Sarkastic

Stejně jako v o 2 roky starším Turks fruit se v hlavních rolích objevila dvojice Monique van de Ven + Rutger Hauer, která podala slušné herecké výkony, přestože větší pozornost byla zaměřena na hlavní hrdinku, jejíž představitelka znovu ukázala talent pro přirozenost (někdy mi tím její postava až vadila). Ale pro mě je tenhle film hlavně o příběhu. Jasně, najde se tam pár prasečinek a naturálních scén, ale ty už považuju pro Verhoevena jako typické režijní prvky (sám jsem překvapený, jak se mi posunulo vnímání těchto věcí od zhlédnutí výše zmíněného Turks fruit) a naopak, napomáhaly ještě k větší autenticitě, která je vůbec největší výsadou tohoto filmu. Pro někoho možná značně cynický, ale reálně a bez nějakých serepetiček ukázaný život v tehdejší době je nesmírně zajímavý a tvrdost tehdejšího žití zase působivé. Navíc to všechno pěkně podtrhává tvrzení tvůrců o natočení dle skutečném příběhu, který se stal (a já budu možná naivní, ale uvěřím jim to :-) ). Ne všechno mi úplně sedlo, ale 4* si tento film bezpochyby zaslouží.

Tak co si budeme povídat, je to americká romantická pohádka a směrem ke konci čím dál větší doják, překvapivě ale nejde o tak velký průser, jak by se na první pohled mohlo zdát. Herci ujdou (tedy kromě přespříliš dokonalého vnuka) a mezi nimi září hvězda mé oblíbenkyně Jennifer (ne že by se z její strany jednalo zrovna o výborný herecký výkon, ale jednoznačně je největším kladem tohoto filmu). S patriotismem se to dlouho dobu nepřehání a v celé své kráse ho divák naštěstí vidí až k samotnému závěru. Film sráží také ono "nalezení", stejně jako zbytečně moc heroický voják a ta růžička ke konci (to už tvůrci opravdu přehnali). Snímek se zjevně inspiroval díly Pearl Harbor a Titanik (jak zde přede mnou zmínil kolega dopitak), ale nakonec z toho vzešel jiný příběh, který já osobně hodnotím průměrem.

Ona originalita a forma je jedna věc, zábava a kvalita humoru druhá. Z hlediska dokumentu, který mystifikuje, film boduje, Woody na těch fotkách a dobových snímcích vypadá jako by tam skutečně patřil, za což před technickým štábem smekám klobouk. Fantazie při zapojování Allenovy postavy do chodu dějin a jeho setkání s význačnými osobnostmi taky stojí zato (na druhou stranu jsem kromě Hitlera snad žádnou z nich neznal, takže neznalý faktu, zda jde v některých případech o skutečnou postavu nebo jen herce, se mi dostalo pobavení vlastně jenom u Vůdcova zpackaného projevu). A právě humor, na který jsem se tak těšil, mnohokrát vyšel do ztracena. Rozesmál mě pořádně jenom Woody, když zrovna sám mluvil a pak některé z jeho "převleků" (+ teda informace o "bití" v jeho rodině). A za těch 79 minut jsem se bohužel taky setkal s nudou, takže hodnotím pouze lepším průměrem. "Musím se vrátit do města. Mám tam tu hodinu masturbace. Jestli tam nebudu, začnou beze mě."

Asi jsem čekal něco trochu jiného. Ze začátku jsem měl docela velké problémy se naladit na styl humoru tohoto filmu a zábava přišla až s příchodem Dona Cheadleho, který byl okamžitě pasován do role nahrávače pro výborného Brendana Gleesona a scény s nimi byly nejvtipnější (filozofujícím záporákům jsem se zasmál přesně jednou, viz konec komentáře a přišli mi dost divní). Sečteno a podtrženo, sem tam nějaká hláška či úsměvný dialog mezi Boylem a Everettem, jinak docela nuda. Výborné finále s nadsázkou spolu s chytře neuzavřeným koncem dojem z filmu sice zlepšily, ale na 4* mi to přecejenom nestačí. "Proč je to vždycky na mě?" - "Protože jsi psychopat" - "Sociopat, ne psychopat. To mi vysvětlili v blázinci." - "V čem je rozdíl?" - "To nevím. Je to složitý."

Po nevtipném a nudném začátku jsem si už pomalu začal říkat, proč se o tomto filmu svého času mluvilo jako o diváckém hitu, ale při "pohovoru" to naštěstí začalo chytat šťávu a občasný humor. Ten nebyl ani tolik založen na hláškách jako hlavně na sehranosti nesourodé dvojky K&J. Masky byly nápadité, triky a efekty samotné mi už ale přišly celkem obyčejné. Potěšil však pěkný závěr. MiB jsou docela zábavnou a pohodovou jednohubkou, ideální na odreagování, která je (v daném žánru) tak na slabší 4*.

