KASUGI

Tématicky originální, provedení zmatené. Plodková jako hospodská výpitka, co si občas šňupne koks a ti dva Dejvičtí nýmandi jako sudičky? Spoiler: Líbila se mi akorát ta pointa se zlatým pokladem, což vlastně nebylo nic jiného, než hodinářovy vlastní nahamižněné peníze.

Neurážející pohádka, ve které hraje Geislerová sebe samu, tedy pizdu a ve které mi jindy otravný Kotek kupodivu nevadil. Sokol naprosto zbytečná a nevtipná postava. Voříšková by měla neprodleně uvažovat o změně barvy vlasů na stálo. Blond vlasy jí sluší víc, jako bruneta je těžce nesympatická.

Zapoměníhodná pohádka. Jediné, co ale určitě nezapomenu, byl ten odporný podvodní vizuál. A nemůžu si pomoct, ale to dabování slovenských herců ve mně evokuje pocit, že koukám na skopčáckou pohádku.

Spoilery. Čerstvě po shlédnutí si říkám, a jo, nebylo to špatné. Takové povedené drama, realistický komorní komiksový film, maximálně tak na 4 hvězdy. Jenže scény z filmu se mi zaryly pod kůži a neustále se mi přehrávaly v hlavě a já najednou uzřel, že se jedná o bravurní psychologický rozbor koloběhu násilí. Jak a proč vlastně vzniká. Jistěže, filmů o tom, jak se z klaďase stane zloduch jsou mraky. Joker jde ale ještě dál. Ukazuje nám i to, co člověku agrese a násilí přináší a proč ho to vlastně uspokojuje. Opomíjený, ignorovaný prosťáček, kterého všichni překračují a jenž se marně snaží prosadit, najednou zjišťuje, že jako padouch má větší respekt a úctu, kterou tolik hledal. Že ve světě, kde se mu bezdůvodně děje tolik příkoří, je snažší být svině, protože ty negativní myšlenky už nejsou tak těžké břemeno. A já s Jokerem soucítím jako s málokterou filmovou postavou, protože se v něm vidím. Ne, nestřílím makléře v metru, nebo moderátory ve studiu XD))), ale zkurvenost světa: všechen ten bordel jako politika, korupce, byrokracie, falešná korektnost, pošahaní sluníčkáři, magoři za volantem, lidská hloupost a neustálé lhaní médií = to všechno mě za ty roky pomalu, ale jistě mění. A z kdysi skromného, mírumilovného beránka se stává agresivní svině, která má upřímnou radost třeba ze smrti narcisisní blogerky, která, ač hovno uměla, byla přes stupidní selfíčka úspěšnější, než lidé se skutečným talentem (na tohle naráží Jokerův vtípek o policistech, kteří příjdou oznámit rodičům smrt jejich dítěte. Je to trefná poznámka o relativitě, co je a není vtipné a jízlivé rýpnutí do stand-up komiků, kteří v podstatě vypráví stejně (ne)vtipné vtipy, jako Joker v klubu a přesto jsou úspěšnější). A já se najednou po té agresivní zlomyslnosti cítím lehčí, protože teméř denodenně se na ulici, za volantem, v práci i před tv obrazovkou sám sebe v duchu ptám: "Lidi, proboha, proč jste takoví čuráci? Je to vážně tak těžké, být normální a nedělat ze sebe kokota?" Slušnost a respekt se vytrácí, lidé už jsou jen čísla a položky těch "nahoře". Transformace v agresi je obraný mechanizmus, jak ten bordel ustát a nezhroutit se. A já se modlím, abychom se všichni, kdož jsme v polovině té transformace, zase vrátili zpět, kým jsme byli, protože jakmile se nám za sviňárny dostane respektu a uznání, pak se staneme Jokerem a už nebude cesty zpět. Masterpiece!!! Mimochodem, docela by mě zajímalo, jak si tvůrci dvojky poradí s faktem, že si jistě spousta diváků díky tomuto filmu vypěstovala respekt k Jokerovi a nenávist k Wayneovským prasatům. Nemělo by to být obráceně? =)

