kisha

Perfektní psychologicko-sociologická studie. A Paul Newman.

Školní moravský exkurz, mých sladkých 16 let, autobusová povinnost řidiče pustit školákům nějaký chytrý všeobecně oblíbený film. Pan šofér byl hodně "cool" chlapík, vybral American Pie a teenageři se zaradovali. Neuplynulo však ani deset minut projekce a pobouřené třídní profesorky staršího data narození film (při úvodní restaurační scéně) prachsprostě uťaly. A protože jak jistě víte zakázané ovoce má jistou auru dokonalosti, pár let nato jsme pančelkám shlédnutím Prciček vyprášili kožich . A co čert nechtěl, toho dne ovoce nebylo přespříliš chutné.

Strašidelné pokusy o vtipnost, které moravskovinná atmosféra bohužel nezachrání. A dozajista se to v mém případě nepodařilo ani té obzvláště nesympatické pseudoherečce Voříškové, kterážto nepochopitelně jakýmiž kouzelnými kratochvílemi uhranula většinu čsfd uživatelů

Asi nemam smysl pro českej "humor". A kde mam hledat "hereckej um" a "krásu" terezy voříškový nevim film od filmu, ve kterých sem jí měla to neštěstí vidět, čim dál tim víc. Jinak ale oproti drtivej většině českých novodobých pokusů o pohádku, tenhle se se zatětím zubů dá dokoukat do konce. Kvůli Betce Stanků a Martinu Stránskýmu.

Sehnala sem si tuhle Coco pro prosté srovnání s její novější verzí z roku 2009. A asi takhle. Sou zkrátka filmy, během jejichž sledování si pod fousy mumláte něco jako: „Ale jo, v pohodě, příjemný to je, dojemný to je, zajímavý taky, koukat na hezký šaty-proč ne, blablabla.“ Když to skončí, víte, že toto všechno ste viděli hrubym odhadem tak šedesátkrát a že ani štěky Malcolma McDowela to nezachránily. No a poslední fází pak je už jen to, že mozek tenhle film poměrně rychle zařadí do přihrádky “Určeno k rychlému zapomenutí.“

slátanina všeho, co Mostow kdy viděl ve sci-fi filmech a zalíbilo se mu to

Věkový průměr ve Světozoru byl toho večera znepokojivě nízký a do sedadla jsem usedala s pocitem, že to mému požitku z projekce uškodí. Ono je totiž docela snadné odhadnout, jak bude hlasovat stejná věková kategorie, v které se nacházíte vy. Z toho vyplývá, že moment napětí a následného překvapení, která z variant bude divákovi promítnuta, se exponenciálně blížil k nule. A co se týká výstupů Tomáše Matonohy coby moderátora, možná by to chtělo míň slov a pseudovtipu. (Ba slušelo mu to, o tom žádná:)) Na druhou stranu, nevšednost, vtipnost a kvalitní herci Kinoautomatu dohromady neměli problém doplnit tento komentář mým maximálním hodnocením.

Proč je přesladkej konec nutností takovejch filmů?

Nikdy se mi prozatim nic nehodnotilo a nekomentovalo hůř. Po prvotním pobouření nad trapností, ubohostí, pipinoidstvím a NY-rozmazleností těch čtyř ukecaných bab (včera sem spala s.., já zas s..), sem musela uznat, že jim fandim, baví mě, a závidim jim jejich obří šatníky. Takže trochu popustím od svý obvyklý rádoby intelektuální pózy a pěti hvězdama veřejně přiznam svou mozkem do nevědomí zastrčenou touhu po mainstreamu.:)

příjemně milopoetický, ale 6 minut přebohatě stačí