Láska je láska

Krom velmi pěkně zpracovaného námětu o dospívání, bloudění a hledání sama sebe, skvělých hereckých výkonů, musím navíc ocenit a vypíchnout tři scény. Líbilo se mi sebevědomé představení přítelkyně ustrnulým spolužákům ála klidně se z toho všichni po****, je mi to fuk. Zajímavá byla i oslava narozek Agnes, kdy se sešla celá rodina, maminka nachystala bohatě prostřený stůl, tatínek si oblékl čistou košili s knoflíky zapnutými až ke krku a společně netrpělivě čekali v obývacím pokoji na chybějící hosty. Moc hezká sociální sonda do Švédska na konci devadesátých let. A samozřejmě spontánní stopování do Stockholmu "Co to sakra děláme? Jsme úplně šílené!...Já vím...Ale jsme zatraceně cool." :-) (30.08.2009)

Suverénní rebelka Elin, outsiderská introvertka Agnes. Společně v tomhle ospalém městečku, do kterého se jedna přistěhovala a druhá se v něm permanentně nudí, našly svou první zakázanou lásku. Začalo to pusou z hecu, skončilo přešlapováním na toaletě, před kterou se shlukuje půlka školy, která se raduje, že se v tomhle Fucking Åmålu zase konečně něco děje. Dospívání je otravná fuška i podle pánů ze Švédska, kteří toho času poměrně nesměle upozorňovali na problémy homosexuálů a jejich opovržení ze strany společnosti. Divák nebude zase tolik donucený se nad tématem zamyslet, určitě si ovšem užije poměrně sympatickou atmosféru, otázky křehkého dospívání bez přikrášlování a hlavně herecké výkony v čele od Alexandry Dahlstöm a Rebecky Liljeberg. Upřímné, severské, jiné.. (05.07.2016)

Nesobecká, upřímná a skromná zpověď dvou dospívajících dívek, která je po strop narvaná emocemi. Emocemi sice převážně zápornými, ale o to více dokážou ty kladné zaútočit na to správné místo. Moralizuje naprosto nevtíravou formou, které si člověk snad ani nevšimne, je zabalený do naprosto nezajímavého hávu a přesto obsahuje desítky nezapomenutelných dialogů a scén. Prostě neskutečně skutečný obrázek dospívající mládeže (teda asi, neboť přece jen už jsem věkem trošku jinde a co o tom tak můžu vědět, že...) Kolikrát se o něco takového pokoušeli v té dokonalé továrně na sny za velkou louží? Nespočetněkrát. A pokaždé neúspěšně. A přitom je to tak jednoduché. Vezmete jednu blonďatou boubelku, jednu naprosto nezajímavou brunetku, scénář uděláte na koleně, nacpete do toho hity, co dávno neletí a je hotovo. Klasika jako dřeváky od Bati. [červenec 2006] (31.07.2006)

Podle mě přeceňované. To, že je nějaký film ze severské produkce, je nízkorozpočtový a jakoby komorní, automaticky neznamená, že bude mít nějakou výpovědní či jinou hodnotu. Nejen, že nejde nijak do hloubky, ale je tak mělký, že se nestihnete s žádnou z velmi nesympatických postav (a v tom nejvíce vynikaly hlavní hrdinky, kterým bych dala normálně pár facek) ztotožnit (a vůbec nejde o to, jaké jste orientace), ale ani si je oblíbit či je (aspoň v něčem) pochopit. Citové zmatení patřící k pubertě je mnohem lépe vystiženo v jiných filmech, popř. seriálech. Scénář se bortí a nemá (zřejmě) žádoucí účinek, a dialogy jsou prázdné, takže jsem nakonec hrdinkám vůbec jejich "vztah" a cit vůči té druhé nevěřila, a nechápala jsem, odkud přišel. Film navíc nudí, a dívat se na to, jak se rodiče urputně podbízejí své frackovité dceři, je pro mne, vychované k respektu k rodičům (protože to, co předvádí Agnes, není jen taková ta "obyčejná chvilková teen rebelie", to je fakt rozpatlanost nejhrubšího zrna), utrpením. Budu se opakovat, ale opět nechápu většinové hodnocení. (31.10.2013)

AngelAngie mi ukradla slova z úst. :-) Námět a scénář super, příjemný hudební podkres i kamera. Jenže to tak strašně vázne. Režie pražádná a i když ústřední herecké duo působí vizuelně dobře, režisér s nimi vůbec nepracuje. Škoda nevyužitého potenciálu. Rozhoduji se mezi třemi a čtyřmi *, ale už jen pro jedinečnost tématu a neobvyklý příběh ze života dávám nakonec čtyři. (09.11.2011)