Reklama

Reklama

Najsledovanejšie žánre / typy / pôvody

  • Akčný
  • Dráma
  • Komédia
  • Horor
  • Krimi

Recenzie (4 056)

plagát

Navzdory smrti (2021) 

Já u těchto filmů sakra nechápu jednu věc. Proč producenti, tvůrci, respektive celý štáb, který je evidentně tvořen kompletně jen samými neschopnými diletanty, po dokončení a před vysláním daného materiálu do světa neosloví někoho, kdo má všech pět pohromadě, nepustí mu to, a ten by jim pak sepsal všechny ty neuvěřitelný imbeciloviny, které se tam vyskytují, kterých si oni sami nejsou zřejmě vědomi, aby je pak měli ještě  čas třeba napravit, případně úplně přetočit, nebo minimálně alespoň nějak sestříhat, jelikož pak by nevznikali takovéto podobné hlouposti, které by ovšem ve výsledku zas až tak hloupými být nemuseli. Samozřejmě tím nechci tvrdit, že kdyby se tu v případě Out of Death dali všechny ty nelogičnosti, nesmysli a triviálnosti pryč, tak že by z toho vzniklo nějaké veledílo, ale když bych minimálně právě tyto hloupé a zbytečné elementy pominul, tak by z toho vzešlo poměrně svižné béčko, s výraznými a ne až tak mizerně hrajícími herci, a i s jednoduchou, nicméně v rámci možností docela funkční atmosférou. Jenže těch nechtěně směšných a nevychytaných chyb a situací je tu tolik, že to ve výsledku je spíš trapná parodie na akční thriller, než věrohodná naháněčka, ke které to směřovalo. Fakt, že to jinak celé stálo asi tak 150 dolarů je sice smutný, ale kolik vzniklo už filmů, které stály pár drobných, a dokázali zaujmout více než slušně, takže to bych až zas tolik nekritizoval, tudíž jen mohu zopakovat, vyhnout se to všem těm zbytečně nedomyšleným a nedotaženým scénám, jednalo by se sice o zatraceně lacinou, přesto ale důstojně funkční a nenudící podívanou, takto se tam něco dobrého ale hledá vážně dost těžko.

plagát

Minamata (2020) 

V případě Minamata by bylo asi dost naivní si na jednu stranu nepřiznat, že jde o tak trochu víc emočně vyděračský film, na stranu druhou je ovšem nutné si zároveň i položit otázku, proč se tomu nepoddat? Ano, tvůrci zde sice od začátku nekompromisně a především otevřeně útočí na lidský soucit a empatii s druhými, a když se pak ve valné většině navíc jedná o děti, je to složité asi pro každého, ovšem zároveň je zde důležité i podotknout, že to zde tvůrci dělají poměrně chytrým a pro diváka vděčným způsobem a nejedná se tak jen o nějaké plytké tlačení na emocionální notu, ale podávají to prostřednictvím poctivého a silného příběhu, poukazujícího na jeden z mnoha globálních problémů, kdy je úplně jedno jestli se to odehrávalo v roce 1971, jelikož podobné sračky se dějí po celém světě stále a pořád, takže proč ne? Sem s tím. A že to někdo bude označovat za propagandu je úplně jedno, tady jde přeci v první řadě o filmový zážitek, a ten je silný, působivý, dojemný a ano, klidně i jako propaganda funkční, ostatně tak jako celý film. Navíc tu v hlavní roli předvádí další ze svých výrazných výkonů Johnny Depp, kterého je radost pozorovat, jelikož i přes silné namaskování je jeho herecká mimika opět na té nejvyšší možné úrovni, za skvělou se dá pak považovat ale i poměrně nevlídná atmosféra a samozřejmě se musím vrátit k emocím, které působí skutečně silným dojmem. Abych ale zas jenom nechválil, tak je určitě i pravda, že tomuto snímku chybí jakákoliv dramatičnost, nějaké vyhrocenější momenty a v neposlední řadě i spád celého filmu je převážně nudnějšího rázu než toho záživnějšího. Minamata je zkrátka filmem, který určitě neosloví masy, jelikož se jedná spíš o intimněji a komorněji laděnou podívanou, nesoucí ovšem rozhodně silné poselství, a je prakticky jen na každém jednotlivci, zdali se tímto snímkem emočně vydírat nechá, či ne, za mě osobně to tu každopádně tvůrci zvládli určitě důstojným způsobem, který není ani křečovitý, ani zbytečně násilně kýčovitý, takže po této stránce to funguje, nicméně je i pravdou, že to není ani nějaká velká zábava, či strhující zážitek.

