označují jako nejhoršího policistu ve Velké Británii a kterého si zahrál představitel z populárního sci-fi seriálu Pán času „David Tennant". Na rozdíl od Pána času je zde neoholený a má problémy se srdcem. Jeho kolegyně Ellie je místní buranská policajtka, která se snaží být s každým za dobře, jelikož všechny obyvatele zná jako svý boty. V první sérii se dozvídáme, jak se tento zločin stal a jméno viníka. Ve druhé sérii probíhá soud s tímto viníkem a do toho se oba vyšetřovatelé snaží najít viníka případu z minulosti, který nedá Alecovi spát. Ve třetí sériii se snaží vyšetřit brutální znásilnění jedné místní obyvatelky, ale samozřejmě se zde proplétají i postavy a jejich osudy z prvních dvou sérií. Nádherné prostředí, lákavé epizody s nečekanými zvraty a hlavně psychologické vykreslení hlavních postav, jak vyšetřujících, ale i obětí. Typické chování místních buranů, kteří nevědí, jak se chovat v extrémních situacích a samozřejmě se do toho připletou média a právníci, kteří těm pozůstalím truchlícím rodinám udělají ze života peklo. Mimo Davida Tennanta jsem v tomto seriálu neznal žádné jiné herce a musím říct, že většina z nich podala velice solidní výkony a kdybych už neměl plno v mých oblíbených seriálech asi bych si tam tento skvost přidal. Za dobře vyprávěné kriminální příběhy se sympatickými postavami, které jsou dobře zahrány musím dát 100%.

plagát

Karppi (2018) (seriál) 

Já jsem věděl, že mě další kriminálka ze severského prostředí nezklame. Tentokrát jsme se podívali do finských luhů a hájů, kde je sníh na denním pořádku a kde je i ve dne takové pro nás nezvyklé pološero. I chování a mentalita je značně odlišná než jak je známe z komerčních amerických krimiseriálů, o čemž jsme se mohli přesvědčit už v mnoha severských seriálech, pro příklad uveďme již mnohokrát zmiňovaný seriál Most. V Mostu jsme mohli vidět vyšetřovatelku Ságu Norénovou a její fakt ujeté asociální chování. V tomto seriálu vidíme něco podobného, akorát s tím rozdílem, že tato její finská následovnice má děti a o trošku vybranější chování než její předchůdkyně. No občas by si mohla pročísnout ty zplihlé vlasy, aby furt nevypadala jakože právě vstala a celkově ta hygiena nic moc. No prostě, voňavá dáma ze severu. V první sérii podle mně o trochu slabší než v druhé jsme se seznamovali s její rodinou a jejím novým kolegou a celkově s jejím okolím. Případ nebyl tak záživný a taky tam bylo na můj vkus dost málo umrlců. Zato v druhé sérii tam padaly hlavy podle mýho gusta a bylo tam i propleteno více případů, které tedy nakonec byly všechny vyřešeny. Samozřejmě jsem celou dobu tipoval úplně jiné podezřelé osoby než jaké jsme se v závěru dozvěděli. I její nevlastní dcera Henna to jaksi taksi nezvládala s těma drogama a to extempore, co předváděla mi hlava občas nepobrala. I její malej synáček Emílek se vybarvil jako pěknej uzurpátor a to jak kvůli němu jeho maminka vyjede na paní učitelku mi silně připomnělo chování Ságy Norénové z Mostu a myslím, že to byl vrchol toho daného dílu. Obě dvě série jsem zkouknul za dva dny, takže to asi stálo za to, že mám obrys mýho zadku zarytej v gauči. Celkovej dojem, napětí, akce, herecký výkony, vybrané lokace, dobře vymyšlená zápletka, hlavně v druhé sérii ve mně zanechává pocit vnitřního rozpoložení na takovejch 85%.

plagát

Depeche Mode: Everything Counts (1983) (hudobný videoklip) 

Sice tato skladba nebyla první, kterou jsem slyšel od této kapely, ale byla jedna z prvních, kterou jsem si překládal do našeho rodného jazyka, ale nemohl jsem pochopit ten podtext této písně, protože v té době to tady ještě neexistovalo. Ti chlapci zpívali o nespravedlivém systému v jejich domovině a to mysleli tak, že když podepíšete třeba kontrakt, takzvanou smlouvu, tak by jste si měli přečíst třeba i i ty málo viditelné dodatky skoro nečitelné dole malými písmenky napsané, protože na tom ty vydřiduši většinou vydělávají a nikdo nás na to nepřipravil, že tato kapitalistická pakáž vejde do našich životů tímto nenápadným podvodným jednáním pro svůj prospěch, který nebere ohledy na prospěch obyvatelstva, které žije v dané lokalitě, ale snaží se jen hrabat pro sebe, neberouc ohledy na následky, které to zanechává na odrazu společnosti, protože jim se nejedná o společnost , lásku a přátelství, ale jen a jen o svojí kapsu. No prostě „The grabbing hands grab all they can Everything counts in large amounts".

plagát

Tri oriešky pre Popolušku (1973) 

