Piškotka

Takový prima film o naivních husičkách, co furt brečí a trápí se malichernostmi. Místy jsem se i zasmála. Nevím, jestli se mi to nezdálo, ale celé to vyznívá hodně feministicky. Všichni mužští aktéři tam vystupují jako hloupí Honzové.:-) A ta budoucí paní prezidentová se tam teda vyznamenala, hodnotila bych to na její životní roli, hotová ostuda.

Svíral se mi žaludek z těch nechutných bonzů ve jménu proletářů. Celé mi to připadalo o strachu udělat krok někam jinam než se má. Josef Somr uměl dokonale vystihnout svůj záměr pomstít se Munzarovi, ale už bylo pozdě. Škoda, on by si to tak zasloužil. Jaromil Jireš si s celým filmem hezky pohrál. Místy jsem měla pocit, že některé okamžiky tam byly zbytečné, ale bohudík měly logiku.

Bylo to naturalistické a syrové. Asi na celém světě se najde důvod, proč nenávidět odlišnost. Skinheads sice byli plni chuti do násilí, ale bez kapky inteligence a důvtipu. Jejich uvažování bylo tak ploché a povrchní a tak stádní. Russell Crowe má podmanivý hlas, vidím ho jako dokonalého hypnotizéra. Do role se položil velmi dobře. I J. McKenzie byla hodně výrazná, občas mi přišlo, že největší prim měla ona, protože měla větší životní zkušenosti než všichni kolem. Prošla si incestním vztahem se svým papá, drogama, špeluňkovým životem. Ale měla snahu vše změnit, zamilovat se a žít spokojeně. To jí na konci filmu bylo jakoby přáno, ale se všemi dobrými i špatnými následky. Handa umíral nechutně dlouho.

Pokaždé na konci musím zatlačit slzičku, jak Luki umírá:-) Je to příjemné retro - ohoz, hlášky a styl uvažování. Téma na tu dobu poměrně palčivé, ne pod myšlenkou "poctivého nepálí". Příště se klidně na to podívám znovu a ocením herecké výkony jako bezprostřední a civilní.

Stereotyp života a vztahů po česku. Sice úsměvný, ale s hořkou pachutí v ústech. Překvapil mě Landovský, kterého mám zaškatulkovaného jako hochštaplera. Jeho role sice byla primitivní, ale uvnitř sebe sama plná lásky a vynalézavosti. Večery s kartami v ruce mi připadaly jako láska do kříže. Nebyl by to Páral, aby tam nebylo i trochu té erotiky.

Divné a zvláštní zároveň. Líbila se mi na tom ta jednoduchost, uvnitř plná složitostí. Nepochopitelnost života zde byla v kontrastu s konvencemi. K. Culkin zahrál dobře zranitelného rebela.

Šifra mi byla bezpochyby sympatičtější. Toto byl paskvil, kde dějové linie tvořily zpackanou muchláž a vše bylo zbytečně dlouhé. Oba hrdinové působili jako nadlidi, co všechno znají, všude byli a během pár sekund jsou jim jasné všechny souvislosti. Samozřejmě, že bylo evidentní, že posledního církevního hodnostáře zachrání, jinak by to určitě skončilo špatně. S tou antihmotou jsem to jaksi nepochopila. Hanksovi ta role vůbec nesvědčila, pořád stejná maska.

Nemělo to ten pravý náboj, který jsem očekávala. Podprůměrná podívaná, vzájemná provázanost téměř absurdní. Některé momenty úplně mimo mísu. Hledat úplně cizí dvojici, která by mě doprovázela po místech, kde došlo k vraždám, budí ve mě nedůvěru a pochybnosti. Netradiční obsazení Bradem Pittem bylo plodné, ta role mu sedí daleko více než ty kladné. David Duchovny mi připomněl průvodce z Deníku červených střevíčků, žádná mimika, žádný převratný herecký výkon.

Seriálu netřeba nic vytknout, ale čiší z něj britský chlad a neosobnost. Panuje zde hierarchie, řád a uniformita sesterského stavu. Adam to tam trochu rozdmýchal, je to detektiv neústupný a zásadový, čímž naráží na onen stereotyp v místě dějiště vražd.

Příjemné překvapení. Začátek sice odbytý, ale pak to mělo slušný spád. Nic nebylo zkrátka jenom tak. Líbily se mi ty scény ze zákulisí pokeru a Karlovy Vary s Puppem. Samotný Bond mi přišel ne jako ten elegán, kterého nic nerozhází, ale jako ten, co ho dokáže utřít a rozhodit i žena. Což naopak oceňuji. Daniel Craig do role zapadl, po éře tmavovlasých 007 tuto postavu odlehčil, má zvláštní obličej. Judi Dench byla skvělá, taková ta suverénní a chladná Britka, to se mi líbí. No, sešla se zde slušná směska různých národností, což dodalo celému filmu na atraktivnosti.