kisha

Na komedii chytrý a hlavně fakt zábavný. Marně v paměti lovim jinou, o kterej bych mohla říct to samý.

Netřeba slov. Jeden z filmů, kterej je skvěle natočenej a předvede vám tak nehorázně hlubokej a čistej vztah, že těm Korejcům odpustíte i onu příšernou přecukrovanou podkladovou hudbu v závěru.

Propojení poválečný doby, trochu neobvyklý lovestory a nonkonformního umění. Film, kterej mě zaboří do sedačky, zapomenu kvůli němu na multikinní zimu a přesezený nohy a donutí mě nemít náladu na urychlenej běhemtitulkovej odchod, je pro mě hodně v pořádku film.

ono vás to ultranásilný vězeňský prostředí do sebe fakt vtáhne a občas si vaše plíce tim, jak jim nebudete samym napětím dodávat kyslík, moc libovat nebudou, ale na druhou stranu, celou tu dobu vlastně jen koukáte, jak vězni chodí na betonovej dvoreček a tam se div že nezabijou

nenápadný originální detaily, skvělá struktura příběhu, příjemnej soundtrack a téma, který se mě svym způsobem hrubě týká

Na to, že to má 66 minut a tohle téma nabízí asi osmnáct milionů různých otázek, odlišných pohledů na věc a podnětů k zamyšlení, jsem se téměř uzívala k smrti. Nezvládnuté, nedotažené, povrchní. Na druhou stranu, Nvotové nezaujatost (respektive nevyjádření názoru) je chvályhodná.

Cassavetova relativně (v rámci tematiky "Umírající potomek") dost vkusná dávka emocí, která s vámi zacloumá s 91% jistotou.

Kvalitních dokumentů je na trhu jak nejvzácnějšího šafránu. Bohužel i potenciál tohodle tématu je lehce zakopnut do rohu jeho zpracováním.

V první řadě beru zpět veškerá obvinění z pozérství, kterými jsem kdy počastovala své známé, jelikož v porovnání s tímhle chlapíkem jsou, troufám si tvrdit, všichni ultraupřímní a hyperpřirození. To je jedinej závěr, kterej můžu vyvodit z tohoto dokumentu. Bylo to nudné, nic nového říkající, nahrané, uměle nastylované. Kdo je na takovou podobu "dokumentu" zvědavej.

Jackson byl geniální popovej autor. Uměl zpívat. Uměl tancovat. Měl charakter, a to nevídanej. Věděl, co chce. Pravděpodobně skutečně "žil pro lidi a pro zemi". Byl hodnej. Byl duchem dítě. Měl rád lízátka, upnutý kalhoty, Kennyho Ortegu a často říkával "God bless you, people, I love you". O tomhle je This Is It. Co je ale jasný, lidi sou zvířata, že tohle vůbec dávali dohromady. Alespoň kdyby to co se týče formy a obrazový kvality bylo co k čemu...no nic radši. Každopádně kromě Jacksona stojí za zmínku slečna kytaristka, hodně zrak mi třeštící děvče.