Reklama

Reklama

Najsledovanejšie žánre / typy / pôvody

  • Dráma
  • Komédia
  • Krimi
  • Dokumentárny
  • Akčný

Recenzie (3 090)

plagát

Tajnosti (2007) 

Když tak projíždím pozitivní hodnocení a komentáře (většiny, ne všech) mých oblíbených uživatelů u tohoto snímku, připadá mi, že jsem viděl jiný film než ostatní. V mých očích mají Tajnosti stejný problém jako hlavní hrdinka; neví co vlastně chtějí (říct). Vůbec mě postava Julie silně minula. Nerozuměl jsem jejím pocitům, nechápal její zkratovité chování a celou dobu pozoroval ženu středního věku chovající se jako puberťačka (a když je řeč o adolescentech, tak ne, v té době27-leté Martě Issové jsem opravdu nevěřil, že je jí ve filmu o 10 let méně, přestože se snažila působit bezprostředně jak nejvíc mohla). Iva Bittová se mi na tuto roli nehodí, protože ji mám zafixovanou jako přirozenou a života znalou ženu (třeba v Želary měla roličku na tělo) a tady hraje (silně) zajištěnou ženušku, které životní rozhled chybí (že by ta přemíra peněz, kterými může rozhazovat na všechny strany?) a způsob (ne) řešení jejích problémů mně příjde dost nešťastný a ubíjející. Taky se mi moc nelíbí, že sem Alice Nellis násilně nacpala jakési artové prvky (tancování před taxíkem, v obchodě, tramvaji), vůbec do tohoto filmu nepasovaly. Jinak nemám k formální stránce nejmenších výhrad (navíc, pro mě trochu nezvyklá a zajímavá hudba). Na druhou stranu přemýšlím, co mi film vlastně dal, kromě trochu podivné sondy do života ženy středního věku; no a byly to jen nezvyklé role pro Miroslava Krobota a Lenku Vlasákovou, což mně příjde trochu málo (Karel Roden také neměl špatnou úlohu, přesto v jeho repertoáru nijak zvlášť neobvyklou). U snímku jsem se nenudil, ale moc ho nepochopil. Tajnosti hodnotím pouze slabším průměrem, věřím však, že ženské publikum tento film dokáže ocenit podstatně víc.

plagát

Tanečnica v tme (2000) 

Tak takhle rozporuplný film jsem dlouho neviděl. Tak především, žánr muzikál se k tomuto dramatickému tématu silně nehodil. Björk jsem před tímto filmem vůbec neznal a popravdě řečeno už ani nemám chuť víc poznat. Její písničky se mi nelíbily, jednoduše mi přišly nemelodické, ostatní herci měli očividně problémy je zazpívat a jediné co by se na nich dalo ocenit byl taneční doprovod, jeho choreografie byla zdařilá. Když se na film podívám z pohledu dramatu, tak jsem byl relativně dlouhou dobu spokojen. Na začátku mi byla sice hlavní hrdinka nesympatická, ale postupně si získávala moji přízeň, přestože její (absolutně empatická) snaha pomoct synovi byla vůči ostatním lidem v jejím okolí čím dál víc sobecká. Vrchol filmu přišel zhruba v polovině. V tu chvíli bych ho hodnotil nejspíš 4*, moje lítost, sympatie směrem k hlavní hrdince spolu s beznadějí a vztekem byly na maximu. Jenže následující písnička ty pocity dost shodila a od této chvíle šel film (alespoň v mých očích) do kytek. U soudu tvůrci udělali ze Salmy zbytečně ještě větší mučednici než bylo potřeba, to její přiznání byla blbost sama o sobě (ještě bych snad nějak dokázal pochopit tu přehnaně nesobeckou pomoc příteli, ale lhaní ohledně účelu použití peněz už fakt ne). A samozřejmě pak musela následovat písnička, která se tam taky nehodila. Co se týče dění ve věznici potažmo v cele, to pomatení smyslů (nebo co to bylo) hlavní hrdinky bych nějak vzal, ale to kamarádíčkování se s dozorkyní? To bylo ale opravdu mimo! (David Morse měl režisérovi radši poradit, jak se to správně dělalo v Zelené míli). A když se objevila poslední možnost k zastavení tohoto vykolejeného vlaku ve formě nanejvýš empatického rozhodnutí ohledně využití peněz (spojené s morálním zamyšlením o ponechání si dítěte), přišel onen výkon trestu, jehož průběh bych označil za směšný. To už jsem si říkal, ať ten proces konečně "ukončí, ale nemohla chybět poslední písnička a závěrečný pohled na dorozkyni, že... Jo a Trierovi neodpustím ty trapnosti ohledně Československa, myslím tím především narážky na Oldřicha Nového (co třeba zjistit si o této velké osobnosti československého filmu trochu více?). Nevím co tím pan tvůrce myslel, ale znovu přestřelil. Celkově je film někde spíš pod průměrem, ale když si znovu vybavím ten skoro neustále přítomný přiblblý úsměv Björk a její hraní slepoty a neslepoty, budu tentokrát přísnější a dávám pouze 2*.

