Faustka

Opojná čokoláda v semknutí se sladkým kondenzovaným mlékem v hořce-trpkém souznění.."odlišnosti."

V Eskalofrío dokázal Ortiz cele využít té nefalšovaně stísněně, temné atmosféry a i z nejbanálněji nastíněné obsahové šablony vykřesat s již osvědčenou, ale doposud přitažlivou formou další z řady stále více uznávánější evropské hororové produkce. „Santi se vyhřívá na prosluněné pláži a Erica Hassel skotačí v poklidně se převalujících mořských vlnách..to by byla idylka.“ :))

Oáza snění ve středobodu pohádkového světa. S evokující fantazií si pohrávající Henry Selick. Růžovým palácem zaplnil prázdné místo nesplněných přání duše dospělých. Iluzionismus prostoupený laškující hravostí, rozvernou bizarností, ale i vše obepínající uzavřeností a narůstající vtíravou temnotou, které nelze tak lehce uniknout. Anime s příslibem, alespoň na okamžik pootevřít dvířka…úniku z reality a nechat se ukolébávat bezelstnou blažeností.

Bruce Hunt trpí syndromem megalomanství, jelikož šokujícím způsobem v the Cave vypíchnul až ohromující jeskynní komplex(úžasem nedýchám). Vědecká výprava tápe a.. „kdo nás přijde zachránit, když mi jsme ti nejlepší?!“(bezesporu). Posléze i ti natolik skrývaně(tajuplní) okřídlení ještěři, kteří přežívají jen pro ten účel, aby děsili nedočkavé dobrodruhy poznávající divy podzemní říše, jako kdyby vystoupili z bájných příběhů.;)

"Já sem velký lovec kritů!!"... Dobrák(úžasňák) Charlie, sám proti nenasytně-chlupaté megakouli. :)))

„To musíte vidět-žánrovka“ ze který se mi vybaví, vřískající Sally(výrazné staccato), únavně drmolící Franklin a mumifikovanej dědouš s cumlajícím šidítkem. Z „Koženáče s motorovkou“ mi holt třasničky nenaskočily…a to sem se tolik snažila.:))

Zíratelnitio-oblbavicio ve "3D", dávkování s řízeným uvolňováním a pouze s dohledem už závislého praktika..."hrozí zástava!!" -)) Po ampuli získávají "Gerald Tovar, Jr.(ShovelMan) a Gerald Tovar, Sr. Zombie(vetknuté rysy Salierovské)"... Jejichž přičiněním funkce znovu obnoveny...Žijúú!!!

Slabší příběhová rovinka a jednodušší scénář, zcela vynahrazují vizuální efekty v popředí s plejádou uhrančivých Valkýr - podle severské mytologie značících dísy(božské ochránkyně), vybírající na bitevních polích duše padlých válečníků.. Mají také moc vyvolávat ty co zahynou a určovat vítězství.

Linie vnějšího a vnitřního bytí se jeví zdánlivě pevná a neochvějná, jestliže je ale tato hranice silou mysli narušena, potom zbývá jediné... prozřít. Fantaskně-snová variace zapomenutelna.

Jakémukoli tématu dokáže Clint Eastwood vtisknout svébytné, nezaměnitelné prožitky, až s dráždivou citovostí a neutuchající zaníceností vykřesat z každého projektu to nejlepší co lze... a přitom nezabřednout do tuctové klišovitosti stárnoucího barda hollywoodské pozlátkovosti. Je jedním z mála, kteří si nepotřebují oprašovávat své nahodilé vzpomínky na slunné Floridě.