plagát

Jak jsem se stal gangsterem (2019) 

Přestože zde nehodlám tuto podívanou hodnotit jako nějaký výjimečný filmový zážitek, tak rozhodně musím jako výjimečnou hodnotit polskou kinematografii, která skutečně patří k té nejvýraznější a nejkvalitnější filmařské špičce, a to dokonce možná nejen v rámci evropské produkce, jelikož už opravdu nemůže být jen náhoda, kolik vážně parádních a úspěšných snímků za posledních pár let vyslali do světa. Každopádně tuto svou světovou kvalitu mohli Poláci ukázat i prostřednictvím právě tohoto filmu, a nejspíš se jim to i vzhledem k většinovým oslavným reakcím povedlo, já ono nadšení ovšem příliš nesdílím, ačkoliv opakuji, pořád se v rámci minimálně Evropy jedná o velmi slušný nadstandard. Co tedy nemohu Gangsterovi upřít, je minimálně první půlhodinka, kterou nelze označit jinak než ze řetězu utrženou parádu, která mě strhla a nadchnula, hned poté ovšem nastává onen problém, a to že jak úžasně zběsilý je úvod, tak postupně únavně upadající je zbytek filmu. Nemohu tedy tvrdit, že by se poté už nic nedělo, ale spíš šlo už jen o několik silných a působivých jednotlivých scének než o celek, tvůrci prostě s vyprávěním o vzestupu ústředního gangstera začali postupně přešlapovat na místě, dokonce se začali i chvílemi opakovat, film ztratil rytmus, záživnost, a co se týče přímo závěru, tak ten vyprchal úplně do prázdna, bez koulí, bez energie, a hlavně bez jakékoliv gradace. Další výtku bych pak měl k postavám, kdy samozřejmě proti té ústřední nemám absolutně nic, je zajímavá, výrazná a i skvěle zahraná, jenže v tom zůstala až povážlivě sama, jelikož prakticky všechny ostatní se tu prostě jen objeví, zmizí, objeví a pak zase bez vysvětlení zmizí a tak se divák o osudu většiny postav v podstatě dozví prd. No a jako možná to největší negativum zmíním akci, jejíž pojetí mi hlava opravdu nebere, ale abych to nějak popsal, tak pokaždé, když se třeba schyluje k nějaké velké bitce, tak je záběr na rozzuřené postavy, které se proti sobě rozběhnou, napřáhnou a … je střih na zakrvácené polehávající figurky, z čehož logicky vyplývá, že té kontaktní akce je minimum, a těch pár přestřelek v tomto ohledu fakt už nic nezachrání. Abych ale jen nekritizoval, tak hodně fajn jsou veškeré dialogy a pobaví i monology ústředního hrdiny, doslova parádní je jinak atmosféra a vizuál filmu, casting je též výborný, a i přes jisté výtky, co se zábavnosti týče, tak lze pochválit celkově funkčnost celé zápletky, které by pomohlo určitě nemalé prostříhání, jelikož pak by jistě nabrala na mnohem větších obrátkách a záživnosti. Jak jsem se stal gangsterem je tak zkrátka určitě výrazná podívaná, která ovšem pro mě osobně po většinu svého času lape po dechu, nicméně za pozornost rozhodně stojí, na to své nepopiratelné kvality totiž jistě má.

plagát

Bodyguard na volné noze (2023) 

