Reklama

Reklama

Najsledovanejšie žánre / typy / pôvody

  • Dráma
  • Akčný
  • Komédia
  • Horor
  • Animovaný

Recenzie (3 589)

plagát

Barbie (2023) 

Je to barevné, místy celkem vtipné, dost často to naráží na různá společenská témata, občas to prostě dělá reklamu a ve filmu se (asi) mihnou všechny možné i nemožné panenky, které pochopitelně neznám a tak plně nedokážu ocenit všechny ty odkazy a narážky, ale že bych se při sledování nějak výjimečně bavil nebo mi film něco nového předal, to říct nemůžu.

plagát

Január (2022) 

Čekal jsem asi trochu něco jiného, ale je teda pravda, že atmosféra celé té šedivé sovětské beznaděje a touha po lepším životě je tu zachycena velice dobře a civilně. V současné době, kdy Rusko oživuje své imperialistické ambice a opět si brousí zuby na své sousedy, se divák chtě nechtě na tyhle filmy dívá i jinak než jen jako na (ne)dávnou historii. Je to hodně pomalé, indiečkové, artové, ale ne vždycky úplně v tom dobrém. Je to sice hodně realistické, ale nemá to moc sympatické postavy a, i když má k tomu film párkrát slušně nakročeno, tak ani děj, který by vyvolal silnější emoce, což je z hlediska tak zajímavého období a neokoukaného prostředí celkem škoda.

plagát

Vtedy v Mexiku (2003) 

K mému překvapení fakt bída. Rodriquez se pokusil přetvořit jednoduchou stylizovanou akční vypalovačku ve stále stylizované, ale komplexnější slow-burn krimi drama. Odvyprávěné je to ale chaoticky, sestříhané nepřehledně, El Mariachi hraje místy až druhé housle a moc velká zábava to prostě není.

plagát

Desperado (1995) 

Oproti low-cost jedničce je tohle už skutečně plnohodnotný hollywoodský akční film, který jde ve své stylizaci ještě o pořádný kus dál. Úvodní tarantinovské dialogové nebo resp. tady spíše monologové scény, ať už ta se Stevem Buscemim a nebo.. inu, s Quentinem Tarantinem jsou boží a škoda, že už pak nic takového není. Zbytek filmu se už nese převážně na vlně notně přepálené akce s Banderasem, který má švih, ale taky (nejen) v akčních scénách strašně přehrává. Není to film, který bych nutně musel vidět vícekrát, ale nenudil jsem se.

plagát

Mariachi (1992) 

Je znát, že to vznikalo na koleni, Rodriguez si tu filmařsky dost hraje - někdy lépe, někdy hůře. Není to vždycky úplně zábavné, ale naštěstí je to rozumně dlouhé, mariachi je sympaťák a atmosféra klasického Mexika z toho vyloženě sálá.

plagát

Marťanské lodě (2021) 

Ten lehce artový, ale hodně příjemně indie feel protkaný celým filmem mě na tom hodně bavil. Je to čistá pocitovka, tvořená prostředím, barvami, překvapivě i příjemnou hudbou a kamerou s citem pro detail. S parádní Eliškou Křenkovou, která je pro takovouhle citlivou romanci jako stvořená. Příběhově je to spíše taková psychologická terapie (na motivy skutečného příběhu), než-li plnohodnotný film, ale svou neurčitou mírnou zlověstností diváka po celou dobu dost napíná. I přes jednoduchost scénáře to na mě zapůsobilo, možná právě tou civilní všedností. Jedinou technickou výtku bych směřoval k fest tragickému ozvučení dialogů. To už je skutečně nepochopitelný trademark českých filmů.

plagát

Tau (2018) 

Jestli něco Netflix svého času uměl, tak to byla tahle malá, úsporná, ale vizuálně hezky esteticky vypadající sci-fíčka. Tau sice nepatří mezi ty nejlepší kousky a co scénáře ani zdaleka nevyužívá potenciálu námětu, ale film zpracovává mou oblíbenou tématiku a AI s charismatickým hlasem Garyho Oldmana rozhodně není k zahození, stejně jako vždy parádní hudba Beara McCrearyho.

plagát

iNumber Number: Zlato z Johannesburku (2023) 

Jednička byla levná, vtipná a syrová a od dvojky jsem neměl s ohledem na černé hodnocení velká očekávání, ale zároveň, vzhledem k tomu, že ČSFD je poslední roky dost nechutnou baštou rasismu, jsem ho bral poněkud s rezervou. A yeah, není to tak špatné, i když ani vyloženě nějak extra dobré. Dvojka je především jiná. Víc šílená, víc barevná (bez dvojsmyslu), ale taky svým dobráckým příběhem víc divácky přístupná a méně násilná. Prostě víc Netflix. Odvyprávěné je to celkem nepřehledně, ale ta jihoafrická výstřednost, atmosféra Johannesburgu a divný smysl pro humor mě na tom celkem bavil. A taky ta digitální nasteroidovaná hyena tvle. :D

plagát

iNumber (2013) 

Je to levné, yeah, a ta shaky cam snažící se zakrýt lacinější akci byla občas taky over the top, ale nakonec to bylo celkem chytlavé. Dvojice policajtů, co se zaplete se skupinou polodebilních gangsterů a postupně se dostává do čím dál tím větších sraček. Přesně takhle přímočará ta zápletka je. Místy je to napínavé, místy docela vtipné a to zaplivané prostředí jihoafrických slumů a všudypřítomná korupce tomu dodávají potřebnou šťávu.

plagát

Tajná invázia (2023) (seriál) 

Má to náznaky atmosféry, vcelku fajn temnější vizuál, hudebně skvělý opening (vizuálně ten AI odpad ale fakt ne), hromadu skvělých herců a tak celkově se mi to přízemnější pojetí dost zamlouvá... ale proč je to proboha tak strašně unavené? Jako by to nikoho ani pořádně nebavilo. Od hlavního hrdiny, přes vedlejší postavy, až po záporáka. Kurňa, vždyť i ta jindy silně expresivní a živelná Emilia Clarke tu nemá co hrát a její studenej čumák není ani drsnej, ani sympatickej, ani tragickej, ale prostě... nijakej. Zápletka okolo skrullů není úplně marná a trochu si dělá srandu ze všech těch ještěřanských konspiraček, ale nestihne se ani pořádně rozjet a je hned konec. Pár odkazů na současnou geopolitickou situaci potěší, stejně jako nečekaný kopanec do Slovenska. Jinak ale slabší nevýrazný průměr.