Pokus o fantasy horor, s tradiční slabinou Asylumovek: tvrdohlavá snaha tvořit s minimálním rozpočtem epické, velkolepé příběhy a v jádru neškodné, jednoduché scénáře prznit zbytečými dějovými zvraty, které ve výsledku nedávají smysl. Třeba scéna, kdy je v lese napaden král s družinou, což probíhá tak, že se družina potká s rebely, král řekne něco vy smyslu: "ustupte" a pak se začnou spolu bít. Po půl hodině král s družinou ty rebely přemůže a teprve pak řekne to, co mohl říct hned na začátku: "Dost! Jsem král a potřebujeme tudy projet. Chytáme nebezpečné čarodejnice a vy nám musíte pomoct, blá blá blá" a rebelové, že ok, my vám teda pomůžem, protože defacto máme stejný cíl... Taky hrozně pobavila králova počáteční skepse vůči nadpřirozenu. Prostě všichni mají meče a zbroj jak z nějakého Warcraftu, žijí v zemi, kde záhadně odumírá příroda, do jejich zamčeného sídla vnikne kouzelník, aniž by poškodil zámek a před jejich očima oživí mrtvého králíka, což je doplněno výrazným kouzelným vizuálem a když kouzelník začne mluvit o čarodějnicích, král se mu vysměje, že na dětské báchorky nevěří... Kdo to píše? Korunu debility tomu nasazuje scéna na vesnici, kde kouzelník vysype z lahvičky práškovou krev, aby odhalil čarodějnice, načež ten prach se opět viditelně kouzelným stylem zvedne a letí až ke staré babce a vletí ji do pusy. Vesničané ji chytí a upálí. Král se tomu snaží zabránit, že prý upalují nevinou ženu. Když kouzelník řekne: "Sám si to viděl, krev odhalila čarodějnici", král na to odpoví: "Byl to jen poryv větru." To už jsem vyprsknul smíchy. Samozřejmě nechybí epické scény, jako král burcující ve městě (dvě dřevěné chýše na 10ti metrech čtverečních) k boji s čarodějnicemi dav měšťanů (asi 10 lidí s extrémně nehereckými ksichty). Zkrátka taškařice k popukání. Ideální film na párty.

Nějak si nedovedu představit, jak se někdo dokáže ztratit a zabloudit v jeskyňce 20x20 metrů, když si celý průběh ještě natáčí na kameru. Argument, že "všechno vypadá stejně" je mimo mísu. Je tolik způsobů, jak se dostat ven. Lidský řetěz, značení krápníků, natrhat kousky oblečení. Losování o to, koho ze skupinky zabijí, aby ho snědli a nabrali tak sílu na další hledání, bylo tak nevěrohodné, až to bolelo. Strašně na sílu a pro efekt. Proč jednoduše nepočkali, až první zemře ta holka, která k tomu neměla daleko. A found footage formát tomu nasadil korunu. V době, kdy se FF filmy snaží ještě všemožnými nápady tento vyčpělý subžánr oživit, příjdou v roce 2014 s takhle zpátečnickým filmem... Všechno špatně.

Lidé tu píší, že film je špatný, protože už to není ten Lucio Fulci. Právě proto je ten film koukatelný. Odprostil se od samoúčelného násilí a z lidí už nedělá tupé ovce jdoucí na porážku. Blboučké to samozřejmě je, ale tématicky to špatné nebylo. Šlo z toho vytřískat víc.

Filmu se solidním potenciálem podráží nohy nízký rozpočet, s čímž souvisí televizní kamera, casting a výprava. Je to hrozná škoda, protože i v roce 2005 se Yuzna nesnížil k nějakým cgi gore efektům, ale všechno poctivá ruční práce a nápad zatopeného městečka uvnitř přehrady a v něm dům, v jehož sklepě se stále svítí a jsou v něm živé mrtvoly přivázané řetězem - je prostě awesome!!!

Vyrůstal jsem na osmdesátkových hororech a přesto mně některé kulty minuly a mezi ně patří i série Re-Animátora. Tohle je opravdu šílené béčko. Nadsázka je taková jalová, člověk neví, jestli zrovna tohle a tamto mysleli vážně, či to měl být vtip. Závěrečná titulková náháněčka krysy s ukouslým penisem, to už snad... Jedna hvězdička za praktické gore efekty, to Brian Yuzna umí.

Jasně, je to Asylum, tak si kopněme, ale pokud se odprostíme od předpojatosti vůči jejich příšerným filmům - tady byly herecké výkony překvapivě civilní a dialogy jakbysmet. Jinak tu platí to samé, co jsem napsal o Prokletí ve Whaley House (a všeobecně o duchařinách i těch hollywoodských), je to obsahově hloupé a na efekt jako téměř každá duchařina. Nicméně je tu to nejrealističtější leknutí postavy, jaké jsem kdy ve filmu viděl! I přeceňovaný Wan by se mohl přiučit. Od Asylum, které kopíruje hollywoodské trháky... jaká ironie.