plagát

Mŕtva nevesta Tima Burtona (2005) 

Mrtvá nevěsta mi strašně moc připomíná Ukradené Vánoce, sice se mi líbila víc, přesto jsem z ní nebyl nijak ohromen. Můžu jen zopakovat víceméně stejné klady a zápory jako u výše zmíněného filmu, tj. jako plus vidím animaci, fantazii, originalitu a částečně hudbu, ale to jen tu instrumentální (klavír), protože zpěv postav byl mimo (nebo mě Sweeney Todd tak moc namlsal?), šlo stejně jako v případě Ukradených Vánoc spíš o rap. A minus? Vše ostatní, tzn. nudný, za vlasy přitažený příběh, minimum humoru (zasmál jsem se přesně jednou u narážky na živé rodiče), hlavní hrdinové, ke kterým jsem si nedokázal najít vřelejší vztah, trapné vedlejší postavy...Průměr, Burton ve mně mít fanouška zkrátka asi nikdy nebude.

plagát

Návrat do budúcnosti 3 (1990) 

Třetí díl se k mé radosti navrátil k prvnímu, myslím tím co se humoru a pohodovosti týče. Westernové prostředí bylo výborně využito, hlavně filmová pocta Clintu Eastwoodovi se moc podařila (stejně tak vtipná vsuvka s Jacksonovým moonwalkem). Jinak film formou i obsahem navazuje na předchozí 2 díly, z nichž obou si bere to lepší. Dojemný konec potěší a já tvůrcům moc děkuju za výborný zážitek u sledování této trilogie. ""Jak jsem řekl. Odprásknu tě zejtra!" - "Zejtra chceme vyloupit v Pine City banku." - "Co v pondělí? Děláme něco v pondělí?"- "Pondělí je volný. Můžeš ho zabít."

plagát

Návrat do budúcnosti 2 (1989) 

Ve druhém díle bohužel ubylo humoru a pohodové atmosféry, na druhou stranu film dostal dobrodružnější, akčnější a napínavější charakter. Snímek ještě více využívá paradoxů a možností cestování s časem a pohrává si s minulostí, přítomností a budoucností možná i více než by bylo záhodno, leč výborně mu to vychází a díky perfektní provázanosti s prvním díle tak nevznikají logické díry (i když dvojka nevyvrací 1 nedomyšlenou chybu z jedničky). Pro někoho je pokračování lepší než samotný původní díl, ale zřejmě záleží na tom, co daný divák od dvojky očekává (a já dostal něco trošku jiného, proto jen ty 4*). P.S. Už asi vím, kde se mohli tvůrci TBBT inspirovat rolí Howardovy matky (Biffova babička).

plagát

Návrat do budúcnosti (1985) 

Sám nevím proč, ale i tahle klasika mi unikala hodně dlouho. Ale po zhlédnutí prvního dílu už jistě vím, že budu ve sledování této trilogie pokračovat. Protože nejen že jde o výborně natočené cestování časem (vše myslím dokonale klapalo až do scény, kdy Foxův dvojník z budoucnosti prchá před Libyjci, kam se potom jako poděl?), ale film funguje i jako pohodová komedie (na druhou stranu zde nechybí i vážnější chvíle a napínavé scény), navíc včele se sympaťákem Foxem a šílencem Lloydem. Technická stránka snímku je i z pohledu dnešního diváka dobře zvládnutá a triky nepůsobí směšně. K tomu si přidejte výborný soundtrack (při písničce Johnny B. Goode jsem měl chuť začít tancovat s ostatními, jak mě její přítomnost potěšila :-) ) a mátě z toho slušných 5*. "A ještě něco. Jestli spolu budete mít děti a jedno z nich, když mu bude 8, náhodou podpálí koberec v obývacím pokoji, nebuďte na něho přísní."

plagát

Láska je láska (1998) 