Zdá se, že Libuška Šafránkovic se od této role stala dvorní princeznou režiséra Vorlíčka, ale i dalších režisérů nádherných československých pohádek. Také Pavlík Trávníčků v roli přitepleného prince nezklamal a tak také mohl pokračovat ve slibně rozjeté kariéře dobývačů dívčích srdcí. Zatímco Libuš dnes už hraje většinou jen babičky nebo si občas střihne nějakou tu roli královny, tak dřív jsme jí mohli vidět v něžných rolích tak trošku někdy i naivních děvčat. V této tak trošku počesku zprzněné klasické pohádce můžeme vidět story o hodné, obětavé, půvabné divce, kterou nazývali Popelnice a která si šla po dvacetihidinový šichtě tak trošku zakřepčit na bál, kde byl náhodou princ a ten se do ní náhodou zamiloval, tak mu utekla, protože to plachá děvčata dělají a samozřejmě ztratila střevíček a tím začíná policejní vyšetřování záhadného střevíčku, který pomatená, nevyspalá popleta zapomněla na bále, jen jestli si trochu nepřihnula, to už tam nebylo vidět, ale nám filmovým fajnšmejkrům nic neunikne. Samozřejmě nikdo netuší, že záhadnou dívkou je naše hrdinka, která má radši zvířátka než lidi. Ono není se co divit, z psychologickýho hlediska je to pochopitelné, jelikož má dvě milující sestry a líbezně půvabnou macechu, kteří se s ní nemazlí a šikanují ji od rána do večera, doslova jak se lidově říká, že jí dávaj čočku, teda doslova jí nechávaj přebírat hrách. Za příjemnou zábavu nejen na nedělní odpoledne dávám 100%

plagát

Sociálna sieť (2010) 

V dnešní době internetu a takzvaných divokých médií, jak tomu já říkám a myslím to tak, že když nějaký médium napíše třeba zprávu ze světa, že se něco někde stalo, tak vy se to dozvíte z deseti různejch médií, že se to stalo úplně jinak než zněla ta původní zpráva. No prostě v tomhle virtuální galimatyáši ví každej všechno, ale vlastně nikdo neví nic, protože těch informací je tolik, že to ani ten chudák mozek nestačí zpracovat, natož si to zapamatovat. A k tomuto mišmaši přispěl ještě jeden zrzavej chytrolín, kterej lidem zamotal hlavy tím, že vytvořil sdílenou platformu a něktěří méně zdatní jedinci to neunesli a stali se na této platformě doslova závislí. Já se přiznám, že jsem na této tzv. sociální siti nikdy neměl účet a přijde mi to jako ztráta času, ale někteří v tom hledají smysl života a doslova tím žijí. Facebook odstartoval éru sociálních sítí a místo toho, aby se lidé setkávali venku s přáteli a bavili se, tak sedí doma jako pecky a udržují svá umělá přátelství se svými virtuálními kamarády. Moc mi ten název neštymuje s tím slovem sociální, protože mi spíš připadá, že se touto platformou lidé spíš oddalují, tzn., že bych ji přejmenoval na Asociální síť, ale samozřejmě záleží na úhlu pohledu, protože člověk, co má na facebooku pět milionú přátel to určitě uvidí jinak. V tomto snímku mě určitě zaujala hudba, kterou napsal můj oblíbený americký EBM mág Trent Reznor z kapely Nine Inch Nails a potom celkem nezaujatej pohled na tohoto sráče a podrazáka Zuckerberga a jeho nenasytnost, sobectví a důkaz toho, že americký sen nejde udělat bez toho aniž byste za sebou nenechaly mrtvoly, samozřejmě obrazně řečeno. Není to reklamní snímek na tuto nadnárodní společnost, ale spíš realistický pohled na na tuto světoznámou postavu a jeho nohsledy. Proto dávám za nový pohled o vzniku tohoto fenoménu a hlavně za kvalitní hudbu 80%.

plagát

Insidious: Kapitola 2 (2013) 

Já jsem to věděl, že když si druhý díl pustím den poté, co jsem viděl první, že to nezapomenu, co se dělo v prvním a že se mi to bude líbit, protože ten děj je celkem dost propletenej s tím prvním. Protože, kdybych si to pustil třeba za měsíc, tak bych asi vůbec nevěděl, která bije a ztratil bych kontext s prvním dílem a asi by se mi to nelíbilo, protože by mi v tom hodně věcí nezapadlo do sebe. Přece jenom už nejsem nejmladší kus a občas zapomenu, co jsem dělal před minutou natož, co jsem viděl před měsícem. Což se asi stalo i zdejším nadávačům na tento film, jinak si to nedokážu vysvětlit. Protože, co se týče hororové atmosféry, pokračování příběhu a gradace houstnoucí atmosféry očekávané s napětím lekavých sekvencí jsem byl velice spokojen a to možná víc než v prvním díle. Dokonce zde dostali více prostoru i moji oblíbení lovci duchů, kteří zde tajtrdlíkovali ještě víc než v prvním díle a v jednu chvíli si dokonce připadali jako agenti FBI. Už tam s nima nebyla jejich velitelka Elise, protože vlastně umřela na konci prvního dílu, na to jsem si vzpomněl, protože jsem to viděl včera a to je ta výhoda, když si to člověk pustí pěkně za sebou, tak to pěkně pochopí a nemůže se divit, že něco nechápe. Přibydou zde i nové postavy ze světa živých, tím myslím hlavně bývalého spolupracovníka Elise Carla, kterej taky jednu dobu neví jestli je mrtvej nebo živej, ale také nové postavy z říše mrtvých a jejich celkem vyvedené držtičky mě donutily dát tomuto snímku o trošku víc než prvímu dílu a to 85%.