Tak si říkám, co se na této taškařici vlastně povedlo? A sakra! Nic. Kde jsou ty časy, kdy Morel točil fakt povedené akční pecky, tohle s tím už nemá ale vážně nic společného. Tohle je totiž jen ubohá, tuctová vykrádačka, kde je špatně naprosto vše od úvodních titulků až po ty závěrečné. Každopádně ten výčet všech negativ ovšem nemohu začít ničím jiným, než obsazením, které sice ze začátku dávalo nějakou naději, že by to mohlo fungovat alespoň v tomto ohledu, jenže opak se stal pravdou, a právě výkony přítomných herců ten film shazují možná nejvíce, čímž mám na mysli očekávaně především  čím dál více prkennějšího a hlavně trapnějšího Johna Cenu, který by se měl buď začít objevovat v úplně jiných typech filmů, hlavně tedy seriózně pojatých akčních řežbách, anebo se na hraní raději vybodnout úplně, protože je skutečně herecky fakt nesnesitelný, a to právě nejvíce v těchto rádoby odlehčených snímcích, kde ze sebe dělá jen ztrapňující se připitomělou hordu svalů a není to fakt ani trochu zábavné. Navíc v tom ale tady nezůstal sám, jelikož tu i jeho parťačka Alison Brie nepůsobí vůbec dobře, je vlezlá, nesympatická, otravná, no a třetím do této nepovedené trojky zapadá představitel toho prezidenta, který působí jako by byl nonstop na koksu, prostě totálně nepřesvědčivý šašek,  který musí každýho po pár minutách tak akorát srát. Dále se mohu pozastavit nad zápletkou, která je zoufalá jako už dlouho nic, jak už jsem zmiňoval, její podstatou je jen vykrádat již vše stokrát viděné a omleté, bez jediného vlastního nápadu, bez překvapení, prostě předvídatelná, poslepovaná nuda, co nemá čím zaujmout a snad jediné, co v souvislosti s ní mohu ještě varovně zmínit je, že taková kadence trapných scén v jednom filmu představuje dost nechtěný ojedinělý zážitek. Akce se mi pak upřímně komentovat ani nechce, prostě momenty, kdy do vás armáda střílí z pár metrů a vy nemáte ani škrábanec a podobné opičárny, co se tu při oněch rádoby akčních sekvencích dějí, na to musí mít jeden už také pořádně silný nervy, a v podstatě i u akce mohu jako už několikrát zmínit pouze výraz, Trapná! No a chyba by byla i nevyjádřit se k přítomnému humoru a neustálému odlehčování, čímž je celý film napěchovaný až po okraj, a to je taková ta pomyslná třešnička na dortu, samozřejmě myšleno ironicky jak jen to jde, jelikož veškeré, ale opravdu veškeré takovéto pokusy o vtipné momenty jsou … ano, správně, trapné, trapné a ještě jednou trapné. Já zkrátka nechci být konkrétně na tento snímek až nějak přehnaně přísný, ale pokud sto minutový film není po celou dobu schopný nabídnou jednu jedinou pozitivní věc, a místo toho nabízí jen nudící zápletku, seroucí herce a jejich postavy, otravnou akci a urážející humor, tak jak ho mám hodnotit nějak mírněji? Takže ne, tohle je fakt naprosto nefunkční, TRAPNÁ kokotina a slátanina v jednom, která nestojí ani trochu za pozornost, a to i s pořádnou dávkou tolerance.

plagát

Smyčka se stahuje (2016) odpad!

