Piškotka

Nuda, nic než nuda. Na celý děj by stačila půlhoďka, aby nám vše bylo jasné.

Bylo to napínavé a sugestivní od začátku do konce. Nejvíce ta mimosmyslová schopnost hlavní hrdinky, trochu závidím, ale s takovým darem se i tak musí žít dost špatně. Vnímat zlo, které se tváří jako dobro. Herecké výkony víc než dobré, zejména G. Ribisi mě přesvědčil ze všech nejvíce. Ta jeho duševní trýzeň, ze které se uměle vysvobodil.

Fascinovalo mě to, pořád nad tím filmem přemýšlím. Byl tak civilní a opravdový, všichni si zde nesli své břemeno nebo pověstnou kouli jako odsouzenec. Smutek provázela naděje, naději živila láska k dítěti. Zabylo mi líto léčitele a ztráty jeho schopností.

Ema má mámu, máma má Emu, máte pro nás zprávu? Film o hledání čisté a opravdové lásky a milostných eskapádách dvou generací žen. Ema hledá místo pro citové zakotvení, její matka si zkouší v sobě uklidit. Pocitově se míjejí, aby se zase mohly střetnout. Dorota Nvotová překvapila, stejně tak Jana Hubinská. Režisérovi se podařilo dokonale zpodobnit adolescentní nitro. Žbirkova Atlantida mi nahání husí kůži. Celý soundtrack je všehochutí.

Clint opravdu v netradiční roli, kterou skoro celou proleží a promucká s opačným pohlavím. Byl to film zdánlivě poklidný, který zřejmě chtěl vystihnout, co dokáže udělat chlap ve výhradně ženském kolektivu. Láska ve všech podobách, ale všem Clint nemohl vyhovět, už to tak chodí. Svou neschopností odolat lačnícímu tělu byl odsouzen k amputaci, pak souhrou dalších okolností ke smrti. No, slušelo mu to tam moc, v současné době však ještě více.

Pro mě velmi rozporuplný film. Čekala jsem daleko víc a tím to tedy asi bude. Prolínání reálií té doby se současným ztvárněním ve mě budilo nepříjemné pocity. A to zejména v tom smyslu, co USA v této oblasti tropily za vylomeniny pod vlivem víry v Boha. To mi rozum nebere. A to politikaření bylo hodně nechutné, vždycky něco za něco. Konec byl smutný, hlavně ten svíčkový pochod. Sean Penn hrál skvěle, umí vystihnout veškeré emoce tak autenticky. Jeho pojetí homosexuála vůbec nebylo násilné. Herecké výkony v mnohém předčily samotný příběh, kterému jsem jaksi neuvěřila.

Sladké mládí a nerovný vztah během neutěšené to doby války. Karel Kachyňa vše ztvárnil s citlivostí sobě vlastní, celé to vyznělo tak poeticky až pateticky. Ty nahaté scény byly lechtivé a moc roztomilé. Hrubeška to zahrála poměrně dobře, stejně jako Vaculík. Bylo jim spolu krásně, přitom za okny kajuty se hajlovalo. Konec zaváněl melancholií, protože byl tak fatální.

Čemu se to všichni nositelé známých jmen propůjčili, je to taková levná braková červená knihovna s pro USA netypickým koncem. Škoda každé minuty. Vážně.

Bylo to slabé a nudné. Prakticky žádný posun v ději. Hopkins hrál výborně, ale to nestačí.

Smutný příběh neobyčejného člověka. Smrtí parťáka Belmondo velmi zhořkl a jeho život nebyl ono. Svou trpělivostí dostál toho, co si v duchu a každým dnem předsevzal. Akce byly napínavé, Belmondo byl klidný a mrštný suverén. Děj byl veden také dobře s patřičnou zápletkou. Pařížské scenérie jsou nádherné, o Pigalle nemluvě.