Holky z porcelánu

Na jednu stranu je to hrozná kravina, která je vlastně celkem o ničem, a navíc je tady D. Havlová (resp. tehdy ještě Veškrnová) naprosto hrozná, přehrává a ze všech je vlastně úplně nejvíc na facku, přesto se najdou scény, který pobaví, zejména pak slovní souboj hlavní skladnice a jejího exmanžela. Tam se najdou perly, který jsou nejspíš ze života, a to je na tom asi největší zábava. Zbytek je průměr a celkově můžu říct, že stačí tenhle snímek vidět jednou za čas... za delší čas. (23.11.2020)

Nenáročná a trochu až naivní komedie, plná mladých dívek, porcelánu a dlouhotrvající inventury. Vedoucí skladu s porcelánem Světla Janíková (Míla Myslíková) předává sortiment skladu, vrací se její minulost a obestírá jí každodenní starostlivost. Z dalších rolí: Arnošt Jarolím (Josef Langmiler), přebírající sklad a bývalý Světlin manžel, užívající si Světlin syn Petr (Zdeněk Loveček), který v touze po sexu neustále lže, stále balící důchodkyně Janinka (dobrá Marie Rosůlková), neústupný předseda inventarizační komise Rybička (Mnislav Hofman), trvající na prověření a přepočítání úplně všeho, koktající instalatér Tomášek (Jan Hartl), a dívky ze skladu kráska Helena (půvabná Marta Rašlová), toužící po kariéře zpěvačky, zbrklá Dana (Dagmar Veškrnová-Havlová), toužící po příteli, Jířa (Jelena Šebestová) s malým dítětem, Věra (Eva Čeřovská), čekající na volno na svatbu, a teenagerovsky nevyrovnaná učnice Maruška (Lenka Kořínková). Není zde nic výjimečného, ale jako odreagování poslouží dokonale, a to dokonce i s úsměvem. (13.03.2012)

Normalizované a (pro jistotu ještě jednou) lobotomizované Sedmikrásky. Jako film věnovaný vztahům a snům žen z jednoho pracoviště a tedy film s potenciálem zaujmout ženské publikum, vykreslují Holky z porcelánu své hrdinky neskutečně ploše a urážlivě. Každou z ženských postav by šlo hladce zaškatulkovat do jedné z těchto skupin: nezkušené štěně, svůdnice, přísná máma, třeštidlo. Všechny vykazují i ve scénách bez muzikálové stylizace znaky nervové lability, kterou lze v jistých momentech snadno zaměnit za idiotii. Namísto smíchu reagují maniakálním chechotem, žádnou situaci neberou příliš dlouho vážně (ať v práci, nebo mimo ní, legrace nikdy nekončí) a hlavně (v čem především se liší od Sedmikrásek) nedělají nic proti pravidlům, jimž se sice vysmívají, ale jinak jsou s nimi celkem smířené. Trable za zdánlivě emancipované hrdinky opakovaně hasí muži, k nimž se sbíhá devadesát procent děje a skrze které jsou ženy charakterizovány. Nic nezachraňuje ani režie tak unylá a texty písní tak prostoduché, až bych věřil, že Herz i Hapka rezignovali na jakoukoli invenci a hlavně chtěli mít tuhle barrandovskou zakázku rychle z krku. Ne, že by to prachbídnou úroveň díla omlouvalo. 45% Zajímavé komentáře: sportovec, sud (07.09.2012)

Těžko k uvěření, že režisér Petrolejových lamp, Spalovače mrtvol, Morgiany či Devátého srdce byl ochoten/schopen spáchat toto porcelánovo-budovatelské dílko. Pan Juraj Herz je mistrem temné poetiky, kterou miluji a pro ni si ho jako režiséra velmi cením. Pokud jde ale o jeho komedie, výsledek je spíše průměrný až podprůměrný. (25.10.2012)

Tyhle holky vůbec nejsou špatný, nejen že se to ve filmu hemží samejma hereckejma hvězdama a hvězdičkama, ale ani o ten humor tu nakonec není nouze (ty si hlídej toho trabanta, ať ti ho někdo nevodnese v tašce). Když k tomu navíc přidám celkem fajně otextované a zazpívané melodie, nostalgie má pré...kdo by to byl řekl, že je tomu od vzniku snímku již předlouhých 47 let. Československá filmografie ukrývá v archivech pochopitelně mnohem větší poklady, nicméně na lepší průměr s hvězdičkou (ve skutečnosti se třema) to stačí v poho. (17.04.2021)