Ryzí Odpad! Tohle je totiž prakticky ve všech ohledech tak strašně špatná podívaná, že v tomto komentáři použiji snad všechny negativa, co lze snad vůbec použít. Každopádně hodnotit tento film právě takhle je pro mě osobně ovšem docela bolestivé, jelikož ústřední roli tu ztvárnil jeden z mých vůbec nejoblíbenějších herců, a to Scott Eastwood, kterému tu výslednou příšernost ovšem vůbec nedávám za vinu, jelikož tohle by nezachránil ani DiCaprio s Deppem dohromady. Já v podstatě ale vůbec nevím, jak něco tak katastrofálního vlastně popsat. Zápletka totiž nedává naprosto žádný smysl, je to jen sled na sebe divně navazujících událostí odněkud z Mexika, kde jakási banda, složená z fakt divných a hlavně zbytečných existencí, přepadává drogové dealery, kteří ale vlastně drogovými dealery asi nejsou, veškeré ty postavy jsou pak nepřesvědčivé a hlavně opět totálně nesmyslně nejednoznačné, no prostě já se jak v ději, tak v těch postavách prostě vůbec nevyznal a vše pak podtrhává pointa, kdy jsem se zmohl už jen na definitivní odplivnutí si, jelikož takový zmatenec, propletenec se vážně jen tak nevidí. Další perličkou tu jsou pak dialogy, plné rádoby filozofických myšlenek, ale je to samozřejmě jen další trapný výsměch divácké tolerantnosti, no a co se týče dalších prvků jako napětí, atmosféra, či třeba akce, tak k tomu se vyjádřit nelze, nic z toho se zde totiž nevyskytuje. Ve výsledku lze tuto podívanou tedy popsat nejtrefněji jako ukecaný zmatek, bez smysluplného děje, s otřesnými postavami, zkrátka hnůj, hnus, Odpad!

plagát

Dvojník (2022) 

Dual sice disponuje naprosto parádním, originálním a zajímavým ústředním nápadem, ovšem mě to i přesto z mnoha důvodů nesedlo. Zápletka tedy vypadá skutečně velice dobře, a krom všeho výše zmíněného ji lze ještě k tomu označit klidně i za nepředvídatelnou, jelikož její vývoj mohl ubíhat skutečně spousty směry, a to dokonce i směry žánrovými, ovšem právě ten výsledný se pro mě osobně stal nakonec asi tím nejméně vstřebatelným, sympatickým a zábavným. Ono jsem to každopádně mohl, vzhledem k předchozímu filmečku tohoto tvůrce, očekávat ale již dopředu, nicméně toto jeho dílko je stravitelným snad ještě méně a za hlavního viníka lze považovat především jeho celkové zpracování, které je sice možná záměrně chladné, strojové a syrové, pak je to ovšem už jen o přístupu jednotlivého diváka, což je v pořádku, mě k dané látce ale prostě právě toto provedení nepřišlo vhodné. Veškeré postavy, herci, dialogy, atmosféra a v podstatě i pointa je prostě odtažitá a nepříjemná manipulace, se kterou se nelze ztotožnit, celé to má navíc i strašně miniaturní a nepřesvědčivý vývoj podaný v depresivním komorním duchu, no a především k tomu nic z toho nefunguje a nepůsobí tak, abych to tedy mohl ocenit alespoň jako povedený tvůrčí záměr pro cílové publikum. No a když navrch připočtu fakt děsivě hrající a odpudivou Karen Gillan v ústřední roli fakt nevídaně podivné postavy, tak se mi tato podívaná hodnotí vážně nějak pozitivně, a to i s vědomím, že působivost celého filmu, jak už jsem zmiňoval, měla třeba být právě záměrně taková, když to ale nefunguje, tak co s tím?

plagát

Awoken (2019) 

Téma spánkové nemoci není pro hororový žánr z těch nejobvyklejších, a proto jsem se tak trochu těšil na netuctovější, nápaditější a hlavně zajímavější podívanou, čerpající třeba i něco z příběhu Ruského spánkového experimentu, jenže ve výsledku tento film nic takového nenabízí a v podstatě se tak nakonec jedná přesně o to, v co jsem doufal, že to nebude, tedy tuctová, nenápaditá a hlavně nezajímavá žánrovka o posednutí démonem, jejíž podstata, vývoj a ani pointa nenabízí nic, co by dokázalo potencionálního diváka nějak vytrhnout ze stereotypu podobných snímků. K nějakým pozitivnějším dojmům pak nenapomáhá ani casting, a to především kvůli velmi nesympatické ústřední hrdince, ale aby to nebylo jen na ní, tak on se tu vlastně nevyskytuje vůbec nikdo z přítomných herců, kdo by dokázal na sebe strhnout nějakou výraznější pozornost. To samé platí ovšem i pro postavy, tedy nezajímavé, obyčejné a předvídatelné figurky, co nemají co nabídnout. Pointa jinak nepřináší nějaký pořádný kolotoč, navíc tu máme happyend jako kráva, takže ani to nepřinese plusové body, no a co se týče efektů, pár protočených očí na zadek neposadí, takže i v tomto ohledu se jedná o takovou rutinní záležitost. Abych ale jen nekritizoval, tak minimálně pochválit musím určitě zvolené prostředí, díky kterému navíc získává na působivosti i atmosféra a opomenout nechci ani pár momentů napětí a nějakou tu lekačku, což vše vytahuje tuto záležitost na snesitelný průměr, k čemuž přispívá i velmi krátká stopáž, takže celkově asi OK, ale za žádnou výjimečnou žánrovou událost Awoken rozhodně bohužel považovat nelze.

