Faustka

La Casa dalle finestre che ridono vyhlíží nenápadný, skrývá však dotek přímo ďábelský! /// Hudba : Amedeo Tommasi

Nesoustředitelná rozháranost s nerozkódovatelnou pointou. Oceňuji, ale originalitu řešení zdánlivě trvalého stavu jistého(velmi zásadního) orgánu nebožtíkova, tzv. "lámání mrkve." -))

Cronenbergovo kombinační-iracionálno servírované v „čvachto-mazlo-blivajzo specialitě.“ :o)) „Hej, koukni na toho brouka… má dvě hlavy ?!“ // „To není brouk, je to mutovaný obojživelník, je to.. žabo-mloko-ještěrka…důsledek doby.“

Vrcholné Fulciho giallo, oproštěné od navyklé gore smrště s vyvážeností očních kontaktů, citem pro detaily, barvy, kompozici a pečlivé navršení dějových zvratů. K tomu umocňující řezavá atmosféra s vytříbeností zasazená na renesanční sever Itálie a zahalena v chmurné nejistotě. ;)

Monolog Hannibala Kinga k netečnému Bladeovi. : „Hele, někdy si říkám, jestli bys neměl zajít k nějakýmu cvokaři, víš jenom tak na pokec, hezky v klidu.. připomenout si to dítě v sobě, a tak… a taky mě tak napadlo, že bys mohl občas aspoň trochu zamrkat. .. Ech, tak promiň snědl jsem moc cukru.“ :))

Modeling je pro nezasvěcené, zcela neodhalitelná oblast a když ji Derek Z.(zvl. zn. : výrazová mimika obličeje) a Hansel(zvl. zn. : koloběžka, meditace) nastínili tímto způsobem.. Jaký si udělat obrázek..? Že je to sorta „dementů“ a „imbecilů“, vězících jim v lebce jen vatová prázdnota, vyvážená leda tak vytříbeností pro značkové hadříky a šminky. Rozpozná se sám „model(a zasměje, nebo popř. dožere)“ v této odbourávající satiře? Nejspíš ne, protože mozkové buňky si nedokážou proklestit cestu hromadou zbytečných tretek. Jaké si z toho krom namožené bránice vzít ponaučení.. :-) Že bulimie není tělu nebezpečná(právě naopak) a když zlitá benzínem škrtnu sirkou, není to až taková tragédie…život jde dál.

"Žijeme ve světě plném konkurence Andrew.. církev není výjimkou!"

Vtáhla a už nepustila!! Netradiční, mýty a legendami opředená oceáno-báchorka o zákeřné "královské sexy ploutvičce". Odpouštím i ten mírně nedotažený a odfláknutý závěr. :)

Jižní oblast New Orleans, velký tajuplný dům, obestřený pradávnými kouzly, mystikou a magií hoodoo. Tento dům obývají staří manželé. Violet - oddaná až za hrob, ale komu..? Ben - nemohoucí, umírající a vyděšený (k smrti).. ale z koho..? Luke - velice obětavý právník.. ale pro koho..? Carolin - ošetřovatelka otevřené mysli.. v co má uvěřit..? Cecile a Justify - dva „věrní“ sluhové (víra je cesta ke změně..). / Minulost číhá za dveřmi, které se dají otevřít pouze univerzálním klíčem… // „Lidi prostě nechápou sílu oběti.“

Podobně jako u Ingrid:) tak při bleskovém výskytu temného mračna ve mně nejprve zatrnulo; a posléze dolehl i ten tísnivě-tíživý pocit, který se ještě přiživil vstupem na parník AEOLUS. I čím hlouběji se Jess propadala do časové smyčky(připomínající čubičku honící se za vlastním ocasem).., a rotující chvílemi, až do extremismu fata morgány. Shrnuto, podtrženo.. Po smyslu nepátrám a o přestěhování se „Bermudského trojúhelníku“ nepolemizuji.