Zajímavé téma a zdejší hodnocení mě hodně lákalo. Ale už od samotného začátku mě rozčilovala nedokonalá kamera a měl jsem silný pocit, že si režisér prostě vybral 2 holky (už jen vzhledem odlišné), nastínil jim jejich charaktery a pak jim řekl, ať si akorát představí, že jsou schopné se do sebe zamilovat a jinak mají hrát, jak je napadne (za podpory "křoví", tj. rodiných příslušníků a vrstevníků). To mi dost zavánělo nepříjemným amatérismem, takovým, který si hraje na autenticitu (což jsou 2 pojmy, které někteří filmoví tvůrci rádi a docela často zaměňují). Ale postupně mě to k mému překvapení začalo bavit. Těm holkám jsem začal jejich postavy věřit a i tu lásku v určité míře akceptovat. Jenže když už vyšly s barvou ven a já čekal vyvrcholení filmu, přišel náhle konec, a to velmi neuspokojivý. Taky se mi moc nelíbilo, že při davové scéně před záchodem přišel učitel, od kterého se dalo čekat razantní řešení a najednou tam v další scéně vůbec nebyl (jsem si takřka jistý, že by to nenechal jen tak a mohl z toho být pro obě dívky slušný průšvih, zvlášť v takové malé díře jako Amal). Tento film mi příjde, nevím sám proč, přespříliš dětský a jeho forma mě zklamala. Za relativně slušný příběh (i když useklý) a výkon obou hrdinek to budou lepší 3*.

plagát

Renesancia (2006) 

No, takže to dopadlo přesně, jak jsem si myslel. Renesance, slabý odvar Sin City (tedy v očích zdejší většiny, rozhodně ne v mých) je kvalitou tak o třídu ne-li 2 výš než jeho "předchůdce". Tento film má výbornou atmosféru, takovou thrillerovou, detektivní, na působivosti jí dodává hlavně čistě černo-bílý materiál (až na těch pár barevných malůvek, btw maximálně zbytečných a rušivých) a perfektní hudba. Co se příběhu týče, jde o solidně vystavěnou kriminálku, netvrdím, že ve výsledku nějak super originální, ale třeba ten konec nebyl tak klišoidní, jak bych čekal. Jeden ze záporů by byla možná podoba postav se skutečnými herci (to má třeba Sin City nebo i náš Alois Nebel lépe udělané), která nebyla zrovna moc vymakaná, jinými slovy jsem nepoznal skoro ani 1, ale co je zvláštní, nemám s tím nejmenší problém, možná dokonce naopak (třeba Daniela Craiga jsem si dokázal vybavit snad jen z jednoho jediného záběru, avšak vůbec mi to nevadilo, protože by hlavní hrdina akorát tak ztratil část mých sympatií :-) ). To je však jediné, co bych animaci v tomto filmu vytkl, jinak byla super. A abych byl objektivní, s tou zranitelností hlavní postavy to taky nebylo úplně košér (přesto pořád v únosné míře vzhledem k výše jmenovanému americkému produktu). Moderní Paříž nebyla přehnaně "sci-fizovaná" a vůbec byla míra tohoto žánru v rozumné hodnotě. Spokojenost, dávám solidní 4*.

plagát

The Rocky Horror Picture Show (1975) 

Docela velké zklamání. Čekal jsem zábavnou šílenost s výborným soundtrackem (třeba něco ve stylu Malého krámku hrůz), ale dostalo se mi pouze ujetého čehosi s dobrou a chytlavou hudbou, která film drží ještě v průměru a donutila mě dokoukat ho až do konce, přestože směrem k závěru to bylo čím dál víc trapnější, nudnější a zmatenější. Mnohokrát zde zmiňovaný Tim Curry byl sice nejvýraznější postavou na scéně, přesto mě jeho výkon spíš minul (o mdlé "stále-v-podprsence" Susan Sarandon ani nemluvě).

plagát

Americký zločin (2007) 

Tento film jsem si musel nechat několik dní rozležet v hlavě. Ok, někoho to sundá hned napoprvé a nemá co řešit, prostě perfektní drama, že? Jenže já s tím tak úplně nesouhlasím. Tématem jde o obrovsky silný snímek, ždímající emoce po hektolitrech (myšleno v naprosto kladném slova smyslu) a vše jen podtrhují výkony 2 hlavních hereček (btw, co Ellen Page předváděla ve filmu Juno z téhož roku, a čím se prokázala tady, to prostě nejde srovnat; jestli dělat humbuk kolem této mladé a talentované herečky, tak určitě kvůli Americkému zločinu) a fakt, že je dílo natočeno podle skutečné události. Ale s tím já mám problém, protože motivům chování některých postav prostě nevěřím. Že by na jednom místě mohlo propuknout takové davové šílenství, aby všichni, i nečlenové rodiny "přispěli svou troškou do mlýna", to se mi hodně nezdá. Samozřejmě nevím, jak moc se film držel skutečnosti, ale stejně. Kvůli tomu jen ty 4* (snaha tvůrců překvapit diváka ještě na samý konec mi přišla mimo a jen mě utvrdila v mém hodnocení).