plagát

Pohřeb (2023) 

Průměrný filmový zážitek, vyplývající z prakticky totožného počtu plusů a minusů, nabízejících tato podívaná. Začnu tedy pozitivy a zde musím určitě na prvním místě zmínit obsazení, tedy jednotlivé herecké výkony přítomných hvězd, samozřejmě na čele s výrazným a přesvědčivým Jamie Foxxem, který to tu jednoznačně táhne, nicméně fajn působí i očekávaně Tommy Lee, který i navzdory svému věku odvádí též spolehlivé a silné herectví. Druhé pozitivum pak shledávám v poměrně zajímavém a nevšedním tématu, točící se kolem pohřebních ústavů, s čímž jsem se ještě upřímně v soudních filmech nesetkal, a právě proto to považuji za poměrně osvěžující prvek. A třetí věc, co mě oslovila, byla slušně budovaná atmosféra, využívající především prostředí, kde se film odehrává a prostě působila vážně výraznějším dojmem. Mezi negativa pak musím určitě zařadit jednak výkyvy, co se spádu týče, což vyvolalo až nepříjemně časté momenty nudy, jednak za mě bylo určitě také špatně, že mě daleko více bavily scény odehrávající se mimo soud, než právě ty v soudní scény, které postrádaly vyhrocené momenty, jakoukoliv gradaci a prostě celé to přelíčení nemá vůbec grády, zato právě děj odehrávající mimo ní, tak disponuje emocemi, poutavými dialogy a zajímavými vztahy mezi jednotlivými postavami. No a třetí věc, která se mi nelíbila, bylo závěrečné vyústění, respektive nějaká dějová katarze, která by nabídla emoce, či pointovou výraznost. Tudíž jak jsem hned na začátku konstatoval, průměrný film, se svými plusy i zápory, jinými slovy, o nic světoborného se nejedná, nicméně případný divák se nemusí úplně bát, že by se mohlo jednat o vyloženou ztrátu času.

plagát

Jej telo (2023) 

