Január
Leden
January
Styczeń
Obsahy(1)
Rok 1991, kedy sa rúca Sovietsky zväz. Lotyšsko sa vydáva na cestu k samostatnosti. Devätnásťročný Jazis pokradme natáča zábery sovietskej tajnej polície, ktorá obsadila lotyšské tlačové stredisko. Snímka kombinuje dospievanie jedinca s národným bojom za slobodu (HBO Max)
Recenzie (4)
Dospievanie mladého muža je zobrazené v poriadku, škoda, že politické udalosti sú nedostatočne znázornené a potrebovali väčšiu silu. ()
Čekal jsem asi trochu něco jiného, ale je teda pravda, že atmosféra celé té šedivé sovětské beznaděje a touha po lepším životě je tu zachycena velice dobře a civilně. V současné době, kdy Rusko oživuje své imperialistické ambice a opět si brousí zuby na své sousedy, se divák chtě nechtě na tyhle filmy dívá i jinak než jen jako na (ne)dávnou historii. Je to hodně pomalé, indiečkové, artové, ale ne vždycky úplně v tom dobrém. Je to sice hodně realistické, ale nemá to moc sympatické postavy a, i když má k tomu film párkrát slušně nakročeno, tak ani děj, který by vyvolal silnější emoce, což je z hlediska tak zajímavého období a neokoukaného prostředí celkem škoda. ()
Dva filmy o oslobodení Pobaltia z ruského väzenia: Kalev (Estónsko), Január (Lotyšsko): 1) Kalev - Film s citom pre mieru a podľa spoľahlivého receptu, s primeranou štipkou politického kontextu, ktorý je nám bližší, ako by sme chceli. Obavám sa, že slovenský ekvivalent takého filmu by bol oveľa menej civilnejsi a oveľa viac nacionalisticky. 2) Január - Revolučné udalosti tu vnímame cez príbeh tínedžera, ktorý miluje filmy a chce byť režisérom. Počas dní, keď vrahovia vtrhli do jeho krajiny, prežíva obdobie hľadania samého sebä, ktoré rieši odvodom do ruskej armády. Až po preflákanej noci s inými mladými umelcami, takisto hľadajúcimi samých sebä, dostáva videnie, chytí kameru a ide do ulíc. Sám som zažil November 89 približne v jeho veku a samého sebä som našiel na ulici. Samozrejme, mal som to ľahšie, lebo my sme neboli súčasť ZSSR a u nás vtedy boli ruské tanky v kasárňach. Celé toto spojenie umeleckého hľadania skrývajúceho sa za Tarkovského je kalkul. To čo je je v Kalev civilne naznačené, je v Januári preexponované - napríklad, rodinné pomery, v ktrých je jeden komunista a druhý nie a pod. 3) Záver - Kalev považujem za oveľa podarenejší a poctivejší film, a to hovorím ako človek, ktorého basketbal vôbec nezaujíma a ktorý miluje Tarkovského. ()
Leden 1991, Lotyšsko se odpoutává od SSSR, kterým se to nelíbí. Na pozadí se odehrává příběh (částečně prý autobiografický režiséra Viesturse Kairišse) mladého nadšence do filmu a studenta filmové školy Jazise (Karlis Arnolds Avots), který paří, hledá sám sebe, filmuje všechno kolem zamilovává se do spolustudentky Anny (Alise Dzene) a tak nějak řeší věci, který při revoluci devatenáctiletí řešívají. Hudba je v celém filmu skvělá, příběh nic moc, teda až na to, že je to o svobodě a revoluci, tak se tam moc neděje. Teda zemřela teta Anna, to zase jo. Těšil jsem se na exteriéry, ale těch tam je sakra málo. Asi to nešlo, doufal jsem, že uvidím Rigu před třiceti lety, ale bohužel. Celkově je to takové depresivní, ale dá se na to koukat. ()