Sarkastic

Na začátku je zavražděn bohatý lord Lebanon. Na jeho zámek se sjedou hamižní pozůstalí a čeká je šok. Notář jim totiž sdělí znění pouze předposlední závěti. Její závěrečnou verzi si smějí vyslechnout jenom ti, kteří zde stráví šest dní a nocí. Kdo odejde, automaticky ztrácí právo na dědictví. To platí samozřejmě i pro případná úmrtí, a první z nich tak na sebe nenechá dlouho čekat.

Rytíři kulatého stolu se vracejí z neúspěšného hledání svatého grálu. Mezi nimi i Lancelot, oblíbenec krále Artuše a tajný milenec jeho choti Guenievery, se kterou však chce tento zakázaný vztah i přes vzájemnou lásku ukončit. Jeho slabého místa se snaží využít lstivý zrádce Mordred, který mu závidí prominentní pozici u panovníka a začne proti němu spřádat plány. Smyčka kolem Lancelotova krku se začíná pomalu utahovat a o jeho osudu může rozhodnout i blížící se rytířský turnaj.

Nešťastně zamilovaná Helene se svěří svému přelétavému milenci Jeanovi, že už k němu necítí to, co dřív. Ten se o jejich vzájemném vztahu vyjádří obdobně a následně se spolu rozejdou. Jenže Helene lhala a její vyznání bylo jen zkouškou milencovy věrné lásky, při které Jean neuspěl. Zhrzená žena se rozhodne pomstít a využít k tomu dceru své staré známé, kabaretní tanečnici Agnes.

Filmové podobenství, které komunikuje s divákem namísto slov pomocí obrazu a zvuku. Nemá souvislý děj, nevypráví ucelený příběh a celé se odehrává na jednom místě, a tím je Dům. Ten představuje svět a jeho obyvatelé jsou lidmi obecně. Film nadčasově zobrazuje stav dnešní společnosti. Ukazuje nefungující komunikaci mezi jejími jednotlivými členy, neschopnost navazovat a udržet si vztahy, lhostejnost ke všemu a všem, nedůvěru, samotu, utápění se ve vlastním zmaru, pasivitu, nenasytnost a s ní související konzumní způsob života, střet generací, zapomínání na skutečně důležité věci jako jsou radost se ze života, usměv, sebeironie, nedocenění toho, co člověk má, zhouba, kterou si je lidský rod sám sobě schopný přivodit a mnoho dalších témat. To vše zahaleno do roušky nejasných či polovyřčených náznaků, výjevů, abstraktních a surrealistických obrazů, a divákovým jediným vodítkem je schopnost vlastní interpretace.

Krátkometrážní film Barbary Hammer, který ukazuje lidské tělo a jeho činnosti viděné za pomocí rentgenového záření. Rentgenové snímky režisérce poskytnul doktor James Sibley Watson a jeho kolegové. Zobrazují například popíjení různých tekutin, vyšetření u lékaře nebo líbání dvou osob. K nim je dodáno bohaté spektrum barev a celý film je doprovázen hypnotickou hudbou Neila Rolnicka.

Režisérka Barbara Hammer v tomto dokumentárním snímku mapuje lesbickou historii. Přistupuje k ní za pomoci manipulativně zvolených archivních záběrů. Pro své potřeby se nebojí i poupravit si řeč vážené osobnosti jakou byla Eleanor Roosvelt. Snaží se v divákovi vyvolat dojem, že lesby byly vždy a u všeho. A tak se s nimi divák setká mimo jiné například v populárních filmech, týdenících či medicínských a vzdělávacích snímcích.

Spořádaní němečtí rodiče Christa a Werner Teichmannovi mají problém se svým synem Klausem. Ten má sice ve škole dobré výsledky, oplývá talentem na malování, ale ve svých 18 letech se vůbec nezajímá o děvčata. Ba co hůř, téměř veškerý volný čas tráví se svým spolužákem Manfredem a někdy navštěvuje podivné společenství okolo jistého doktora Borise Winklera. Rodiče pojímají čím dál více podezření, že je jejich syn homosexuál a rozhodnou se udělat příslušné kroky, aby syna z jeho „nemoci“ vyléčili. Jako dobrý nápad se zpočátku jeví podání žaloby na doktora Winklera a „nasazení“ mladé služebné Gerdy na Klause.

Christina, která žije na předměstí Kodaně, navštěvuje střední školu. Žije pouze s otcem, protože rodiče se rozvedli a matka o ni ztratila zájem. Christina a její kamarádky Cecilie, Trine a Pernille tvoří dívčí partu, která terorizuje okolí a k dospělým se chová absolutně bez respektu. Po nešťastném incidentu se Shaidem, přítelem Cecilie, se ke Christině zbytek party otočí zády. A nejen to, začne ji šikanovat a intenzita vzrůstá. Brzy však stupňovaná represe překročí únosnou mez.

Když byla Sára malá, zemřel jí otec. Její matka se v důsledku toho zbláznila a později spáchala sebevraždu skokem do moře, odkud již nevyplavala. Po 15 letech se Sára vdává a i se svým manželem se stěhuje do bytu svých zesnulých rodičů. Po počáteční idylce Sáru začínají pronásledovat podivné hlasy, zvuky a jednoho večera v důsledku šoku přijde o dítě. Na pokraji nervového zhroucení oznámí svému muži, že hodlá podat žádost o rozvod. Avšak potom náhodou zaslechne obsah mužova telefonátu…

Městská rodina tráví léto v domě na venkově. Když naleznou opuštěného a zuboženého psa, jak se prochází po jejich pozemku, otec ho svěří instituci pro zvířata, ale děti, které si ho velice oblíbí, prosí, aby mohl zůstat u nich. Otec, ač nerad, nakonec přijde s řešením, přijatelným pro obě strany: děti psa sice mohou ošetřovat, starat se o něj, ale na konci léta jej musí vrátit zvířecí instituci, která ho nabídne potencionálním zájemcům. Pes, kterého pojmenují Frank, postupně spojí rodinu dohromady a nakonec se stane sám jejím nepostradatelným členem.

Na začátku filmu je nalezena mrtvola majitele autoopravny Martina Horáka (David Prachař). Zdánlivě jasný případ nehody se však nezdá detektivovi Pavlu Vondrovi (Vladimír Dlouhý). Poté začne retrospektivní detektivní příběh, na jehož začátku je nalezena mrtvola Jany Jarolímové, která podle všeho spáchala sebevraždu. Tomu ale odmítá uvěřit její sestra překladatelka Eva (Petra Jungmanová), která se rozhodne na vlastní pěst zjistit, co se vlastně stalo...

Film vypráví o šestnáctiletém chlapci Tondovi, který ze všeho nejraději hraje fotbal. Tím se však dostává do sporu se svým otcem, který trénuje hod oštěpem a rád by pro něj získal i svého syna. Po hádce se Tonda přestěhuje do Prahy za svým strýcem Honzou, fotbalovým brankářem, a najde zde také lepší podmínky pro svůj vysněný sport. Díky tomu také nahlédne více do zákulisí fotbalu a zjistí, že ne vždy jde o „fér hru“.