Po dlouhé době jsem se zase rozhodl dát šanci české filmografii přesvědčit mě, že její strmý sešup už našel konečně své pomyslné dno a došlo již k jejímu odražení z hlubin zmaru, trapnosti a nezábavnosti, no a vybral jsem si k tomu snímek, který mě zaujal především svým výrazným a pro českou kinematografii poměrně odvážným tématem, tak jsem byl krom samotné filmařské kvality zároveň i zvědavý, jak si s tím tuzemští tvůrci poradili, no a ve výsledku tak nyní mohu jen suše konstatovat, že neporadili, a to vůbec. Životní příběh Andrey Absolonové je, respektive bohužel byl, možná zajímavý, jenže filmaři s ním nedokázali naprosto jakkoliv naložit ve prospěch diváka, a to prakticky ve všech ohledech. Mě každopádně nejvíce zamrzeli dvě věci. Jednak mi to celé přišlo až nevídaně chladné a odtažité, naprosto zproštěno jakýchkoliv emocí, prostě jen strojově a strnule odvyprávěný příběh, navíc podaný opravdu zkratkovitě, v podstatě bez hlubšího náhledu do jediné scény, jen povrchové klouzání po všech nastalých situacích, nehledě na to, že si vlastně až nyní uvědomuji, že se tu za celou dobu nevyskytl ani jeden jediný dramaticky vyhrocený moment, což se fakt jen tak nevidí. A druhý zásadní problém mám prakticky se všemi přítomnými postavami, kdy ani jedna jediná z nich nevzbuzuje sebemenší zájem, a to se bohužel týče i samotné ústřední hrdinky, jejíž charakter, životní rozhodování, pocity, nic z toho tu není podáno tak, abych jí pochopil, abych si k ní dokázal vytvořit empatii, na mě tu prostě působila jen jako extrémně introvertní osoba, jejíž osud byl sice určitě silný, filmově ale vážně nudně a neprůhledně zpracovaný. Co se pak týče pohledu do české pornobranže, tak tvůrci tu nenabídli z tohoto ranku prakticky nic, dvakrát holý zadek, jedna hardcore scéna s profíky, takže odvaha nulová, ale především se tu divák nedozví nic ani o samotném zákulisí, či fungování v tomto oboru, takže opět jen další strohý náhled bez čehokoliv, co by mohlo zaujmout. Herecky mě jinak nezaujal také nikdo, a to včetně Natalie Germani, která sice je skutečně přitažlivá a sexy, nicméně její herecký výkon mi přišel ospalý a vlastně i jakoby ustrašený, jakoby se podvědomě bála, jak odvážnou roli přijala a podle mě se s ní hlavně kvůli tomu nedokázala bohužel úplně přesvědčivě popasovat. Ve výsledku mi tak zkrátka zbývá kladně ohodnotit v podstatě jen vůbec odvahu se pustit do projektu právě s takovýmto tématem, ovšem musím znovu jen zopakovat, že jeho celkové zpracování mě prostě neoslovilo, nebavilo a chybí tomu prakticky úplně všechno.

plagát

Psia jazda (2023) 

Extrémní nálož, absolutní nářez, dokonalá zábava, prostě TOP, TOP a ještě jednou TOP, a je mi naprosto ukradené, respektive v souladu s filmem, naprosto u prdele, že to zde někdo dokáže označit za pokleslou zábavu, za úpadek komediálních filmů a podobný žvásty, mě je těchto diváků, ze kterých tohle padá, spíš jen upřímně líto, podstatné každopádně je, aby tyhle kecy ostatní ignorovali, a bavili se u této jízdy tak, jak jen lze. Já tu každopádně tedy nehodlám popírat, že se jedná o ten nejprimitivnější typ komedie, respektive humoru, obsahově postaveném jen a pouze na naprosto nevídaném sledu těch nejšílenějších vulgarit (CZ dabing jednička s hvězdičkou), fekálním humoru a dialozích o chcaní, hovnech a samozřejmě psím sexu. To je fakt, ovšem co jako? Důležité je, že to baví, že to má koule, že se to nebojí bořit určité hranice, že je to nekorektní, to vše je pro mě prostě daleko důležitější a zásadnější, než nějaké ubohé poukazování na nenáročnost a jednoduchost, kvůli tomu ten film totiž nevznikl, aby uspokojil intelektuálně náročné publikum. Zápletka je každopádně tedy sice tuctová a předvídatelná, což ovšem vůbec nevadí, jelikož to bohatě vynahrazují jednotlivé nápadité scény, od začátku až do konce napěchované naprosto nezapomenutelnými a ultimátními hláškami a momenty, a samozřejmě všemu zde vévodí skvostné psí postavy, které si nelze nezamilovat. No a co považuji za ještě další obrovské pozitivum, podtrhávající už jen výjimečnou zábavnost celé této jízdy, tak to že se zde po celou dobu dokázali tvůrci naprosto bravurně vyhýbat jakýmkoliv trapnostem, poučování, moralizování a podobným znehodnocujícím elementům, za což si zaslouží absolutorium, jelikož bez těchto prvků se v dnešní době již příliš komedií neobjevuje. Já jsem si zkrátka čas strávený ve společnosti těch čtyř čtyřnohých hrdinů užil jako už dlouho nic jiného, nepamatuji si, abych se u jakékoliv komedie tak neskutečně smál, a to prakticky nonstop, a opakuji, poukazování na to, že to má nízkou intelektuální úroveň, tak tomu se musím smát snad ještě víc. Za mě prostě BOMBA zábava a hotovo!!!