Neznám moc oscarových konkurentů v tomto roce, přesto to asi musela být docela bída, když ho dostal zrovna Lepší svět. Ne že by šlo o špatné drama, to vůbec, ale ničím výjimečné taky není. Film přetřásá hlavně otázku pomsty a nenávisti, což dělá velmi vděčně, problém ale vidím v tom silném morálním podtextu. Snaží se být zbytečně moc výchovný a přitom se míjí účinkem. Jednou scénou za všechny by mohla být návštěva autoopravny s názorným "hlupák jenom dává rány, chytrého to nebolí". Možná humánní a div né pobožné, rozhodně však mimo realitu. S tímto postupem by děti v současné době nikam v životě nedošly a těžko mě někdo přesvědčí o opaku. Proto jsem fandil Christianovi a nelíbilo se mi, jak mu ostatní neustále házeli klacky pod nohy (jeho skutky byly samozřejmě přehnané, ale šlo mi o jejich podstatu, která byla svým způsobem oprávněná). Dokonce jsem se naladil na jeho emoční vlnu dřív než u hrdinů třeba ve Zlu mezi námi či Zkažené mládeži. Co se týče toho dění v Africe; někdo ho považuje za vhodné doplnění děje, mně tam přišlo tak nějak navíc, především jde totiž o morální rozhodování doktora, ne obyčejného člověka jako takového (a já "dr" před jménem nebo za ním nemám, takže mi to moc neřeklo :-) ). A konec byl přespříliš umírněný (nebo na to u severské kinematografie v žánru drama nejsem zvyklý). Za tu pro mě osobně příliš provokativně předkládanou naivitu dávám pouze lepší 3*.

Nadprůměrný film, jenž začíná jako drama a zhruba po půl hodině se změní v krimi s prvky thrilleru. V daném žánru jde o slušnou konkurenci hollywoodu, bohužel i co se týče šťastných náhod, občasné blbosti postav a jejich skřípající nezranitelnosti, a to jsou zároveň největší nedostatky filmu (ale z profilu snímku jsem byl připraven na akční scény, které tyhle nedostatky předznamenávají, takže zklamání není tak velké). Na druhou stranu Lovci hlav přináší několik dobrých nápadů, svižné tempo, chvílemi slušnou dávku napětí, nějaké ty drsnější scény a pro někoho možná až moc "přechcávací" konec (já s ním nijak zvlášť velký problém neměl). A taky si asi dám větší pozor na Aksela Hennieho, po filmu Max Manus to bylo naše druhé setkání a znovu jsem s jeho hereckým výkonem spokojen. Slabší 4* pro film s velmi příznačným názvem.

Taková škoda nevyužitého potenciálu, přitom tenhle film mohl mít políčeno na hodně zábavnou parodii. Režisér Edgar Wright si navíc pozval silnou komediální hereckou sestavu, parťáky Simona Pegga a Nicka Frosta, veterána Billyho Nighyho a dvojku z Black Books, konkrétně se tu objevili Dylan Moran a v pidiroličce Tamsin Greig. Bohužel ani baviči nepomohli zvednout úroveň humoru, zhruba polovinu filmu to ještě mělo docela šťávu a já se několikrát zasmál, ale pak snímek začal upadat, zábava se vytrácet a ke konci jsem sledoval už jen klasickou "zombie-vyvražďovačku" s jediným rýpnutím, konkrétně do filmu Mlha. A zabitým koncem mě pan režisér zklamal už podruhé (předtím to bylo u Jednotky příliš rychlého nasazení). Takže to vidím bohužel jen na průměr, a to jsem si od téhle parodie tolik sliboval.

Karamazovi mají několik slabších bodů. Jedním z nich je provázanost, která občas drhne, poněvadž herci si chodí po prostorách oceláren kudy se jim zachce a řeší záležitosi mimo představení. Dalším je polština (pro starší ročníky angličtina), protože tato jazyková bariéra, přestože není nijak drastická, ruší (i když uznávám, že to může být můj problém). Nejhorším bodem je ale polský ocelář a jeho tragédie. Přišlo mi to jako falešné vyvolávadlo dalších emocí, vložka/vycpávka, která se tam nehodila. Jinak jsou ale Karamazovi výborným záznamem absolutního herectví. Nad tím co předvádějí třeba Ivan Trojan a Radek Holub jsem docela žasl. Pak je tento film také dost o atmosféře, na které má lví podíl skvělá hudba. A kladné dojmy převažují, takže hodnotím slabšími 4* a ještě jednou tleskám hercům za jejich chvílemi až strhující výkony.

No, můžete mě přesvědčovat, že je film výbornou satirou a perfektně reflektuje dobu , nic to však nemění na tom, že Kouř je v podstatě hovadina. Naštěstí pro diváka docela zábavná. Specifický humor je zde dobře poznatelný, Jana Slováka si sice pamatuju více jenom z Mazaného Filipa, ale jeho gestikulace mi velmi připomínala Vávrův a Hanákův herecký projev z Kopytem sem, kopytem tam (takže, jestli Radek99 považuje příspěvěk Divadla Sklep v tomto filmu za spíše menší než větší, tak já ho tam cítil celkem zřetelně). A ono vůbec obsazení herců se v tomto filmu podařilo (třeba Čtvrtníček s Duškem byli výborní). S čím mám ale hodně velký problém je "muzikálová" složka. Ty písničky, přesněji "písničky" se nedaly poslouchat, vlastně to byly jen recitativy textů (v nichž se hrálo se slovy) na pozadí nějaké úchylné melodie. Asi v tom mám hledat umění, ale nějak jsem ho nepostřehl. A Arnoštek...tenhle buzík mě se svým "...fajn, fajn, fajn, je to fajn fajnový..." po vtipném prvním použíti brzo začal unavovat. Třeba nechápu velké umění a skvělou reflexi tohoto díla, možná jsem jenom nebyl správně naladěn, každopádně tuto občas vtipnou absurditu vidím pouze na průměr. "Ostatně já doufám, že i vy se zapojíte Mirku...můžu vám tak říkat?" - "Ale jó tak...můžem si rovnou tykat." - "Nó to zase...podívejte se zase všeho do času."